V sobotu uplyne pět let od rozsáhlé ekologické havárie na řece Bečvě. Do řeky tehdy unikly chemikálie, které zničily život ve vodě na zhruba čtyřicetikilometrovém úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem. Viník bezprostředně po události nebyl znám. Nejprve padlo podezření na chemičku Deza, pozdější vyšetřování však ukázalo na společnost Energoaqua. Její vinu potvrdil i soud, trest ale firmě neuložil, protože se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku stalo. Někteří experti považují otravu Bečvy za stále neobjasněnou. Dle rybářů tok dosud není v takové kondici jako dřív.
K havárii došlo 20. září 2020, kdy do Bečvy pronikla zprvu neznámá látka. Rozbory odhalily kyanidy a šestimocný chrom. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a zničil podmínky pro život organismů na desítkách kilometrů toku. Do kafilerie bylo odvezeno přes čtyřicet tun ryb, rybáři však odhadovali, že skutečný počet uhynulých mohl být až dvojnásobný.
Podezření padlo nejdříve na chemičku Deza, tehdy patřící do svěřenského fondu úřadujícího premiéra Andreje Babiše (ANO). Firma možnost, že by únik pocházel z jejího provozu, od počátku odmítala. Tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ještě pět dní po havárii tvrdil, že odhalení zdroje bude otázkou hodin. Už na začátku listopadu však před poslanci svého výroku litoval.
Pátrání znalce Klicpery
Úkolem najít původce úniku byl pověřen soudní znalec Jiří Klicpera. Jeho šetření trvalo téměř osm měsíců, během nichž policie provedla i vyšetřovací pokus. Znalec dospěl k závěru, že kyanidy se do řeky dostaly z kanálu areálu bývalé Tesly Rožnov, a ve svém posudku označil za původce společnost Energoaqua. Její ředitel Oldřich Havelka však obvinění odmítal.
Koncem června 2021 policie obvinila firmu Energoaqua i Havelku. Na jaře 2022 policie podala návrh na jejich obžalobu. Okresní soud ve Vsetíně sice kauzu vrátil státnímu zástupci k došetření, odvolací krajský soud v Olomouci však rozhodnutí zvrátil, a případ se tak vrátil k vsetínskému soudu.
Výslechy znalců i desítek svědků
Hlavní líčení začalo koncem předloňského ledna. Soud vyslechl desítky svědků i několik znalců. Experti z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity následně předložili posudek, podle nějž unikaly kontaminované vody do řeky několik hodin a původcem byly odpadní vody ze společnosti Energoaqua. Zároveň uvedli, že ryby mohly začít hynout až několik kilometrů od zdroje znečištění.
Obrana firmy Energoaqua přitom zdůrazňovala právě to, že ryby hynuly až 3,5 kilometru od vyústění jejího kanálu. Podle společnosti byl Klicperův posudek plný nepravd a spekulací. Expert naopak argumentoval, že podnik nesprávně provozoval vodní hospodářství a zanedbal personální otázky i kvalifikaci zaměstnanců. Nedbalý a neprofesionální provoz čistírny potvrdil v září 2023 i další znalec Michael Barchánek.
Verdikty soudů a šetření inspekce
Okresní soud ve Vsetíně v říjnu 2023 rozhodl, že otravu Bečvy způsobila Energoaqua. Trest jí však neuložil, protože nebylo prokázáno, co přesně se v podniku stalo. Podle soudkyně Ludmily Gerlové proto firma nemůže nést objektivní trestní odpovědnost. Zároveň ale konstatovala, že se mohla dopustit přestupku, a postoupila věc České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ředitele společnosti Havelku soud zprostil viny.
Odvolací krajský soud v Olomouci v listopadu 2023 verdikt potvrdil a zamítl i stížnost státního zástupce proti firmě. Rozsudek je pravomocný, žalobce Libor Skácel nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu. Inspekce životního prostředí se případem stále zabývá, zatím však nerozhodla.
Kritika postupu inspekce
ČIŽP byl zároveň kritizován za postup při odběru i analýze vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Následně proto inspekce zavedla řadu opatření, která dnes umožňují rychlejší reakci i analýzu podobných událostí.
