Otázky Václava Moravce: Problematika financování ve školství (zdroj: ČT24)
Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN), který byl hostem Otázek Václava Moravce, je součástí projednávání státního rozpočtu také politická dohoda, „že se pokusíme prosadit další navýšení rozpočtu regionálního školství z veřejných rozpočtů přes rozpočtové určení daní“. To se podle Beka musí „překlopit“ do konkrétních legislativních návrhů. Dodal, že dohoda počítá se změnou zákona o rozpočtovém určení daní a školského zákona.
Zásadní podle něj je nastavit proporce při rozdělování výnosů sdílených daní. „A jak také nastavit nápočet rozpočtového určení daní na dítě ve škole, což mají nyní obce, ale pokud bychom chtěli tu změnu dělat, museli bychom to zavést také pro kraje,“ řekl Bek s tím, že proto s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) ustavili pracovní skupinu ze zástupců obou ministerstev.
Bek je přesvědčen, že sporná je především otázka přerozdělení finančních prostředků pro kraje a obce. „My jsme zatím nevedli jednání o tom školském nápočtu a já jsem připraven jednat o té věci i s opozicí, protože bylo to hnutí ANO, které schválilo vzdělávací strategii, která tímto směrem míří,“ avizoval ministr.
„Já jsem podmínil svůj souhlas s rozpočtem tím, že nebude docházet k nějaké redukci počtu financovaných nepedagogických pracovníků. To je pro mě a mé politické hnutí podmínka. Koaliční partneři s tím souhlasili,“ nechal se slyšet Bek.
Předseda školských odborů František Dobšík v pořadu uvedl, že na návrh, aby část pracovníků byla placena přes RUD, nechce jeho odborová organizace dlouhodobě přistoupit. Školské odbory v takovém postupu podle jejich předsedy vidí značná rizika. „Ale vnímáme, že i přes náš nesouhlas to prošlo,“ řekl Dobšík.
Vhodné by pro odbory podle něj bylo, aby finance šly z vládní rozpočtové rezervy. „Očekávání v tabulce číslo jedna, kde jsou zahrnuti nepedagogové, je zvýšeno o 1400 korun na hlavu, což pokryje třeba inflaci nebo reálný propad platů u těch nejnižších tříd. U těch vyšších už je prostě problém,“ věří předseda.
Podle Beka stát o nákladech nerozhoduje
Podle Dobšíka se část tabulky při zvýšení minimální mzdy na 20 800 korun ocitne pod hranicí minimální mzdy. Konkrétně se podle něj jedná o první, druhou a částečně třetí platovou třídu. „A všichni se ptají, jak stát může dovolit, že platí zaměstnance, a už dopředu říká, že jim nedá ani minimální mzdu?“ ptal se.
„My jsme před dvaceti lety odstátnili základní a střední školy, předali jsme je zřizovatelům a stát si nechal zodpovědnost za financování, což je systém, který má celou řadu rizik a neduhů, především z hlediska efektivity. Protože my vlastně celostátně nastavujeme nějaké normativy pro to, jak se má financovat plat uklízeček, kuchařek, administrativních sil ve školách, ale to vlastně není možné při různosti těch škol a při politikách těch zřizovatelů,“ vysvětlil Bek. O nákladech tak podle něj ve výsledku rozhoduje někdo jiný, než kdo to platí.
Nízké platy s sebou podle Dobšíka nesou nekonkurenceschopnost, protože už nyní je v Praze, a nejen tam, velký problém sehnat kvalifikovanou kuchařku za současné nabízené peníze.
Platy učitelů v regionálním školství se v průměrném hrubém měsíčním výdělku na základních školách pohybovaly ve druhém čtvrtletí 2023 na 47 738 korunách. O rok později to bylo 48 397 korun. U nepedagogů se průměrné hrubé příjmy ve druhém čtvrtletí 2023 pohybovaly na 26 792 korunách. O rok později se zvýšily na 27 405.
Návrh na slučování malých škol
Bek také v Otázkách Václava Moravce řekl, že návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce vládě předložit do konce října. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky.
„Tohle opatření nepovede k nějakým obrovským finančním úsporám, to by ty školy musely být ještě o hodně větší. Primární zájem je na tom, aby management školy se tomu (managementu) mohl opravdu věnovat,“ uvedl Bek. „Kdybychom chtěli dosáhnout velké úspory, tak optimální velikost té právnické osoby je osm tisíc dětí. Někteří si to přejí, to je potřeba říct, ale není to teď reálné,“ dodal.
Ministerstvo chce v návrhu zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech.
Nesouhlas s návrhem už dříve vyjádřilo Sdružení místních samospráv či Svaz měst a obcí. S návrhem ministerstva se ředitelé škol podle Dobšíka víceméně neztotožňují. „Vidí v tom více rizik, že to odbřemenění té administrativní práce v důsledku nebude,“ uvedl. Určitou finanční úsporu podle něj návrh může přinést.
Úprava týkající se slučování by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by se na případy, kdy je v obci jedna škola, případně na školy speciální nebo ty, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu.
