Praha – Prezident Petr Pavel na dnešní schůzce s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) kritizoval výši výdajů na obranu v návrhu rozpočtu na letošní rok. Podle prezidenta není zdůvodnitelné, aby v době rostoucích bezpečnostních hrozeb stagnovaly nebo se dokonce snižovaly, uvedl v podvečer na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel podle Hradu zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje.

„Hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost země a jejích občanů. V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,“ uvedl odbor komunikace. V době rostoucích bezpečnostních hrozeb Pavel nepovažuje za zdůvodnitelné, aby obranné výdaje stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. „Prezident v tomto ohledu požádal vicepremiérku a ministryni financí, aby vláda předkládala státní rozpočet, který obsahuje výhled na následující roky, jak to požaduje zákon,“ dodal Hrad.

Schillerová dnes po schůzce novinářům řekla, že Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu vetovat ani zdržovat jeho podpis. Ministryně očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy Kč. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.

Schillerová novinářům řekla, že většina dnešní debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada (NRR) ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.

Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.

Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.