Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
Americká armáda 2. září 2025 zaútočila na venezuelskou loď, která podle tvrzení americké administrativy převážela drogy. Během úderu zemřelo jedenáct lidí a podle zjištění serveru NYT armáda použila letadlo, které mělo civilní nátěr.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa rámovala své údery proti lodím v Karibiku jako vojenský konflikt, a proto je podle právních specialistů oslovených NYT nevojenský vzhled důležitý.
Zákony o ozbrojených konfliktech zakazují bojovníkům předstírat civilní status, aby protivníka oklamali, přiměli ho polevit v ostražitosti a následně ho napadli a zabili. Jedná se o válečný zločin známý jako proradnost.
Příručka amerického námořnictva uvádí, že bojovníci na moři používají palebnou sílu „v mezích vojenské cti, zejména bez použití proradnosti“, a zdůrazňuje, že velitelé mají povinnost „rozlišovat své vlastní síly od civilního obyvatelstva“.
Aby se jednalo o válečný zločin podle právních norem pro ozbrojené konflikty, musely být naplněny dvě podmínky, sdělil bývalý zástupce generálního vojenského prokurátora amerického letectva Steven J. Lepper.
Letadlo muselo být natřeno tak, aby zakrylo svou vojenskou povahu. A muselo se přiblížit na dohled od lodi, což by znamenalo, že oklamalo její posádku, která by jinak mohla podniknout úhybný manévr nebo se vzdát, aby přežila.
„Skrytí identity je projevem proradnosti,“ uvedl Lepper. „Pokud letadlo letící nad zemí nelze identifikovat jako bojové letadlo, nemělo by se účastnit bojových akcí,“ dodal.
Průlet nad napadenou lodí
Podle amerických představitelů, kteří viděli záznam z daného úderu nebo o něm měli povědomí, letadlo přiletělo tak nízko, že ho lidé na lodi mohli vidět. Loď se zřejmě po spatření letounu otočila zpět směrem k Venezuele, ještě před prvním útokem.
Dva přeživší z prvního útoku později mávali na letadlo z převráceného kusu trupu, než je vojáci zabili při následném útoku, který trosky potopil. Není zřejmé, zda přeživší věděli, že exploze na jejich plavidle byla způsobena raketovým úderem.
„Civilní“ letadla ve službách americké armády
Není jasné, o jaký letoun se přesně jednalo. Tři osoby obeznámené s danou situací potvrdily, že nebyl natřen obvyklou vojenskou šedou barvou a neměl vojenské označení.
Americká armáda provozuje několik letadel, která jsou postavena na civilních rámu – včetně upravených Boeingů 737 a turbovrtulových letadel Cessna – a mohou odpalovat munici z vnitřních zbraňových prostorů bez viditelných vnějších zbraní.
Taková letadla jsou obvykle natřena šedou barvou a mají vojenské označení, ale vojenské a letecké webové stránky ukazují, že některá jsou natřena bílou barvou a mají minimální označení. Podle zdrojů NYT transpondér daného letounu během událostí 2. září vysílal vojenské číslo, což znamená, že prostřednictvím rádiových signálů upozorňoval na svou vojenskou identitu.
Legalita vojenského letadla s civilním nátěrem
Nicméně to za daných okolností neznamená, že použití takového letadla bylo legální, protože lidé na lodi pravděpodobně neměli vybavení pro příjem vysílaného signálu, upozornil bývalý generální vojenský prokurátor Společného velitelství speciálních operací Todd Huntley.
Huntley zároveň dodal, že v jiných situacích může být použití takového letadla legální. Může se například jednat o záchranu rukojmí, kdy by skrytá munice mohla být potřeba k sebeobraně, ale nebyla by primárně určena k útočným akcím.
„Klíčovou otázkou je, zda existuje věrohodný alternativní důvod pro použití neoznačeného letadla k provedení útoku, kromě využití zjevného civilního statusu k získání taktické výhody,“ uvedl bývalý podplukovník JAG Geoffrey Corn, který byl hlavním poradcem armády pro otázky válečného práva.
Režim utajení
Podle lidí obeznámených s útokem na loď v Karibském moři z 2. září 2025 se otázky týkající se proradnosti objevily na uzavřených jednáních v Kongresu, která vedli vojenští velitelé. Nebyly však diskutovány veřejně, protože letadlo podléhá režimu utajení.
Veřejná debata se následně zaměřila na druhý útok, při kterém byli zabiti dva přeživší, a to navzdory válečnému zákonu zakazujícímu útoky na trosečníky.
Velitelství speciálních operací USA, jehož velitel Frank M. Bradley řídil operaci 2. září, odmítlo komentovat povahu letadla použitého při útoku. Pentagon trval na tom, že jeho arzenál prošel právním přezkumem z hlediska souladu s předpisy o ozbrojených konfliktech.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly vydala prohlášení, které se konkrétně nezabývalo otázkami ohledně proradnosti, ale obhajovalo útok jako akci s cílem potírat „obchod s drogami a násilné aktivity kartelů“. Dodala: „Útok byl plně v souladu s právem ozbrojených konfliktů.“
Podle zjištění NYT Trumpova administrativa udržovala plánování operace proti útokům lodí údajných drogových pašeráků v tajnosti. Zároveň z něj vyloučila mnoho vojenských právníků a operačních expertů, kteří by se na něm za normálních okolností podíleli.
Přes sto mrtvých v Karibiku
Americká armáda zabila nejméně 123 lidí při 35 útocích na lodě, včetně útoku ze 2. září. Od té doby pro útoky na lodě přešla k používání rozpoznatelných vojenských letadel. Při pozdějším útoku na loď během října 2025 dva přeživší odplavali od trosek a vyhnuli se tak smrti při následném úderu na zbytky plavidla. Armáda je z vody vyzvedla a vrátila do jejich domovských zemí, Kolumbie a Ekvádoru.
Podle NYT široká škála odborníků na zákony upravující použití vojenské síly uvedla, že rozkazy Trumpa a amerického ministra obrany Petea Hegsetha k útoku na lodě byly nelegální a že daná zabití lze klasifikovat jako vraždy. Armáda nesmí útočit na civilisty, kteří nepředstavují bezprostřední hrozbu, i když jsou podezřelí ze spáchání trestného činu.
Administrativa argumentuje, že lidé na lodích jsou „bojovníci“, protože Trump rozhodl, že se jedná o takzvaný nemezinárodní ozbrojený konflikt – tedy válku proti nestátnímu aktérovi – mezi USA a tajným seznamem 24 zločineckých gangů a drogových kartelů. Legitimitu tohoto tvrzení v USA zpochybňuje řada členů odborné veřejnosti.