„Naší prioritou je, aby byly havárie na vodách ze strany ČIŽP řešeny co nejrychleji a s maximální odborností,“ ujistila mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Příkladem je dle ní nová metodika s konkrétním postupem pro jednotlivé situace a důležitými kontakty na ostatní zasahující složky. „Posílili jsme činnost havarijní služby a zavedli systém okamžitého oznamování rizikových situací ředitelům oblastních inspektorátů a vedení ČIŽP, který funguje 24 hodin denně,“ dodala.
Politický rozměr kauzy
Otrava Bečvy se rychle stala i politickým tématem. Už v září 2020 požadovali tehdy opoziční občanští demokraté, Piráti a lidovci projednat havárii na půdě sněmovny. Poslanci vládních ANO a ČSSD to nicméně odmítli. O případu se však v dolní komoře diskutovalo opakovaně, a to i za účasti ministra Brabce či tehdejšího šéfa inspekce Erika Geusse.
Na jaře 2021 vznikla z iniciativy opozice vyšetřovací komise. Odborníci ji upozornili, že chybí klíčové důkazy, protože v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí. Policie tak musela vycházet pouze z experimentů a nepřímých důkazů.
Komise zveřejnila svou zprávu přesně rok po havárii, tedy 20. září 2021. Kritizovala nedostatečný postup při odběru i analýze vzorků a poukázala na slabou koordinaci mezi vodoprávním úřadem ve Valašském Meziříčí a inspekcí. Ministr Brabec i ČIŽP zprávu odmítli jako zpolitizovanou. Sněmovna ji v říjnu 2021 vzala na vědomí a vyzvala vládu, aby přijala doporučená opatření.
Rybáři: Řeka stále není v takové kondici jako dřív
Ani po pěti letech od ekologické havárie není dle rybářů Bečva v takové kondici, v jaké byla před ekologickou katastrofou. V řece stále chybějí víceleté ryby. Do řeky rybáři každoročně vysazují ryby nové, od státu na to získávají dotaci tři čtvrtě milionu korun.
„Řeka se k době před katastrofou stále nedá přirovnat. Nicméně i když té přírodě dáváme takovouto čočku, stále se brání. Dolní úseky u Lipníku nad Bečvou a u Přerova, kde to bylo již naředěno, se dávají do kondice. V úseku u hranic kraje bych však neřekl, že je to utěšený stav,“ podotkl jednatel severomoravského územního svazu rybářů Rostislav Trybuček.
Do obnovy života v řece se pustili rybáři už v roce 2020, kdy vysadili v Bečvě desítky tisíc ostroretek, parem či jelce jesena, v dalších letech Bečva díky jejich péči ožila dalšími vysazenými rybami. Ministerstvo zemědělství na zarybňování uvolňuje stále ročně už zmíněných 750 tisíc korun. „Bečva je co do druhů pokladnice, snažíme se ji v tom podporovat, ale 90 procent je na přírodě,“ doplnil Trybuček.
Také podle šéfa hustopečských rybářů Stanislava Pernického není řeka stále ve stavu jako před otravou, kdy se v řece proháněly stovky až tisíce zdravých ryb. Chybějí především ty víceleté. „Neustále platí to, že Bečva potřebuje delší dobu na to, aby se vzpamatovala,“ je přesvědčený Pernický.
Někteří odborníci považují otravu Bečvy za stále neobjasněnou. „Dosud neobjasněné píšu schválně, protože vysvětlení, které bylo podkladem pro odsouzení/neodsouzení firmy, která otravu způsobit nemohla, je fyzikálně chemicky nemožné. Což bylo několika způsoby doloženo, ovšem vyšetřovatelé ani soud to nevzali v potaz,“ napsal na sociální síti biolog Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Páté výročí ekologické katastrofy si příznivci řeky i odborníci připomenou v sobotu ve Valašském Meziříčí akcí Den Bečvy. V plánu je pochod, panelová diskuze, divadelní představení a koncerty.
