„Myslím, že by bylo rozumné, aby zrovna v takovéto funkci člověk trávil jedno volební období. Vím, že se to nemusí některým lidem líbit, ale myslím si, že na to, vykonávat takovou funkci plnohodnotně na sto procent, je pět let až až.“
„Když probíhá válka, bezpečnostní opatření ohledně ruských občanů by měla být striktnější než v normálních časech. Všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být mnohem víc monitorováni než v minulosti. Protože to jsou občané národa, který vede agresivní válku.“

„Vyjádřil celou řadu názorů, které odpovídají spíše ruské propagandě než našemu vidění světa, to jsou všechno známé věci. To by jistě v případě jeho zvolení a získání důvěry do určité míry narušilo i vztahy mezi námi, protože bychom se na některé zásadní věci dívali jinak.“

„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.“

„Já osobně jsem zastáncem toho, že by se měly vrátit povinné odvody, protože stát musí v případě konfliktu vědět, kdo je vůbec ochoten tuto zemi bránit, kam se mu dovolá nebo kam mu napíše, kdo z nějakých důvodů říká, že ke zbrani nepůjde, ale je připraven jít například do nemocnice a pomáhat tímto způsobem. A tímto stát v současné době nedisponuje.“

Vystupoval ale spíše jako glosátor, který upozorňuje na problémy, než že by vládě kladl reálné překážky. Koneckonců jím kritizovaný konsolidační balíček i penzijní reformu nakonec podepsal a ani nevyužil možnost zákon vetovat. Do jeho pasivnějšího přístupu k domácímu dění se tak propisuje to, že před nástupem na Hrad neměl na rozdíl od svých předchůdců žádné politické zkušenosti.
Jak Pavla hodnotí osobnosti?
Výrazně sebevědoměji vystupuje v zahraniční politice, kde v době probíhající války na Ukrajině jsou v popředí témata obrany a bezpečnosti, která jsou Pavlovi jako generálovi ve výslužbě a bývalému šéfovi vojenského výboru NATO vlastní. Mezi evropskými prezidenty patří vedle polských a pobaltských politiků k jestřábům, kteří vyzývají k co nejtvrdšímu postupu vůči Rusku. Těsně po svém zvolení si telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, loni v dubnu odjel přímo na Ukrajinu.
V únoru pak představil českou iniciativu, jejímž cílem je nákup 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu. Více než se podařilo sehnat celé Evropské unii jako celku, jejíchž 18 států následně Česku přislíbilo, že mu na nákup pošle peníze.
Pavlovy zahraniční cesty
Co současného a minulého prezidenta naopak spojuje, jsou problémy kolem hradního týmu. Zatímco Zemanovo působení poznamenaly kauzy jeho kancléře Vratislava Mynáře i neprůhledná minulost a ruské kontakty poradce Martina Nejedlého, Pavlovi lidé řeší vzájemné hádky a personální otřesy. A to až do takové míry, že se navzájem pranýřují v médiích. Popisují, že v prezidentově okolí probíhá boj o vliv. To vedlo k tomu, že prezident několik měsíců neměl svého mluvčího.
Prezidentovo okolí
Půl roku po nástupu na Hrad se kolem Pavla začali střídat spolupracovníci. Personální otřesy začaly loni na podzim, když o post ředitelky komunikačního odboru přišla Markéta Řeháková a ve funkci ředitelky kabinetu skončila Linda Jozwiak Kopecká. Poslední změny proběhly letos v únoru. Skončila jedna z prezidentových nejbližších spolupracovnic, kancléřka Jana Vohralíková.
Pro zobrazení podrobností klikněte na fotky.
Nejasné bylo i postavení jeho poradce Petra Koláře, kterého Pavel označuje za „přítele po boku“. Kvůli své lobbistické práci pro zbrojařský holding Colt CZ Group byl srovnáván s Nejedlým. Pavel původně sliboval, že požádá o bezpečnostní prověrku pro Koláře, nakonec z toho ale Hrad vycouval. Kolář nyní prezidentovi radí pouze neformálně a bez nároku na honorář.
I přes kontroverze v jeho nejbližším okolí prezidentova podpora podle šetření CVVM výrazně neklesá, od zvolení přišel jen o pár procentních bodů a i v ekonomicky těžkých časech mu důvěřuje zhruba polovina populace. Ačkoliv důvěryhodnost prezidenta nedosahuje takových hodnot jako po většinu doby, během které na Hradě seděl Václav Havel a Václav Klaus, s nástupem Pavla se po úpadku v závěrečných měsících Zemanova mandátu zase vrátila důvěra lidí v hlavu státu.
Nejdůležitější okamžiky Pavlova prvního roku
duben 2023
Cesta na Ukrajinu
Společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou vyrazil během loňského dubna Pavel na Ukrajinu. Setkali se tam s prezidentem Volodomyrem Zelenským a navštívili místa postižená válkou. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky, Pavel pokračoval i do Buči. Setkal se také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. V červenci pak dorazil na oficiální návštěvu Česka naopak Zelenskyj.
září 2023
Pavel podepsal penzijní novelu
Krátce po nástupu na Hrad se Pavel zabýval vládní novelou o nižší valorizaci důchodů, kterou nakonec přes své výhrady podepsal. „Mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou. Proto jsem přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby tento zákon přezkoumal Ústavní soud,“ řekl k tomu. Podnět k Ústavnímu soudu nakonec podalo hnutí ANO, novela však u soudců obstála.
srpen 2023
Prezident se rozhodl nejmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem
Pavel plánoval jmenovat ústavním soudcem místopředsedu Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra. Po oznámení jeho nominace se objevily pochybnosti o Fremrově předrevoluční minulosti. Podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci. Na základě toho Pavel Fremrovo jmenování odložil, než si jeho minulost detailně prostuduje. Mezitím se Fremr kandidatury sám vzdal.
srpen 2023
Jmenování nového předsedy Ústavního soudu

Pavel jmenoval novým předsedou Ústavního soudu Josefa Baxu, který byl 15 let předsedou Nejvyššího správního soudu. Ve funkci vystřídal Pavla Rychetského, který instituci vedl 20 let.
únor 2024
Dělostřelecké granáty pro Ukrajinu
Prezident oznámil, že Česko našlo v zahraničí zdroje stovek tisíc kusů dělostřelecké munice, kterou by mohla v řádu týdnů dodat na Ukrajinu. „Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl Pavel. Britský list Financial Times v této souvislosti uvedl, že Česko převzalo otěže v podpoře Ukrajiny.
Video: Pavlův první rok plný cestování








