Aktual.: 12.06.2025 13:37
Praha – Americká role v evropské bezpečnosti se změnila, je nutné zvýšit své úsilí v navýšení evropských obranných kapacit a posílit obranný průmysl na kontinentu. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Stejně důležité, jako posílit vlastní výdaje na obranu, je nenechat Ukrajinu padnout v boji proti ruské agresi, uvedl s odkazem na nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Nová americká administrativa podle Pavla pohnula s transatlantickými vztahy, donutila Evropu čelit strategickým otázkám, které nelze odložit. Zaměření se na vlastní bezpečnost ale podle hlavy státu neznamená to, že by se Evropa měla od USA odpojit. Naopak považuje Pavel za důležité udržovat intenzivnější dialog než dříve, ne pouze s okolím prezidenta Donalda Trumpa, ale s co nejširším okruhem lidí.
Cílem není vytvořit alternativu k NATO, ale posílit evropský pilíř aliance, zopakoval Pavel. „Je to volání po tom, zajistit, že budeme schopni bránit naše vlastní zájmy i bez aktivní americké podpory, pokud to bude třeba,“ podotkl.
Nadcházející summit NATO by měl podle Pavla vyslat jasný signál jednoty. Měl by být možností k dohodě na ambiciózních, avšak realistických závazcích. „Musíme být svižní a koordinovaní v reakci na vyvíjející se bezpečnostní potřeby,“ poznamenal.
Očekávání od summitu jsou podle Pavla na jednu stranu vysoká, zejména pokud se jedná o požadavek na výdaje na obranu, na druhou stranu ale celkem omezená, a to hlavně kvůli přístupu americké administrativy. Generální tajemník NATO Mark Rutte podle něj chce zúžit obsah summitu na nezbytné minimum, aby se vyhnul jakýmkoli neshodám a nejistotě.
Stejně důležité, jako investovat více do obrany, je podle hlavy státu nenechat Ukrajinu padnout. Země podle něj pokračuje v odvážném boji za svoji svobodu, nezávislost a bezpečnost celé Evropy. „Její odhodlání a inovativní přístup je zdrojem inspirace pro nás všechny,“ poznamenal Pavel. Naopak neexistují žádné znaky toho, že by ruské záměry vedly k ukončení agrese, podotkl.
Na pozdější tiskové konferenci zopakoval, že se všichni dívají na Ukrajinu na bojišti jako na zdroj inspirace a lekcí. „Zejména s ohledem na nové technologie. Vidíme ohromný progres na bojišti. Je to tak rychlé, že je téměř nemožné sledovat všechny změny,“ podotkl Pavel. Česko je podle něj s ukrajinskými partnery v téměř denním kontaktu.
Evropa sama nemá podle Pavla moc dotlačit ruského prezidenta Vladimira Putina k jednacímu stolu, jsou k tomu potřeba zejména Spojené státy. Aktuálně vidí finanční a ekonomické nástroje možná jako důležitější než vojenské. Je potřeba nadále Ukrajině poskytovat vojenský materiál, ale zároveň jsou nutné striktnější sankce.
Prezident neočekává, že by v závěrečné deklaraci summitu NATO vyplynuly silné závěry ohledně Ukrajiny, zůstávají ale platné výsledky předchozích vrcholných jednání. Věří ale, že bude společná vůle dosáhnout do roku 2032 výdajů na „tvrdou“ obranu ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta na další výdaje na infrastrukturu či logistiku. Není jisté, že všechny evropské země jsou na tak razantní zvýšení připraveny, ale je nutné být realističtí a uvědomovat si ruskou hrozbu, míní Pavel.
Pavel zdůraznil také důležitost obnovy Ukrajiny. Prezident chce v červenci na konferenci k obnově napadené země v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ míní. „Integrace do Evropské unie zůstává nejsilnější garancí trvalé bezpečnosti a prosperity pro Ukrajinu,“ dodal.
Evropa se musí podle Fialy zbavit představy, že je proti Rusku slabá
Evropa se musí zbavit představy, že je proti Rusku slabá. Měla by pokračovat na cestě od sebeuspokojení k odpovědnosti, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci Globsec. Podle Fialy již nestačí dávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu, což brzy pravděpodobně potvrdí summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Evropa musí vedle růstu obranných rozpočtů posílit svou strategickou odolnost a nezávislost, ale i odolnost společnosti, řekl.
