Komerční prezentace Aktual.: 23.01.2025 18:18
Sarajevo – Prezident Petr Pavel při návštěvě Bosny vyzval místní představitele k překonání rozdílů, které zemi vzdalují od členství v Evropské unii. Současně nabídl českou podporu. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech.
Pavel se v Sarajevu sešel se členy Předsednictva Bosny a Hercegoviny, které je kolektivní hlavou státu. Nyní mu předsedá jeho srbská členka Željka Cvijanovičová, bosňáckým členem je Denis Bećirović a chorvatským Željko Komšić. Pavel se dnes také setkal se zástupci obou komor celostátního parlamentu, zahájil podnikatelské fórum a vystoupil s projevem na téma evropské integrace Bosny, setkal se také s krajany.
„Chtěl bych vaší zemi popřát hodně dobré vůle k překonání vnitřních rozporů a k dosažení cílů, které zřejmě podporuje naprostá většina obyvatel. Přeji vám plné členství v Evropské unii,“ řekl Pavel na tiskové konferenci po jednání s předsednictvem. „Jsme upřímně přesvědčeni, že místo Bosny a Hercegoviny a celého Balkánu je v Evropě,“ dodal s tím, že podporuje také možné členství země v NATO.
Podle Pavla se Bosně dosud bohužel nepodařilo překonat „břímě války“, tím spíš je ale zapotřebí zemi na její cestě do EU podporovat. „Země regionu by neměly zůstat osamocené mezi mlýnskými kameny Východu a Západu,“ řekl prezident novinářům s tím, že jitřit spory v Bosně pomáhají „externí vlivy“. ČR podle něj nabízí pomoc a zkušenosti z dob, kdy samo aspirovalo na členství v evropském bloku.
Prezident do Bosny přicestoval z Černé Hory, kde nabídl českou podporu přístupovému procesu země do Evropské unie. Tamní představitele stejně jako v Bosně vyzval, aby překlenuli současné politické problémy a pokračovali v reformách nezbytných pro vstup do EU.
Oblast západního Balkánu, který kromě Bosny a Černé Hory zahrnuje též Albánii, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, patří k prioritám české zahraniční politiky. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu do EU v posledních letech vázne kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy, ale i kvůli nejednotnému přístupu členských států unie.
Bosna a Hercegovina oficiálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status získala Bosna až v prosinci 2022, za českého předsednictví v EU. Loni lídři unijních zemí rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů. Vstup do EU podporuje velká většina obyvatel a alespoň deklarativně i všechny relevantní bosenské strany, přibližování Severoatlantické alianci naráží na odpor bosenských Srbů.
Dnešní tiskovou konferenci po jednání na předsednictvu poznamenal spor Cvijanovičové a Bećiroviče ohledně bezpečnostní situace v zemi. Zatímco srbská členka ji označila za bezproblémovou, bosňácký člen se zjevným odkazem na separatistické kroky bosenských Srbů z poslední doby řekl, že Bosna zažívá nikoliv politickou, nýbrž bezpečnostní krizi. Poděkoval také Česku za „plnou podporu územní celistvosti“ země.
Země s 3,2 milionu obyvatel se potýká s hlubokou krizí, kterou způsobují především odlišné představy zástupců tří konstitutivních národů ohledně toho, jak má vypadat vnitřní uspořádání země i její zahraničněpolitická orientace. Vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad dodržováním daytonské mírové dohody z roku 1995, opakovaně varoval, že zemi hrozí rozpad v důsledku separatistických snah bosenskosrbských činitelů.
Z českých prezidentů navštívil Bosnu naposledy Václav Havel, a to v prosinci 1995. Bylo to jen několik týdnů po skončení války, která si vyžádala na 100.000 životů a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí.
