Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni, ta místní přitom patří k nejlepším druhům na světě. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotní změny, a jsou tak i náchylnější na plísně a jiné infekce, které ničí sklizeň kávových zrn. To ztěžuje práci tisícům farmářů a dělníků, kteří si za den vydělají sotva přes dva dolary (48 korun). Do budoucna však hrozí, že o toto zaměstnání přijdou úplně.

V blízkosti Velké příkopové propadliny na úrodných sopečných kopcích se prostírají malé plantáže, kde farmáři jako Simon Macharia pěstují kávu. Místní továrna pak zpracovává červené kávové bobule, kde je třídí do různých kategorií podle kvality. Ty nejlepší pak zamíří do Evropy – na největší světový trh s kávou.

„Tady říkáme kávě černé zlato,“ řekl Macharia. Pěstování kávy je však velmi náročné. Zahrnuje sbírání, odplevelování, prořezávání, hnojení a přepravu kávových zrn. Pro zemědělce, kteří se potýkají s nedostatkem peněz, je pořízení kávovníku drahá investice. Trvá přitom až čtyři roky, než kávová zrna uzrají.

Výdělek místních pracovníků je v přímém kontrastu s tím, kolik za šálek kávy zaplatí zákazník v lepších evropských kavárnách. Cena jednoho malého šálku se pohybuje v průměru těsně pod stokorunou, což je skoro o polovinu více než denní mzda lidí pracujících na plantážích. Edita Mwangiová, která sama živí čtyři děti, si za den vydělá dokonce ještě méně, a sice 1,40 dolaru (34 korun). „My tady ve dne v noci bojujeme o přežití,“ řekla.

Klima ničí kávu více způsoby

Novou starost farmářům přidělávají změny klimatu, kvůli kterým klesla produkce kávy. Zvýšil se totiž výskyt hmyzu, který se živí kávovými listy, a stále častěji se objevují houbové infekce, jež mohou zničit více než osmdesát procent úrody. Farmáři jsou proto nuceni používat herbicidy, které ale mohou narušit kvalitu půdy a při dlouhodobém používání představují i riziko pro lidský organismus.

Dalším problémem je nedostatek vody. K výrobě jednoho šálku kávy je zapotřebí 140 litrů vody. Kvůli vysokým teplotám a nepravidelným srážkám ale farmáři musejí brát vodu z řek, které už tak poskytují omezené zásoby vody.

V Keni zaměstnává trh s kávou kolem sto padesáti tisíc lidí. Farmáři se snaží klimatickým změnám přizpůsobit a začali používat řadu technik, které mají dopady těchto změn zmírnit. Například vysazují stromy, aby měly kávovníky stín. Přesto zůstávají mnozí z nich skeptičtí. „Vzhledem k tomu, jak se teď věci mají, si nemyslím, že by rodiče chtěli, aby jejich děti pracovaly v tomto odvětví,“ dodává Macharia.

Podíl.