Současná bezpečnostní krize je lakmusovým papírkem pro evropskou politiku, míní Fiala. „Ukázala, kdo je ochoten bránit naše hodnoty a hledat řešení. A také vidíme, kdo upřednostňuje nečinnost,“ řekl. Za pozitivum pokládá, že se díky tomu zrodil nový typ spolupráce. „V posledních letech ČR zahájila důležité projekty a iniciativy se zeměmi jako jsou Dánsko a Nizozemsko,“ řekl. Dokazuje to podle něj, že je možné postupovat rychle a efektivně.
Středně velké země už nejsou stranou, ale s využitím infrastruktury EU aktivně budují základní bezpečnostní strategii kontinentu, řekl Fiala. „Toto je změna, kterou jsme dlouho podceňovali: flexibilní spolupráce těch, kteří chtějí jednat, aniž by čekali na absolutní jednotu. Není to selhání politiky EU, ale posiluje ji to,“ míní.
Fiala uvedl, že evropskou realitu určuje geografická blízkost Ruska. „Žijeme blízko země, která neumí řídit sama sebe, ale vždycky chtěla řídit svět,“ uvedl. Evropané podle něj dlouho nedokázali opustit mýtus o férovém partnerství s Ruskem, přitom invaze na Ukrajinu byla jen vyvrcholením dlouhé série ruských útoků.
Vedle mýtu o partnerství se současným ruským režimem musí Evropa překonat i mýtus o své slabosti, doplnil. „Protože společenství evropských demokracií je mnohem silnější než Rusko. Ekonomicky až desetkrát. A jsme silnější také technologicky, demograficky a společensky,“ uvedl Fiala. Evropa se musí přizpůsobit nové realitě a inovovat, musí si ale při tom stanovit jasné priority.
Čím bude Evropa víc investovat do své obrany, tím lépe dokáže čelit hrozbám, řekl Fiala. „Cíl dvou procent HDP na výdaje na obranu už nestačí. A extrémně důležitý summit v Haagu to s největší pravděpodobností potvrdí,“ dodal. Evropa musí pracovat na své strategické odolnosti a nezávislosti například v oblasti kritických surovin či čipů. „Pokud chce přežít, musí investovat do vlastní výroby a výzkumu, musí dosáhnout strategické autonomie,“ dodal.
Za třetí podmínku evropské bezpečnosti pokládá silnou a odhodlanou společnost. „Musíme dál vysvětlovat, přesvědčovat a bojovat s dezinformacemi. Nejdůležitější bitvy se mohou odehrát přímo u nás doma,“ konstatoval Fiala.
EIB podle šéfky rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných kapacit Evropy
Evropská investiční banka (EIB) rozšiřuje svou podporu v oblasti obranných schopností Evropy, obranných průmyslových kapacit či výzkumu a vývoje. V projevu na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekla prezidentka banky Nadia Calviňová. Skupina EIB podle ní hraje klíčovou roli v podpoře Ukrajiny, kde zahajuje nový projekt zhruba každé dva týdny.
„Od mého nástupu do čela EIB v lednu 2024 mi bylo jasné, že musíme zvýšit naši finanční podporu obranných schopností Evropy,“ uvedla Calviňová. EIB se soustřeďuje na podporu vojenské mobility a infrastruktury a kritické infrastruktury, dodala. Zmínila v té souvislosti například spolupráci s litevskou vládou na financování kasáren poblíž běloruských hranic, ve kterých budou působit brigády bundeswehru.
EIB také posiluje podporu rozšiřování průmyslových kapacit. „Od výroby dronů po další klíčové prvky pro armády a bezpečnost,“ uvedla Calviňová. Podpora směřuje také do výzkumu a vývoje. „Mluvíme tu o vesmíru, kybernetické bezpečnosti, výrobě dronů a inovativních technologiích,“ doplnila. Pomoci by měla i rozšířená podpora malých a středně velkých firem. „Aby celý ekosystém společností působících v oblasti bezpečnosti a obrany měl přístup k potřebnému financování,“ řekla.
Skupina EIB podle Calviňové hraje klíčovou roli i při podpoře Ukrajiny odolávající ruské agresi. „Tím, že investujeme na Ukrajině a podporujeme ji, podporujeme evropskou bezpečnost a budoucí prosperitu,“ řekla. Každé dva týdny EIB na Ukrajině zahájí nějaký projekt. „Mluvíme o životně důležité infrastruktuře, o nemocnicích, školách, školkách, bydlení pro vysídlené osoby, komunálních službách, zásobování vodou, klíčové energetické infrastruktuře a dopravní infrastruktuře,“ uvedla.
EIB je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty, a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. Skupina EIB loni v Česku podpořila projekty za 2,47 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Proti roku 2023 se podpora zvýšila o třetinu.
