Pavel: Zákon o zahraničních vazbách by byl krokem k omezení demokracie

Koncept zákona unikl na veřejnost minulý týden, jeho obsah kritizuje opozice i řada neziskových organizací. Poukazují na to, že norma kopíruje ruskou právní úpravu, což ale zástupci vládní koalice odmítají. Pavel vidí v zákoně řadu sporných bodů. V principu je podle něj natolik obecně popsaný, že je možné do jeho působnosti zařadit v podstatě kohokoli a kritéria nejsou napevno daná, takže budou podle Pavla vždy daná nějakým úřadem.

„Mám zato, že by to bylo jedním z významných kroků k omezení demokracie v naší zemi a i proto se konkrétnímu znění zákona a jeho dopadům budu věnovat velice detailně a s veškerou vážností,“ uvedl prezident.

Zpochybnil i argumentaci, že podobný zákon platí od roku 1938 ve Spojených státech. Poukázal na to, že tam byl přijat jako obrana proti nepřátelským mocnostem, zejména Německu a Japonsku. „My jsme dnes trochu v jiném kontextu,“ podotkl Pavel.

Pracovní verze předpisu, který dosud připravovala skupina poslanců a poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO), se zaměřuje na činnost například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, jež může ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i poradenskou, analytickou, komunikační, mediální či vzdělávací činnost ve vazbě na zahraniční subjekty.

Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura v pondělí uvedl, že zákon, který by měl zajistit transparentnější financování neziskových organizací, vznikne po dohodě koaličních stran na ministerstvu, a nikoliv z poslanecké iniciativy. Babiš už dříve řekl, že by se povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami vztahovala jen na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku.

Pavel: Většinu výdajů na dopravu neuzná NATO jako výdaje na obranu

Většina z výdajů na dopravu, které se vláda rozhodla zahrnout do výdajů na obranu, nebude podle prezidenta Petra Pavla uznána jako plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Letošní výdaje na obranu tak podle něj budou nižší než dvě procenta, i když vláda tvrdí opak. Pavel, který v minulosti mimo jiné vedl Vojenský výbor NATO, to dnes řekl novinářům při návštěvě Středočeského kraje.

Prezident zopakoval, že pokud se v rozpočtu na příští rok samotné výdaje na obranu nezvýší na požadovanou úroveň, byl by to důvod k jeho vetování.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se letos rozhodla do zákonem stanovených výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) započítat i část výdajů na dopravní stavby. „Když jsem měl možnost se dívat na ten seznam, tak z nich na první pohled většina výdajů nebude uznatelná,“ uvedl Pavel. Očekává, že s velkou pravděpodobností závazek vůči NATO a s ním spojený zákonný limit nebude naplněn.

Schválený rozpočet ministerstva obrany počítá s výdaji 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta HDP. K nim chce vláda připočíst výdaje ministerstva dopravy ve výši 19,6 miliardy korun, takže celkové obranné výdaje by měly podle vlády dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP. Podle některých kalkulací by to mohlo být pouze 2,01 procenta HDP, podotkl Pavel.

Prezident připomenul, že se ČR vstupem do NATO rozhodla pro kolektivní systém zajištění bezpečnosti, a proto musí naplňovat svůj podíl beze zbytku. To se ale podle hlavy státu dlouhodobě neděje. Jako příklad uvedl Pavel zpoždění s modernizací mechanizované brigády nebo protivzdušné obrany.

Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Podle prezidenta by výdaje na obranu měly tedy růst o 0,2 procenta HDP ročně a pokud letos stagnují, příští rok by se měly zvýšit o 0,4 procenta HDP.

„Pokud to neuděláme, tak už jednoznačně nás budou naši spojenci vnímat jako černé pasažéry,“ prohlásil Pavel. Jestliže Česko své závazky nebude plnit, nezaslouží si ani podporu spojenců, míní prezident. „Nastane-li nějaká krize, tak se může stát, že nám ji nikdo neposkytne, tu podporu, a my budeme odkázáni sami na sebe,“ podotkl Pavel. Míra současných výdajů pak výrazně sníží až znemožní zajištění bezpečnosti českých občanů, dodal.

Letošní rozpočet se rozhodl prezident nevetovat mimo jiné kvůli tomu, aby neprodlužoval rozpočtové provizorium. „Rozpočet je nástrojem vlády, vláda je za něj odpovědná a prezident by ho měl vetovat pouze ve výjimečných případech. Ty výjimečné případy bych opravdu viděl v tom, že ani v příštím rozpočtu nebudeme schopni naplnit svoje závazky. Pak už bych to opravdu viděl jako důvod pro veto,“ uvedl Pavel.

