Komerční prezentace Aktual.: 9.10.2024 19:49
Brno – Prezident Petr Pavel by považoval za vhodné jmenovat kvalifikovaného a respektovaného pověřence vlády pro digitalizaci z řad odborníků. Řekl to novinářům při návštěvě Brna, kde dnes navštívil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) či Mezinárodní strojírenský veletrh.
Veletrh Pavel označil za mimořádně motivující a osvěžující. Spousta firem podle něj jde směrem inovací, nových technologií, navazování kontaktů, sdílení mezi akademickou sférou a byznysem. „To jsou všechno věci, které mají potenciál nás posunout kupředu, pokud k tomu vytvoříme vhodné podmínky,“ řekl prezident.
Vláda i opozice by se podle něj měly shodnout alespoň na některých věcech důležitých pro českou ekonomiku a budoucí prosperitu země. Za zásadní označil legislativu, která zjednoduší zakládání firem, stavební řízení, posune dopředu digitalizaci celé ekonomiky. „Například tím, že jmenujeme kvalifikovaného a respektovaného pověřence vlády pro digitalizaci, který nemusí být nutně z politického prostředí. Naopak by možná prospělo, aby to byl člověk respektovaný jak vládními, tak opozičními stranami pro svoji odbornost a nestrannost,“ uvedl.
Digitalizaci měl v kabinetu Petra Fialy (ODS) na starosti vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), který ale ve vládě skončil podle premiéra kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) měla post vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, kterým byl Vladimír Dzurilla.
V sídle NÚKIB prezidenta ředitel úřadu Lukáš Kintr seznámil s obsahem činnosti a aktuálními hrozbami, hovořili také o zákonu o kybernetické bezpečnosti, který aktuálně projednává Parlament. Jednali o správném nastavení mechanismu, jak předejít hrozbám pro českou bezpečnost plynoucím z dodavatelských řetězců ze zemí, které ČR nejsou přátelsky nakloněny.
Pavel považuje za důležité vzdělávání a osvětu v oblasti kyberbezpečnosti a kybernetických hrozeb. Útoků zaznamenává Česko podle prezidenta stovky a tisíce denně, a to proti jednotlivcům, ale také co se týče průmyslové špionáže či zcizování citlivých informací z diplomatických zdrojů. Útoky mohou vést i k obrovským materiálním škodám, Pavel zmínil například ty proti nemocnicím.
„V případě cíleného koordinovaného útoku na kybernetickou infrastrukturu země, který by mohl ochromit dopravní infrastrukturu, nemocnice, řízení letového provozu se bavíme o závažných problémech, které se dají srovnat s ozbrojeným konfliktem,“ řekl Pavel.
Pavel při debatě vyzval studenty, aby se nebáli chyb a byli odolní vůči překážkám
Prezident Pavel vyzval při debatě v Brně studenty, aby se nebáli dělat chyby a byli odolní vůči překážkám. V zaplněné aule Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (VUT) také ocenil činnost studentských spolků, s jejichž práci se při návštěvě univerzity seznámil. Diskutující se dotazovali kromě jiného na mezinárodní spolupráci a chtěli znát prezidentův názor na politické dění v tuzemsku.
„Vážím si toho, že je i v tuto hodinu aula zaplněná a že můžeme být zrovna na půdě VUT, které společně s Jihomoravským inovačním centrem považuji za místo, kde vzniká to, co potřebujeme. Země potřebuje inovativní přístupy, flexibilitu, odvahu, odolnost při překonávání překážek. A mám za to, že to je koncentrováno tady. Obory, které studujete, jsou rozhodně perspektivní. Viděl jsem co dělají studentské tvůrčí týmy a musím říct – klobouk dolů,“ uvedl. Dodal, že je připraven dávat prostor všem, kteří mohou být dobrým příkladem a spojovat je s těmi, kteří ve svých oborech něčeho dosáhli, aby se inspirovali navzájem.
Jeden z dotazů mířil na rozptýlení obav zkoušet něco nového. Podle Pavla člověk, ale i firmy, na chybách rostou a není třeba se vyvarovat rizika. „Třeba podpora start-upů by neměla být o tom, že je to ekonomicky neefektivní, když uspěje jeden z deseti. Měli bychom se na to dívat tak, že ten jeden úspěšný může vynahradit devět neúspěchů,“ dodal.
Studenti se dotazovali i na to, jak posílit mezinárodní spolupráci. Pavel v této souvislosti uvedl, že by Češi měli zapracovat na anglickém jazyku. „Snažíme se být součástí západního demokratického světa, ale ještě jsme si neosvojili, že většina používá jako komunikační jazyk angličtinu a hodně se s tím trápíme,“ míní.
Diskutující zajímal také prezidentův názor na digitalizaci stavebního řízení, přičemž podle Pavla byl problém s tím, že od začátku nebylo jasné zadání a koncepce. „Nyní je to záchrana tonoucího, kdy se bude zjišťovat, zda se na základních kamenech digitálního řízení, které byly loženy, dá ještě stavět, nebo jestli se vše, co se dosud udělalo, musí hodit do koše. Mělo by to být pro nás poučením, že další procesy digitalizace je třeba dělat profesionálně a s týmem, který nebude vázán stranicky,“ dodal.
