Komerční prezentace Aktual.: 1.04.2026 16:24
Praha – Americký požadavek na účast ostatních členských států Severoatlantické aliance (NATO) v konfliktu na Blízkém východě nedává smysl, řekl novinářům prezident Petr Pavel po návštěvě pracovišť Akademie věd ČR v Praze. Uvedl, že NATO bylo založeno jako obranná aliance. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, míní Pavel. Odchod Spojených států by podle něj znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance. Podle analytiků oslovených ČTK Trumpovy výroky o NATO oslabují důvěru, hrozí oslabení aliance.
Americký prezident Donald Trump podle agentury Reuters dnes uvedl, že vážně uvažuje o stažení Spojených států z NATO. Důvodem je podle něj neochota dalších členských států podpořit americké cíle v Íránu. Ministr zahraničí Petr Macinka (za Motoristy) nechtěl Trumpovo vyjádření komentovat. „Počkám si na summit NATO v Ankaře,“ řekl před novináři. Podotkl, že si nemyslí, že by Spojené státy chtěly Severoatlantickou alianci rozbíjet.
„Především je potřeba si uvědomit, že NATO vzniklo jako obranná aliance, jejímž hlavním úkolem je kolektivně bránit území členských států. Spojené státy nejsou napadeny a Írán není členem aliance, proto požadavek na zapojení NATO do konfliktu na Blízkém východě neodpovídá tomu, proč a na jakých principech bylo NATO založeno,“ řekl Pavel.
Pokud by přesto některý z členů aliance zvažoval odchod, ostatní by podle Pavla museli zvážit, jaká přijmout opatření k zachování principu kolektivní obrany. „Jsem přesvědčen, že aliance dává smysl nejen evropským státům, ale i Kanadě a Spojeným státům. V případě odchodu některého člena by bylo možné v jejím fungování pokračovat, nicméně by to vyžadovalo značné úsilí všech,“ dodal.
Trump má v noci na čtvrtek SELČ vystoupit s projevem, který se bude týkat americko-izraelských úderů na Írán. Údery, které zažehly válku na Blízkém východě, zahájily Spojené státy a Izrael 28. února. Írán v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu.
Trump agentuře Reuters také řekl, že v projevu vyjádří „znechucení“ z NATO kvůli tomu, co pokládá za nedostatek podpory amerických cílů v Íránu. Dodal, že rozhodně uvažuje o pokusu Spojené státy ze Severoatlantické aliance vyvést.
O možnosti stáhnout USA z NATO Trump také hovořil s britským deníkem The Daily Telegraph. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský prezident Vladimir Putin. Trump v minulosti alianci bez USA označil za papírového tygra a evropské spojence za zbabělce.
Trump kritizuje partnery z NATO kvůli tomu, že podle něho nedělají nic, aby Spojeným státům pomohli ve válce proti Íránu, jejíž zahájení s nimi nekonzultoval.
Analytici: Trumpovy výroky o NATO oslabují důvěru, hrozí oslabení aliance
Výroky o omezení role Spojených států v NATO podkopávají důvěru v kolektivní obranu a zároveň představují riziko postupného oslabování aliance. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Slova Trumpa o možném odchodu z aliance mohou být podle nich částečně vyjednávací taktikou, v praxi by formální vystoupení z NATO ale bylo komplikované. Přesto mohou USA svou roli oslabit. Současné výroky již podle expertů oslabují soudržnost aliance.
Oldřich Bureš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) uvedl, že dosud se americký prezident nevyjadřoval o možném odchodu natolik otevřeně. „Podobně mluví i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který přitom ještě koncem Bidenovy administrativy byl spoluautorem zákona, podle kterého jakékoli rozhodnutí prezidenta o vystoupení z NATO musí být schváleno dvoutřetinovou většinou Senátu nebo musí být schváleno zákonem Kongresu. Takže současná vyjádření je nutné brát vážně,“ míní.
