Aktual.: 16.05.2025 10:57
Praha – Příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky nahradí jedna nová dávka státní sociální pomoci. Lidé budou podávat jednu žádost, víc se bude zohledňovat jejich majetek. Změny přinese od října reforma sociálních podpor, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Nový systém sociální pomoci by měl být podle vlády jednodušší, efektivnější a adresnější, měl by více motivovat k práci.
Prezident k dnešnímu podpisu tohoto zákona a doprovodné novely uvedl, že principy reformy jsou bezpochyby krokem správným směrem, protože nyní je dávkový systém nepřehledný pro občany i úřady. Ohrožené domácnosti tak podle hlavy státu často nežádají o dávky, na které mají nárok, naopak na některé dávky nyní dosáhnou i lidé s relativně vysokými příjmy či velkým majetkem. „Dnešní systém navíc také málo motivuje k práci,“ míní Pavel.
Vnímá ale, že v odborných diskusích panují otazníky ohledně možných dopadů na některé skupiny populace. „Tato rizika se ukážou až v praxi. Je třeba je pečlivě monitorovat a pokud se naplní, budu žádat příští vládu, aby určité parametry systému opravila,“ podotkl prezident. Jedná se podle něj zejména o otázky definice zranitelných osob, která nyní vynechává například samoživitele se staršími dětmi, výše životního minima pro malé domácnosti, dopadu na pracovní motivaci občanů v oddlužení či nastavení normativů na bydlení.
„Přesto jsem přesvědčen, že reformu je třeba podpořit. Česko nyní získává jednodušší dávkový systém, který je lépe zacílený na nejohroženější domácnosti, může zlepšit čerpání těmi, kdo dávky skutečně potřebují, a jako celek více motivuje občany k práci,“ doplnil Pavel.
Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů o asi 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení o zhruba 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.
Nový systém sociální pomoci bude nabíhat zhruba půl roku, tedy asi do března 2026. Senát požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o to, aby vyhodnocovalo jeho dopady.
Nová dávka se bude skládat podle předlohy ze čtyř částí, a to z peněz na živobytí a na bydlení a z bonusu na děti a za práci či její hledání. Výše se odstupňuje podle příjmu a pracovní aktivity. Odstranit se mají body zlomu, kdy člověk při překročení výdělku byť jen o korunu pomoc od státu ztrácí. Podpora se bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Domácnost by mohla mít dvě nemovitosti, druhou by ale musela do tří let prodat. Vozidlo by mohl mít v průměru každý dospělý v rodině. Rozhodovala by i výše úspor. Mohly by být do 200.000 až 400.000 korun podle počtu členů domácnosti.
Část podpory na živobytí připadne jen domácnostem s příjmem pod 1,43násobek životního minima jejich členů. Podpora na bydlení bude dál pro lidi, kteří vydávají za byt či ubytování přes 30 procent příjmu. Částka bude vycházet z normativních nákladů a z energetického paušálu. Částky paušálu Sněmovna snížila s cílem úspor až 1,2 miliardy korun ročně.
Podmínkou pro získání peněz na dítě bude práce či její hledání a školní docházka dětí. Celkovou dávku zvýší pracovní bonus, který budou moci mít také lidé na rodičovské. Úřad práce bude moci žádat lidi se sociální dávkou kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti, aby si nechali po 380 dnech přezkoumat zdravotní stav.
Sociální dávky může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.
Pavel podepsal nové sociální podpory studentům s malými dětmi a z chudších rodin
Studentky a studenti vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin budou mít nárok na další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Zavedení dávek dnes stvrdil prezident Petr Pavel, když podepsal doprovodnou novelu k zákonu o reformě sociálních podpor.
Předloha také upravuje životní minimum a prodlužuje vyplácení náhradního výživného za neplatiče alimentů. Sněmovna v novele zkrátila sankci vyřazení z evidence uchazečů o práci a zastavení výplaty dávky za porušení pravidel z šesti na tři měsíce.
Takzvané hlídačkovné začne stát vyplácet od září příštího roku. Nárok na ně by měli studenti s dětmi do tří let věku od druhého ročníku. O prázdninách, tj. v červenci a v srpnu, se dávka neposkytovat nebude. V současnosti by podpora představovala 6933 korun měsíčně. Hlídačkovné původně měla upravit z poslanecké iniciativy vysokoškolská novela, což kritizovali rektoři i kvůli dopadům na rozpočty vysokých škol. Senát pak prosadil vyškrtnutí příspěvku na hlídání ze zákona o vysokých školách.
Od září 2027 se podle novely zařadí mezi dávky příspěvek na vysokoškolské studium pro studenty z domácností s příjmy pod dvojnásobek životního minima. Příspěvek bude činit čtvrtinu minimální mzdy stejně jako nynější sociální stipendium pro vysokoškoláky, které je ale určeno pro studenty z rodin s příjmy pod 1,5násobek životního minima a které nová dávka nahradí. Letos jde o 4050 korun měsíčně. Předloha zvyšuje životní minimum pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého klesne z 4040 na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak pro malé domácnosti mohla být vyšší, měla by lépe odrážet jejich situaci.
Navýšení minima se odrazí také v pěstounských dávkách a dalších podporách. Neovlivní naopak výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude podle novely nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
Vyplácení náhradního výživného od státu dětem neplatičů alimentů se podle předlohy prodlouží z nynějších nejvýše čtyř až na šest let. Stát začne pohledávku vymáhat už po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Náhradní výživné se v Česku zavedlo od července 2021. Úřad práce poskytuje dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýše 3000 korun měsíčně.
Provozovatelům hazardních her umožní novela vytvářet programy pro snižování dopadů účasti na nich. Rozborem dat by provozovatelé mohli vyhodnocovat chování hráčů, zařazovat je do skupin podle rizikovosti a na základě toho jim například omezovat marketingové nabídky či doporučovat omezující opatření nebo odbornou pomoc.
