Plán vlády otevřít do konce roku 74 kilometrů nových dálnic je v ohrožení. Chybět totiž může necelých deset kilometrů dálnice D49. Dělníci je sice dokončí, chybí ale stavební povolení k propojovací komunikaci. Po výtkách ekologických organizací ho zrušil soud. Napřesrok už má být délka zprovozněných úseků zhruba poloviční. Základní dálniční síť chce přitom mít ministerstvo pro řidiče k dispozici nejpozději do osmi let.

„Usilujeme o to, aby opravdu to číslo se blížilo sedmdesáti kilometrům. Bojujeme teď o úsek D49 u Zlína. Tady jde opravdu o konkrétní lhůty, které musíme naplnit a získat finální napadená povolení zpět,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle resortu dopravy se teď buduje téměř dvě stě kilometrů dálnic a dalších zhruba sto kilometrů se soutěží. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má letos na investice rekordní sumu, a to přes osmdesát miliard korun.

Problémy na D49

Auta měla po D49 z Holešova do Fryštáku jezdit v létě. Jenže zatímco na jedné straně práce finišují, na druhé stroje stojí. Na chybějících zhruba šest set metrů ŘSD po letech stavební povolení získalo. Posledních klíčových zhruba dvě stě metrů, které dálnici provizorně napojují na stávající síť, ale povolení nemá. Po stížnostech ekologů ho zrušil soud.

„Stavební úřad vyhodnotil, že nemusí být účastníkem řízení, protože není potřeba na ten provizorní objekt, na ten sjezd, řízení EIA. Potvrdilo to i ministerstvo životního prostředí a krajský úřad,“ uvedl ředitel ŘSD pro Zlínský kraj Karel Chudárek.

Justice dala ekologům za pravdu s tím, že se mají právo řízení účastnit a úřady musí brát v potaz jejich připomínky. Kdy zbývající část silnice povolení dostane a otevře se, ŘSD odhadovat nechce. Do té doby zůstane druhý úsek nové dálnice slepý. „Čímž pádem se nedá používat těch dalších zhruba sedm kilometrů,“ dodal Chudárek.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl ale ujistil, že s touto výjimkou všechny ostatní úseky, ať na dálnici D35, nebo D6, budou „skutečně zprovozněny“.

Zákon má zrychlit výstavbu

Budování nejen dálnic má uspíšit zákon o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Poslanci z různých stran volají po jeho doplnění.

„Třeba přísněji ukotvit umísťování staveb v území. Nebo pojďme tady ve sněmovně najít napříč politickým spektrem dohodu třeba na nějakém přísnějším nebo ostřejším režimu právě ve vztahu ke spekulantům nebo ekologickým aktivistům,“ vyzval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) v této souvislosti uvedl, že třeba i úřady, které o všem rozhodují, by neměly vracet či předávat rozhodnutí na nižší úřady, ale měly by mít povinnost rozhodnout samy a rovnou.

Případné změny už ale budou až na novém složení sněmovny. Bez ohledu na to se příští rok podle resortu dopravy zprovozní kolem třiceti kilometrů nových dálnic. „Pro to další období připravujeme zase ještě významnější objem nově otevíraných dálničních úseků. Měli bychom se dostat k hodnotě zhruba 240 kilometrů nových dálnic v tom dalším čtyřletém období,“ nastínil Kupka.

První dálniční úsek se otevřel v roce 1971. Prioritou byla stavba D1 z Prahy do Brna a následně do Bratislavy. Po celé délce se jezdilo do deseti let. Pak se stavba dálnic a rychlostních silnic zpomalila. Přibývaly spíš jen krátké části. Po revoluci se začalo rychle budovat spojení do Německa. Klíčová dálnice D5 přes Plzeň byla kompletně hotová v roce 2006. Mezi priority patřilo i napojení Ostravy na dálnici D1, tady většinu úseků silničáři zprovoznili do roku 2010. Kompletní základní síť by měla být podle ministerstva hotová nejpozději v roce 2033.

PPP projekty

Pomoct s financováním staveb má větší zapojení soukromých firem v rámci takzvaných PPP projektů. Podle opozice by měl stát uvažovat i o takzvaných dopravních dluhopisech. „Lidé rádi půjčí státu třeba na dálnici nebo obchvat, který je v jejich okolí. O tyhle produkty mají hodně zájem i různé penzijní fondy, investiční společnosti,“ míní Kolovratník.

Jeden z významných nástrojů je podle Kupky Státní fond dopravní infrastruktury a zároveň prostředky z výběru mýta, které rostou. A také výběr z dálničních známek. Loni dopravci na mýtném odvedli přes sedmnáct miliard, na dálničních vinětách stát vybral zhruba 6,5 miliardy.

Podíl.