Signalizace ze strany Trumpa směrem ke spojencům může být podle Michala Smetany z Institutu mezinárodních studií FSV UK do určité míry také nátlakovou strategií směřující k navýšení obranných kapacit těchto zemí. Nicméně dodal, že se to se nevylučuje s faktem, že má současný americký prezident dlouhodobě kritický pohled na fungování Evropské unie a většiny evropských spojenců v NATO.
„Naprosto bezprecedentní rétorika Donalda Trumpa směrem k NATO, včetně zpochybňování bezpodmínečné platnosti článku 5 Severoatlantické smlouvy, tak ve svém důsledku významným způsobem oslabuje vnímání věrohodnosti amerických závazků v oblasti kolektivní obrany,“ řekl Smetana.
Spojené státy podle Vojtěcha Bahenského z Institutu politologických studií FSV UK očekávají, že Evropa omezí svoji závislost na USA v oblasti konvenčního odstrašení. „U konkrétního výroku se nepochybně jedná i o vyjednávací taktiku. Nicméně je třeba brát v potaz, že nehledě na to, zda bude hrozba naplněna, každé takové vyjádření podkopává důvěru v soudržnost NATO nejen mezi spojenci, ale také z pohledu potenciálních protivníků,“ dodal. Bahenský úplné opuštění nepovažuje za pravděpodobné, ale stahování Spojených států z NATO může zrychlovat.
Evropské státy by podle něj musely najít způsoby, jak nahradit americké obranné kapacity. Nejen u konkrétních klíčových kapacit, jako je strategické zpravodajství nebo tankování za letu, ale také v oblasti velení nebo obranných technologií a průmyslové kapacity.
Bureš připomíná, že NATO bylo založeno na důvěře a opakovaně demonstrované kredibilitě závazku kolektivní obrany. „Pokud důvěra a kredibilita závazku od klíčového člena NATO není, pak NATO de facto zůstane jen na papíře. Evropa i ČR je bohužel v oblasti obrany na USA stále v mnoha oblastech závislá a i přes rostoucí investice do obrany to tak ještě minimálně několik let zůstane,“ míní. Dodal, že důvěra spojeneckých závazků Spojených států je ale narušena už těmito samotnými výroky.
Fiala: Slova o odchodu USA z NATO znamenají víc se zabývat bezpečností
Odchod Spojených států z NATO by byl podle expremiéra Petra Fialy (ODS) velkou chybou. Poškodil by nejen Evropu, ale i samotné USA a měl by negativní dopad na celý svět, uvedl dnes na síti X Fiala. Věří ale, že se to nestane. Už to, že americký prezident Donald Trump tuto možnost veřejně uvažuje, podle Fialy ukazuje, že je třeba se víc starat o vlastní bezpečnost.
„Svět je nebezpečnější než dříve. Pokud si chceme udržet naši nezávislost, svobodu a kvalitu života, musíme si uvědomit všechny výzvy a ohrožení a musíme jednat,“ uvedl Fiala. Podobně se vyjádřila bývalá ministryně obrany jeho kabinetu Jana Černochová (ODS).
„Oslabit NATO – dětinskou výhrůžkou o stažení Ameriky – neznamená ukázat sílu. Znamená to potěšit Putina, povzbudit nepřátele Západu a rozbít to nejcennější, co svobodný svět má: důvěru mezi spojenci. Rozbíjet NATO by byla historická chyba a nesmí se to stát. Věřím v rozum a sílu administrativy USA, že tento šílený nápad nikdy nedopustí. Ješitnost nesmí zvítězit nad bezpečím a stabilitou,“ uvedla Černochová na síti X.
Americké členství v NATO Trump kritizoval i ve svém prvním funkčním období. V roce 2018 například zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko.
Kongres v roce 2023 za vlády Trumpova předchůdce Joea Bidena v rámci návrhu zákona o obranné politice (NDAA) přijal opatření zakazující americkému prezidentovi jednostranně, tedy bez souhlasu Kongresu, opustit Severoatlantickou alianci.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}


