Aktualizace: 23.01.2024 16:22
Plzeň – Problémem, který Plzeňský kraj od dalších odlišuje, je podle prezidenta Petra Pavla velká mobilita pracovní síly z České republiky do Německa a naopak z dalších zemí do regionu. Řekl to na tiskové konferenci při návštěvě kraje. Vytváří to problémy nejen s chybějící infrastrukturou, ale i mezilidský tlak, pocit bezpečnosti se u občanů výrazně snížil, míní.
Statistiky sice neukazují, že by se s vyšším počtem cizinců zvýšila kriminalita, snížený pocit bezpečí ale s sebou nese potenciál pro zhoršování vztahů, míní prezident. Domnívá se také, že je nutné zajistit fungování zákoníku práce a vymáhat pravidla od agentur, které dodávají pracovní síly podnikům. Některé podle něj zneužívají zahraniční pracovníky, ať jde o vyplácení mezd, pojištění nebo propojování zaměstnání s bydlením.
Agentury práce se od letoška řídí přísnějšími pravidly, nelegální práce získala nové zákonné vymezení. Změny přinesla novela zákona o zaměstnanosti. Norma má také zjednodušit vstup zahraničních pracovníků na trh práce i administrativu kolem zaměstnávání cizinců.
V Plzeňském kraji je jako v některých dalších na určitých místech až kritický nedostatek lékařů, především pediatrů a zubních lékařů, uvedl také prezident. Vyžaduje to podle něj systémové řešení. „Pobídky, ať už jsou jakkoli velké, nefungují. Hrozí, že v některých částech republiky lékařská péče prostě nebude a budou za ní muset lidé jezdit daleké kilometry třeba do krajských měst,“ uvedl.
Podobným problémem je podle hlavy státu vzdělávání. Přestože je v kraji univerzita a řada středních škol, provázanost systému s potřebami průmyslu s vyšší přidanou hodnotou není ideální.
Pavel také řekl, že záležitost letiště Líně u Plzně je uzavřená rozhodnutím, že na místě nebude továrna Volkswagenu na baterie do elektroaut, takzvaná gigafactory. Letiště zůstává majetkem resortu obrany, bude nadále využíváno armádou a leteckou záchrannou službou. Kraj i obce si uzavřením věci oddychnou, budou moci provádět územní plánování, míní.
Podle původního usnesení vlády měl v Líních vzniknout strategický podnikatelský park s gigafactory za 120 miliard korun. Koncern Volkswagen ale 1. listopadu oznámil, že další gigafactory v Evropě zatím nechce.
Prezident si prohlédl armádní leteckou záchrannou službu v Líních
Letecká záchranná služby (LZS), kterou z letiště v Líních u Plzně poskytuje armáda Plzeňskému a Karlovarskému kraji, je pro výcvik vojáků klíčová. Armáda má smlouvu na provozování LSZ do konce roku 2028 a není jisté, kdo pak bude tyto služby v regionu poskytovat. Pro armádu, jejíž záchranářské vrtulníky létají z Líní pro pacienty ve vážném stavu přes 30 let, je denní nasazení a získávání dovedností zásadní pro plnění dalších armádních úkolů, řekla dnes ČTK po návštěvě prezidenta Petra Pavla náčelnice Odboru letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR v Líních Jana Piskačová.
Pavlovi armádní letečtí záchranáři předvedli svou techniku a ukázku technického vzletu z nepřístupného terénu. „Panu prezidentovi se na naší základně velmi líbilo. Je bývalý voják a cítila jsem, že se ve vojenském prostředí cítil dobře,“ řekla Piskačová.
Armáda provozuje LZS z Líní od května 1991 s roční přestávkou v letech 1997 a 1998. Je to jediné místo v ČR, kde LZS poskytuje armáda. Ve středních Čechách létá policie, ostatní letecké záchranky provozují soukromé společnosti. Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny ale má i jiné úkoly. Kromě LZS podle Piskačové také organizuje vzdušné vojenské odsuny, podílí se na výcviku příslušníků armády a integrovaného záchranného systému a provádí zdravotnické zabezpečení při výcviku vojska.
„Budoucnost našeho útvaru jsem prezentovala jako jednu z našich výzev. Nyní nemohu říci, jakým způsobem se bude odvíjet náš úkol poskytování LZS. Pro dovednosti a schopnosti organizace vzdušných odsunů je klíčové, abychom poskytovali leteckou záchrannou službu, protože čerpáme z dennodenních zkušeností, rutiny, dovedností a schopností. To jsou spojené nádoby,“ řekla Piskačová.
