Komerční prezentace Aktual.: 14.10.2024 13:01
Praha – Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.
Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví.
Autoritářské režimy se v současnosti sbližují v jejich zájmu, kterým je podkopat řád založený na pravidlech a potlačit opozici a občanskou společnost. I v 21. století existují země, které se nezdráhají otrávit či zavraždit vlastní občany, uvedl. Zmínil kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina – Annu Politkovskou, Borise Němcova či Alexeje Navalného. „To jsou někteří z těch, kteří zaplatili tu nejvyšší cenu za svůj sen o demokracii a lidských právech,“ podotkl Pavel.
Prezident hovořil také o početných politických vězních, kteří žijí v hrozných podmínkách a zachází se s nimi krutě a nelidsky. Na rozdíl od režimů, které je uvěznily, tito lidé podle Pavla nepřistoupili k násilí či vydírání. „Jejich jedinou zbraní byla svoboda projevu a jejich pevná víra, že demokratická vláda je nejlepší z dostupných možností,“ poznamenal.
Hybridní hrozby v současnosti činí křehčími a zranitelnějšími i další demokratické režimy, míní Pavel. Šíření dezinformací zasévá nenávist a podkopává soudržnost společností, což podle prezidenta slouží nepřátelům, jejichž cílem je rozložit důvěru občanů v demokratické instituce. Ani ty nejvíce tradiční a nejsilnější demokracie nejsou podle hlavy státu této hrozby ušetřeny.
Svět už není ideologicky rozdělen na východ a západ, ale na skupinu zemí, které respektují pravidla, a skupinu, která respektuje pouze sílu, řekl Pavel v debatě na téma globální demokratická partnerství. Je podle něj potřeba vést diskusi na co nejširší úrovni a zapojit i státy, které mají demokratický deficit, ale jsou na straně těch, co respektují pravidla.
Například k zemím v Africe a Latinské Americe je podle českého prezidenta potřeba zaujmout otevřenější a méně mentorský přístup. „Měli bychom mluvit se všemi zeměmi, které jsou ochotné respektovat pravidla, o tom, v jakém světě chtějí žít,“ řekl. Souhlasí s tím, že by mimo jiné africké státy měly mít větší zastoupení v mezinárodních institucích.
Dalšími účastníky konference, která potrvá do úterý, jsou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza, bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, z českých politiků ministr zahraničí Jan Lipavský (zvolen za Piráty) nebo šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Letošní ročník nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. Mezi hlavní témata patří Ukrajina, technologie nebo křehké demokracie.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
Cchaj Jing-wen: Tchaj-wan čelí víc než půl století čínskému zastrašování
Tchaj-wan čelí víc než půl století čínskému zastrašování. Hrozby se zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla dnes v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.
Tchajwanská exprezidentka bez podrobností zmínila, že Čína dnes zahájila další vojenské cvičení v okolí ostrova a označila je za varování před separatistickými činy. Čínská armáda podle agentury Reuters oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že konflikt nebude eskalovat, zvýšilo ale pohotovost.
„Víc než půl století Tchaj-wan čelí trvalému zastrašování ze strany čínského komunistického režimu, který se pokouší jakýmkoli způsobem Tchaj-wan anektovat,“ uvedla. „Tyto hrozby stále zesilují, jak se Tchaj-wan stává integrální součástí mezinárodního společenství a když demokracie a jejich lídři dávají najevo svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan,“ řekla Cchaj Jing-wen.
Taková zkušenost nicméně podle ní vedla k tomu, že se tchajwanská společnost a její lídři stali odolnými a pragmatickými. Na zastrašování reagovala bezpečnostní spoluprací se stejně smýšlejícími spojenci, ale také například zaměřením na armádní reformy, civilní obranu a média.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Tchaj-wan v posledních letech navštívili šéfové obou českých parlamentních komor. V roce 2020 do země zamířil šéf Senátu Miloš Vystrčil společně se zhruba 90člennou delegací. Loni v březnu na něj navázala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Mezi výzvami, kterým v poslední době čelily demokracie všude po světě, Cchaj Jing-wen zmínila koronavirovou pandemii, následný ekonomický pokles, důsledky klimatické změny či válku. Autoritářské režimy podle ní posilovaly a tamní lídři chtějí vyvážet svůj styl vládnutí do zbytku světa například přes vojenské hrozby a různé aktivity řadící se do takzvané šedé zóny.
Cchaj Jing-wen také uvedla, že tchajwanská vláda výrazně podporuje Ukrajinu po nevyprovokované ruské invazi. Zmínila humanitární pomoc, ale také to, že se Tchaj-wan připojil k demokratickým spojencům v ekonomických sankcích proti Rusku, například zavedl embargo na prodej strategických komodit, jako jsou polovodiče či produkty leteckého a kosmického průmyslu.
