
Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
„Zavedení plošných desetiprocentních cel na produkty EU by mělo dopad docela fatální, mělo by potenciál poslat do recese celou Evropskou unii,“ upozornil Kalousek. To, co říká ministr Stanjura, zdá se mi velmi málo,“ podotkl. Připomněl, že sama prognóza resortu financí, která předpovídá letos růst české ekonomiky o 2,3 procenta, uvádí, že je zatížena velkými riziky „směrem dolů“. Raiffeisenbank podle hlavní ekonomky banky a poradkyně premiéra Heleny Horské kvůli riziku zavedení cel snížila odhad růstu tuzemské ekonomiky letos na 2,1 procenta.
„Všechno, co zde bylo řečeno, je velký optimismus. Je to snaha, abychom to ‚neposlali do kopru‘, neřekli, že to je úplně špatně. Ale ono to špatně je,“ míní Středula s tím, že nikdo si nyní neumí představit skutečné dopady zavedení amerických cel. Růst tuzemského hospodářství odhadl v tomto roce „hluboko“ pod dvěma procenty.
„Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou pro Česko nejdůležitější exportní zemí, tak potenciální dopad (cel) je menší než pro Německo,“ podotkl dříve Stanjura. Tuzemsko nicméně přesto dopad případných cel pocítí, a to právě kvůli svému navázání na Německo, upozornil ministr. „Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy,“ dodal.
Fiala: Dopady cel zatím nelze předjímat
V případě snahy o zvyšování cel ze strany Spojených států má podle premiéra Petra Fialy (ODS) EU vyjednávací nástroje, které může využít. „Jsou tu různé typy cel, některá jsou výhodná pro Ameriku, některá pro Evropu,“ sdělil.
Například dovoz automobilů ze Spojených států do Evropy je podle něj zatížen desetiprocentním clem a naopak z EU do USA to je 2,5 procenta. „Tady je určitá nerovnováha ve prospěch Evropy a v tom si myslím, že je možnost i nějaké strategie pro to vyjednávání,“ míní.
Dodal, že v tuto chvíli nelze předjímat, jaký bude dopad případného zvyšování cel na českou ekonomiku. „Odhady mohu mít ve chvíli, kdy budu vědět, jaká cla a v jaké výši budou uplatněna a jestli se to bude nějak kompenzovat z evropské strany, nebo ne,“ řekl.
Sám premiér by pak považoval za nejlepší mezinárodní obchod bez bariér. „Z mého hlediska by bylo nejlepší, abychom žádná cla neměli, a bylo by to dobré i pro Česko, protože náš obchod se Spojenými státy neustále roste,“ podotkl.
Americký prezident Donald Trump v sobotu podle očekávání podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u energií, na něž platí desetiprocentní clo, informovaly agentury. Kanada, Mexiko i Čína bezprostředně poté avizovaly odvetná opatření. Trump rovněž hodlá uvalit cla na EU, podrobnosti k tomuto opatření ale nesdělil.
Možná reakce Evropské unie
„Evropská unie by silně zareagovala na jakéhokoliv obchodního partnera, který by zavedl nespravedlivá či svévolná cla na zboží z EU,“ informovala v neděli odpoledne agentura AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise.
Ten rovněž prohlásil, že Unie „lituje“ amerického rozhodnutí zavést cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. Tento krok poškozuje všechny strany, dodal mluvčí.
Další témata OVM
Kromě případných dopadů amerických cel na tuzemskou ekonomiku se hosté Otázek Václava Moravce v debatě o ekonomice věnovali také hlavním vnitřním problémům, které zpomalují hospodářský růst. Kalousek vidí jako hlavní potíž vysoké ceny energií, daňovou zátěž a značné regulace, které snižují konkurenceschopnost firem v porovnání s Čínou a Spojenými státy. Horská upozornila na zamrznutý trh práce a nízkou mobilitu zaměstnanců, která podle ní růst brzdí. Naopak Středula varoval před dopady obchodních válek a možnou recesí v Německu, která by tvrdě zasáhla tuzemský průmysl, a jako problematický zmínil i takzvaný Green Deal.
Všichni tři hosté se však shodli na nutnosti podpořit investice do vědy, výzkumu a celoživotního vzdělávání.