O základně v Líních se mluvilo v souvislosti s možným vybudováním takzvané gigafactory na baterie do elektroaut automobilky Volkswagen. Možnost, že by se v areálu letiště stavěla gigafactory, padla poté, co Volkswagen loni v listopadu oznámil, že teď nebude rozhodovat o dalších lokalitách pro výstavbu továrny. Letiště si tak ponechá armáda, která s ním má další záměry. „Projekt gigafactory je nyní odkloněn a tato situace pro nás znamená stabilitu pro personál, stabilitu výhledů pro pracovní projekty a na plnění úkolů. Je to pro nás velmi zásadní rozhodnutí, které padlo v minulém roce,“ uvedla Piskačová.
Červeno-bílý vrtulník W-3A Sokol s volacím znakem Kryštof 07 přepraví ročně do nemocnic stovky pacientů, za tři desetiletí je to přes 20.000 pacientů ve vážném stavu. Armádní záchranáři létají 24 hodin denně, jako jediní mohou na palubě převážet dva pacienty najednou. Za loňský rok uskutečnili 908 vzletů. Bylo to o polovinu více než v roce 2022, kdy měli 608 vzletů. Celkem 160 loňských startů bylo v noci. Vrtulníky přepravily loni do nemocnic 915 pacientů, o rok dříve jich bylo 615. Ve vzduchu loni strávil vojenský záchranářský vrtulník 670 hodin, v roce 2022 to bylo 491 letových hodin, řekla mluvčí základny v Líních Jolana Číhová. Loňské zvýšení počtu letů bylo podle Piskačové dáno větším počtem transportu pacientů s cévní mozkovou příhodou a dětí.
Od aktivace musí vrtulník s posádkou, kterou tvoří dva piloti, palubní technik, lékař a sestra nebo záchranář, vzlétnout do tří minut. I na nejzazší místa regionu doletí při dobrém počasí do 30 minut. Létá až dvousetkilometrovou rychlostí.
Počty vzletů LZS v Líních:
| rok | vzletů celkem | z toho v noci | přepraveno pacientů |
| 2023 | 908 | 160 | 915 |
| 2022 | 608 | 77 | 615 |
| 2021 | 644 | 83 | 650 |
Zdroj: Odbor letecké záchranné služby a urgentní medicíny Armády ČR v Líních
Prezident Pavel se v Plzeňském Prazdroji zajímal o udržitelné prvky
Prezident Pavel se při návštěvě Plzeňského Prazdroje zajímal o udržitelné prvky, jako jsou chystané solární panely na střeše skladu nebo o využití veškeré dešťové vody po přečištění jako technické kapaliny. Delegace se v pivovaru mimo jiné podívala do nového automatizovaného skladu za 780 milionů korun, který pivovar otevřel loni v lednu.
Nový automatizovaný sklad uskladní až 18 milionů piv, je vysoký 30 metrů a stojí na ploše zhruba 1,5 fotbalového hřiště. „Technologicky je to nejmodernější sklad Prazdroje a jeden z nejmodernějších tohoto typu v Česku,“ řekl mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář. Zboží ze stáčecí linky přepravuje automatický pojízdný systém vozíků, které se pohybují po dvou kolejích zcela bez přítomnosti lidí. „Ukázali jsme, jak se nakládá pivo a jak se skladuje ve skladu, který má dnes kapacitu asi 17.000 palet,“ uvedl emeritní sládek Václav Berka. Podle něj se prezident zajímal o udržitelné prvky, jako jsou chystané solární panely na střeše skladu, rekuperaci, která šetří energii, a využití veškeré dešťové vody po přečištění jako technické kapaliny.
Dále se prezident podíval do části devítikilometrového labyrintu sklepů, který začal vznikat při stavbě pivovaru v roce 1839. Sklepy byly vyraženy ručně a budovány celá desetiletí, jsou v hloubce 12 až 21 metrů pod zemí, uvedl Kovář. Pivovar nechává podle něj stále část piva Pilsner Urquell zrát a kvasit tradiční metodou ve sklepích proto, aby sládci mohli porovnávat jeho chuťový profil s tím, které po uvaření leží v moderních cylindrokónických tancích. „Protože pan prezident je velkým milovníkem a podporovatelem českého piva, tak jsme mu udělili certifikát ‚Čestný znalec plzeňského piva‘,“ řekl Berka.
V návštěvnickém centru si prezident sedl na „pivní motocykl“ v designu piva Pilsner Urquell. Má nádrž ve tvaru sudu a pod ní doplňkové plechovky na palivo s logem. Při odjezdu stál na nádvoří koňský povoz Jany Šůsové, která rozváží sudy piva po plzeňských hospodách. „Pan prezident s paní Evou se šli podívat na koníčky, hrozně je to zajímalo. A nakrmili je kousky chleba,“ dodal Berka.
