Český prezident Petr Pavel v obsáhlém rozhovoru pro britský deník The Times přirovnal současná jednání USA a Ruska o možném předání ukrajinských území k Mnichovské dohodě. Podle Pavla přijde chvíle, kdy bude nutné sestřelovat ruská letadla a drony, které testují, kam až si může Kreml vůči Evropě dovolit zajít.
Český prezident v aktuálním rozhovoru pro The Sunday Times varoval, že současné zprávy o tajných jednáních mezi Spojenými státy a Ruskem o možném přenechání části ukrajinského území připomínají „až příliš živě“ Mnichovskou dohodu z roku 1938. Jakýkoliv ústupek Rusku by podle něj otevřel cestu k jeho dalšímu agresivnímu chování.
„Pokud dovolíme, aby Rusko z tohoto konfliktu vyšlo jako vítěz, prohráli jsme všichni,“ uvedl Pavel. Připomněl, že stejně jako Hitler využil sudetoněmeckou menšinu jako záminku pro agresi, používá dnes Putin narativ o „utlačovaných Rusech“.
„Přijde chvíle, kdy budeme muset použít tvrdší opatření“
Pavel také kritizoval, že Západ opakovaně postrádá odvahu bránit vlastní hodnoty. „Neřekl bych, že je to zrada Ukrajiny, ale neochota chránit principy, o nichž tvrdíme, že jsou pro nás zásadní,“ řekl.
Podle Pavla jsou ruská narušování aliančního vzdušného prostoru záměrné a mají testovat reakce spojenců i jejich odhodlání. Varoval, že pokud budou incidenty pokračovat, NATO bude muset přistoupit k tvrdším krokům.
„Přijde chvíle, kdy budeme muset použít tvrdší opatření, včetně možného sestřelení ruského letadla nebo dronu,“ řekl Pavel, kterého britský deník označil za „jestřába“.
Německo jako páteř evropské obrany
Český prezident také reflektoval měnící se roli Spojených států na mezinárodním poli. Upozornil, že vítězství Donalda Trumpa vyvolává v Evropě obavy z oslabení americké přítomnosti. Pokud by se Spojené státy soustředily na jiné konflikty, Evropa musí být podle Pavla schopna bránit se sama.
český prezident proto navrhuje posílit evropský pilíř aliance a sdílení nejvyšších velitelských funkcí mezi americkými a evropskými důstojníky. V budoucím uspořádání by Německo mělo tvořit pevnou páteř evropské obrany doplněnou specializovanými jednotkami menších států.
Pavel zopakoval, že Evropa nesmí dopustit porážku Ukrajiny, jinak poroste riziko dalších hybridních útoků proti evropským zemím. Zároveň připustil, že po válce bude nutné vyjednat s Ruskem nové bezpečnostní uspořádání – ovšem výhradně po dosažení mírové dohody a na rovnocenném základě.
Inspirací by podle něj měly být Helsinské dohody z roku 1975. Moderní verzí by měla být panevropská smlouva, v níž Rusko uzná územní suverenitu všech signatářů a přijme vymahatelná omezení svého chování.
Čínská výzva
Zatímco Rusko představuje bezprostřední hrozbu, prezident Pavel považuje za zásadního systémového rivala pro budoucí dekády Čínu. „Čína se chce stát globálním hegemonem – ekonomickým i vojenským,“ upozornil. Podle prezidenta Západ příliš dlouho přehlížel, jak Peking zajišťuje suroviny po světě a navyšuje svůj vliv.
Řešení vidí v posílení transatlantické spolupráce a ve vytvoření protiváhy v oblasti vývoje, výroby i zdrojů. „To je jediná cesta, jak s Čínou mírově soutěžit,“ dodal Petr Pavel.
