Aktual.: 8.03.2025 12:46
Praha – Prezidenta Petra Pavla v druhém roce ve funkci nejvíce zklamalo to, že politické strany v celém spektru neměly vůli najít důležitá témata, na kterých by se dokázaly shodnout a podpořit je. Uvedl to v publikaci, kterou dnes Hrad vydal v souvislosti s tím, že v neděli uplynou dva roky od inaugurace hlavy státu. Naopak pozitivně Pavel zhodnotil rozdíl mezi obrazem společnosti a země ve virtuálním světě a skutečností.
„Nedostatek dobré vůle politických stran v celém spektru nalézt alespoň několik témat důležitých pro celou zemi, pro všechny občany, na kterých by se dokázaly shodnout a podpořit je,“ odpověděl prezident na otázku, co pro něj bylo v druhém roce mandátu největším zklamáním.
Loni na jaře prezident svolal na Hrad schůzku zástupců koalice a opozičního hnutí ANO k důchodové reformě. Pavel po prvním jednání oznámil, že se všechny strany shodly, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. ANO následně shodu popřelo a svoji účast na další plánované schůzce v dubnu zrušilo, hnutí uvedlo, že premiér Petr Fiala (ODS) a někteří ministři deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí. Změny v důchodovém systému platí od letoška, v Parlamentu je přes nesouhlas opozice prosadila vládní koalice. Pavel je podepsal v prosinci. Podle koalice úpravy zajistí dostatek peněz i na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků a dalších generací. Opozice naopak míní, že vládní penzijní novela není reformou, ale jen souhrnem nesourodých parametrických změn bez společného cíle. Důchody podle nich k rozvratu veřejných financí vést nemohou.
Prezident v publikaci k druhému výročí inaugurace mj. uvedl, že do třetího roku si dal předsevzetí zachovat si ve volebním roce duševní zdraví, odstup a rozvahu. Česko by si přál jako sebevědomou, cílevědomou, odhodlanou a prosperující zemi, jako „středoevropské Finsko“.
Prezident podle dokumentu v druhém roce ve funkci přivítal na Pražském hradě 13 prezidentů, uskutečnil 18 zahraničních cest, navštívil devět krajů či pětkrát jednal s premiérem Fialou při pravidelných setkáních. Absolvoval 19 setkání s ministry, v druhém roce mandátu také jmenoval tři její členy – pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška (TOP 09), pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) a průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN). Dvakrát se sešel s nejvyššími ústavními činiteli k zahraniční politice, další takové jednání se uskuteční v pondělí.
Od loňského března od Pavla obdrželo státní vyznamenání 59 osobností, mimo jiné bývalý americký prezident Bill Clinton či dřívější generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pavel absolvoval 15 veřejných debat s občany a studenty, devět návštěv nemocnic, léčeben a sociálních zařízení, uspořádal také osm kulatých stolů se zaměřením na vězeňství, důchody, zdravotnictví či školství.
Pavel jmenoval pět rektorů, tři nové ústavní soudce, 60 soudců a soudkyň, jednoho člena bankovní rady či 21 generálů. Poprvé dvakrát využil pravomoc vrátit zákon Parlamentu a v létě udělil první čtyři milosti, na které navázal dalšími pěti tento týden.
Na Pražský hrad podle materiálu zavítalo 83 významných hostů, na zahraniční cesty s Pavlem vyrazilo 105 zástupců byznysu a vědy. Hrad také v daném období navštívilo 8,314.000 lidí, o pětinu více než o rok dříve. V prostorách Hradu se konalo devět výstav, 32 koncertů, 72 kulturních programů.
Z dalších zajímavostí Hrad zveřejnil, že Pavel poskytl 462 mililitrů krve či přidal šest dopravních prostředků, které vyzkoušel – horkovzdušný balon, kluzák, paddleboard, mototraktor, parní lokomotivu a vysokozdvižnou plošinu.
Politologové oslovení ČTK tento týden ČTK sdělili, že Pavel se v druhém roce nijak zásadně neodchýlil od toho, jak k výkonu mandátu přistupuje od inaugurace. Například veta a výhrady k zákonům ukazují, že se hlava státu zákony zabývá, míní Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. Podle Josefa Mlejnka z Univerzity Karlovy se Pavel chová jako reprezentativní prezident v parlamentním systému. Prezident se soustředí na zahraničně politická témata, jeho zasahování do vnitřní politiky je ve srovnání s předchozími hlavami státu omezené, míní Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.
