Ustojí Rusko další rok v režimu válečné ekonomiky? Ruský deník nabídl predikci, kam zemi v roce 2025 hospodářsky zavede její agrese na Ukrajině.
„Show musí pokračovat. Mír v roce 2025 nebude.“ Reportáž agentury Reuters z centra vánoční Moskvy, ve které Rusové doufají v mír, zdraví a harmonii. | Video: Reuters
Od začátku války ekonomové předpovídali Rusku ekonomický kolaps, nebo ho naopak chválili za stabilitu a odolnost, píše ruský opoziční deník Novaja Gazeta Europe. Pro příští rok si ti pesimističtější z nich za „strašáky“ vybrali růst cen a zchudnutí obyvatel. Ekonom agentury Bloomberg Alex Isakov předpověděl, že to bude pro Kreml mnohem těžší, protože prezident Vladimir Putin „již nemůže zaručit zbraně i máslo“.
„Válka si stále více vybírá svou daň na nejchudších Rusech,“ uvedl ekonom Igor Lipsits. Opatření centrální banky v boji proti inflaci, mezi něž patří zvýšení základní úrokové sazby na rekordních 21 %, nevyhnutelně povedou k menšímu množství zboží a služeb, vyšším maloobchodním cenám a poklesu reálných příjmů.
Novaja Gazeta identifikovala čtyři základní rizika, která se budou nad ekonomikou vznášet letos i v následujících letech. Jedním z nich je možnost poklesu cen ropy a plynu, dalšími jsou nové sankce, militarizace ekonomiky a pokračující technologická degradace.
Hlavní ekonomka ruského investičního brokera T-Investments Sofie Doněcká vypočítala, že pokud bude ruská ropa stát méně než 50 dolarů za barel (na podzim 2024 se obchodovala za 63,6 dolaru), budou likvidní aktiva Fondu národního bohatství vyčerpána do jednoho roku. Poté by Kreml musel zvýšit příjmy snížením výdajů, zvýšením daní nebo – což je nejhorší – tisknout další peníze.
„Pokud jde o sankce, ekonomiku nejvíce zasáhnou opatření, která omezí vyvoz ropy a plynu, dovoz zboží a provádění přeshraničních finančních transakcí,“ uvedl pro deník ekonom z EU, který si nepřál být jmenován. Rok 2024 přitom ukázal, jak účinný je zásah proti ruskému dovozu a zahraničním bankám, které ho umožňují: dodávky klesají a transakční náklady rostou.
Strukturální nerovnováha a nedostatečná technologická výkonnost jsou další dvě dlouhodobá rizika, která budou ruskou ekonomiku ničit tak dlouho, dokud budou vojenské výdaje zabírat třetinu rozpočtu a „železná opona“ oddělující zemi od zbytku světa bude stále silnější.
Strukturální nerovnováha vzniká, když se do vojensko-průmyslového komplexu vkládají obrovské částky peněz, které připravují civilní ekonomiku o pracovní sílu a levné úvěry. Rusko tak jde po cestě Sovětského svazu, který efektivně vyráběl tanky a střely (i když i ty dnes potřebují čínskou nebo dokonce západní elektroniku), ale nedokázal vyrábět auta a počítače. Podle ekonoma Vladislava Inozemceva jde o „růst bez rozvoje“, s nímž ruská ekonomika nemá budoucnost.
Optimističtější ruští ekonomové trvají na tom, že ekonomika má dostatečný polštář, aby se v příštích letech vyhnula hospodářské krizi. Degradace bude probíhat pomalu a postupně, píše Novaja Gazeta. Ani prudký pokles cen ropy a radikálnější sankce ekonomiku nepovalí. Fond národního bohatství má stále rezervy a vláda má možnost půjčit si peníze na domácím trhu, i když za vysoké úroky, či opětovné zvýšení daní.
Inozemcev odhaduje, že státní rezerva udrží Rusko nad vodou až do začátku roku 2030. „V příštích třech až pěti letech nebude ruský režim čelit katastrofálním ekonomickým problémům, jako je neschopnost financovat vojenské operace, státní aparát či platit za klíčový import,“ uvedl jeho kolega Dmitrij Někrasov s tím, že tato prognóza bude platit pouze v případě, že nedojde k událostem typu „černá labuť“ (pozn. red. – nepředvídatelná událost s potenciálně vážnými následky).
Zatímco Rusko masově vyrábí tanky a shání po světě náhradní díly do letadel, hrozí, že přijde o další technologický skok vpřed a zůstane ještě více pozadu za vyspělejšími zeměmi. Kvalita života Rusů bude také trpět, protože Kreml se pravděpodobně neobejde bez snižování nevojenských výdajů a zvyšování daní. Zdá se, že bezpečnou ekonomickou rezervu lze udržet pouze za existence těchto obětí, uzavírá ruský opoziční deník Novaja Gazeta Europe.
„Vážně trpíme.“ Rusy drtí vlastní ekonomika. Doplácí na Putinův gangsterský režim. (Celý článek s videem zde)
Anketa v Moskvě: „Kvůli propadu rublu vůči dolaru opravdu trpíme“. | Video: Reuters
