Přes 312 miliard korun. Tolik si zahraniční vlastníci českých bank, pojišťoven, továren, vodáren a dalších firem vloni vyplatili na dividendách. Letos tato suma podle všeho opět naroste. Zdaleka největším zdrojem dividend přitom není automobilový průmysl, základ tuzemské ekonomiky.
Celková částka 312 miliard korun, která vloni odtekla na dividendách do zahraničí, odpovídá součtu rozpočtů ministerstva obrany, dopravy a zdravotnictví. Zdaleka největší podíl na sumě vyplacených dividend má bankovní a pojišťovací sektor. Z něj si vloni zahraniční vlastníci vytáhli 111,3 miliardy korun, vyplývá ze statistik České národní banky. Jedná se tedy přibližně o 1,4 procenta hrubého domácího produktu Česka.
Je to proto, že finanční sektor drží ještě jedno prvenství: mezi dvaceti nejdůležitějšími odvětvími ekonomiky tvoří právě tyto dividendy největší podíl na celkovém zisku. Vloni to bylo 89 procent. Ze 125 miliard zisku, kterého vloni banky se zahraničními vlastníky v Česku dosáhly, ponechaly v tuzemské ekonomice pouze 12,5 miliardy korun v podobě reinvestovaného zisku.
Mizí až 89 procent zisku
Podle ekonoma Jiřího Poura z UniCredit Bank vyplývá rozdílný podíl dividend na zisku ze specifik jednotlivých odvětví: „Například firmy v průmyslu potřebují vyšší investice do udržování a rozšiřování fixního kapitálu. Míra reinvestovaných zisků v průmyslu tak bude přirozeně vyšší než ve službách,“ vysvětluje s tím, že značné rozdíly jsou i v rámci služeb. Kapitálově náročnější odvětví, jako jsou obchod, doprava a skladování, potřebují reinvestovat více zisků než finančnictví.
Miroslav Novák, hlavní analytik spořitelního družstva Citfin, je konkrétnější. „Klíčová je vlastnická struktura ‚českých‘ bank v kombinaci s jejich vysokou ziskovostí v mezinárodním srovnání. Proto dost často sloužily a slouží jako zdroj hotovosti pro celou bankovní skupinu,“ přibližuje. Pokud banky a pojišťovny splní regulatorní požadavky, jako je například kapitálová přiměřenost, mohou zbytek poslat svým zahraničním matkám.
Z výročních zpráv šesti největších tuzemských bank vyplývá, že hned u čtyřech z nich – České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a UniCredit Bank – přesáhl v roce 2024 objem vyplacených dividend 15 miliard korun. V případě společností vlastněných ze 100 procent mateřskými skupinami zamířily dividendy kompletně do ciziny. U dalších, kde není podíl matek stoprocentní, se mohli z části dividend těšit menší akcionáři včetně českých fyzických osob.
Zase o kousek blíž rekordu
Ačkoli byl loňský objem dividend pro zahraniční investory vysoký, není rekordní. K dosud největšímu odlivu kapitálu z Česka došlo v roce 2022, kdy si zahraniční vlastníci tuzemských firem stáhli 387 miliard korun. „Banky tehdy doháněly zákaz vyplácet dividendy z předchozích let pandemie,“ odůvodňuje Jiří Pour. Svou roli tehdy sehrála i vysoká ziskovost celého odvětví živená prudkým růstem úrokových sazeb, který provázel mohutnou inflační vlnu po ruském vpádu na Ukrajinu. Nic podle Poura přitom nenasvědčuje tomu, že by se něco podobného mělo v nejbližší době opakovat.
Přesto se z aktuálních údajů České národní banky zdá, že penězovod z Česka do zahraničí bude letos ve srovnání s loňskem zase o něco mohutnější. „Předběžná data platební bilance naznačují za první tři kvartály růst celkového objemu vyplacených dividend a úroků z titulu přímých zahraničních investic o 3,5 procenta, zatímco zisky těchto firem klesly meziročně o 2,7 procenta. Šest největších bank reportovalo za první pololetí letoška meziroční růst vyplacených dividend 16,7 procenta při růstu zisků po zdanění o 16,2 procenta,“ vyčísluje Pour.
Protiproud do Česka sílí
„Zlaté časy pro zahraniční investory ještě určitě neskončily. Úroveň dividend zůstává poměrově k HDP stále vysoká,“ myslí si Miroslav Novák. Propast mezi odlivem dividend z Česka do rukou zahraničních vlastníků a přílivem dividend z firem, které vlastní v zahraničí Češi, se přesto pomalu zmenšuje.
„Trendové zmírňování deficitu je patrné již od roku 2010,“ uvádí ČNB ve zprávě o vývoji platební bilance za rok 2024. Zatímco ještě v roce 2016 byl poměr odlivu k přílivu dividend zhruba sedm ku jedné, vloni to bylo už „jen“ 3,5 : 1, tedy dvakrát menší disproporce.