Pavel bude chtít znát důvody pro zrušení krizového informačního týmu

Prezidenta Petra Pavla překvapilo zrušení krizového informačního týmu ministerstva vnitra, který koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Na tiskové konferenci v Nymburce dnes prezident řekl, že bude chtít znát důvody pro zrušení týmu a také to, kdo jeho agendu převezme.

Krizový informační tým (KRIT) koordinoval komunikaci státu vedle povodní také při výpadcích proudu, bombových výhrůžkách školám nebo při napětí mezi komunitami. Fungoval od roku 2022. Ministerstvo vnitra v pondělí oznámilo, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku a vnějších vztahů přinese úsporu v tabulkových místech. Šéf týmu Jan Paťawa následně uvedl, že stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.

Pavel v Nymburce při návštěvě Středočeského kraje řekl, že neví, jaké důvody pro zrušení informačního týmu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) má. „Určitě se o to budu zajímat a rád se s ním sejdu, abych si vyslechl, kdo agendy bude po zrušení tohoto týmu dělat,“ řekl prezident. Nedokáže si představit, že za situace, kdy krizí bude spíše přibývat než ubývat, by Česko nemělo specializovaný tým, který se krizové komunikaci bude věnovat, dodal Pavel.

Podle ministerstva vnitra se začleněním strategické komunikace do oddělení tisku a vnějších vztahů odstraní nežádoucí interní duplicity v aktivitách, které dosud vykonávaly různé útvary. „Komunikace ministerstva vnitra se tak vrací k přirozenému, dlouhodobě funkčnímu uspořádání. Cílem je větší profesionalita, srozumitelnost a jasnost mediálních výstupů,“ uvedl ke změně naplánované od počátku dubna Metnar.

Počátkem roku skončil odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády, premiér Andrej Babiš (ANO) to tehdy zdůvodnil tím, že není potřebný. Odbor strategické komunikace měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací. Loni v říjnu rezignoval vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, který byl často terčem kritiky zástupců nynějších vládních stran.

Na zřícenině hradu Zvířetice přivítaly prezidenta Pavla nové lavice

V horečný závod s časem se změnily přípravy na dnešní návštěvu prezidenta Petra Pavla na zřícenině hradu Zvířetice na Mladoboleslavsku. Jen pár hodin před příchodem hlavy státy se tu dva muži pustili do výroby dřevěných lavic kolem ohniště. Dřevo opracovávali motorovou pilou, cílem bylo vytvořit ideální prostředí na opékání buřtů.

„Je to trochu na poslední chvíli. Ještě předevčírem to dřevo bylo v lese,“ řekl ČTK jeden z pracovníků. Podle místostarosty Bakova nad Jizerou Vladimíra Šlégla se město dozvědělo o návštěvě prezidenta dopředu, ale ne zas s takovým předstihem. Nové lavice chtěla technická četa města nachystat i tak na novou sezonu. Podle zástupců radnice se tak práce jen uspíšily. Pavel byl mezi prvními návštěvníky, který nové lavice vyzkoušel. Sedl si na ně i s manželkou a neodmítl ani možnost opéct si na ohni buřt.

Zřícenina ze 14. století je v majetku Bakova nad Jizerou, často se tam konají společenské akce, koncerty a svatby. Město do ní letos podle Šlégla investuje dva miliony korun. „Pořád se opravují obvodové zdi, které se vlivem počasí rozpadají. Tak se to musí udržovat, aby to nikoho neohrožovalo a aby ta zřícenina byla pořád sanována a udržována v co nejlepším stavu pro další generace,“ řekl Šlégl ČTK.

Prezident si během dnešní návštěvy Středočeského kraje nenechal ujít příležitost k procházce. Ke zřícenině nad údolím řeky Jizery odpoledne vystoupal po svahu od zdejšího infocentra, zatímco novináři na něj čekali na parkovišti nad hradem. Sportovně laděnou část návštěvy měl i dopoledne v Mladé Boleslavi, kde se setkal s dětmi ve FIFA Areně. Na hřišti s umělou trávou, primárně určeném pro děti a mládež, byl požádán o vykopnutí míče. „Nemám na to úplně nejvhodnější boty, ale nějak to zvládneme,“ neodmítl nabídku prezident.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}