Komerční prezentace Aktual.: 28.01.2025 12:50
Praha – Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat. V projevu při dnešním vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Varoval také před nesnášenlivostí vůči různým skupinám a etnikům i před nárůstem dezinformací, prohlubují se tím podle něj neshody ve společnostech.
„Lidstvo má bohužel poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie. My si proto připomínáme události, které by neměly zůstat zapomenuty. Ale nejen události, protože k druhé světové válce, holokaustu nedošlo ze dne na den,“ řekl Pavel. Přestože události, které vedly k holokaustu, byly velice dobře zanalyzovány, mají lidé tendenci právě na tyto rysy a jevy zapomínat, podotkl.
Mnoho lidí podle prezidenta sleduje se znepokojením i nynější vývoj bezpečnostní situace ve světě či vývoj politických proudů. Nárůst dezinformací, které se šíří především prostřednictvím sociálních médií, jež nemají dostatek filtrů toho, co je škodlivé, co směřuje k prohlubování nenávisti, ale také dokonce k nabádání k násilí. Šíří se tím atmosféra prohlubující animozity ve společnosti, které mohou za určitých podmínek vyústit v konflikt či opakování historie, míní hlava státu.
Připomínat události mladé generaci by podle Pavla bylo možné více i prostřednictvím filmů, divadla a dalších forem umění. „Zprostředkují generacím, které tyto hrůzy nezažily, jak hrozná situace je, když určitá skupina lidí nebo celé etnikum je dehumanizováno a postaveno mimo lidskou společnost,“ dodal.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že je na jednu stranu úspěchem, že velká část Evropy 80 let nezažila válku, zároveň ale dnešní konflikty Evropu stále silněji zasahují. „Je pro nás bytostně důležité, abychom správně reagovali,“ řekl. Holokaust je pro něj hrůznou vzpomínkou na genocidu milionů Židů, Romů, Sintů a na další masové vraždy, zároveň ale také nepřehlédnutelným varovným majákem, který ukazuje, jakým směrem se lidstvo nesmí vydat, a naopak jakým musí, aby se neopakovaly staré chyby.
„Nespokojme se jen s pomníky, připomínkami, velkými slovy a vlastním dojetím. Projevme všem zavražděným respekt a úctu snahou opravdu poznat a pochopit ničivé mechanismy 20. století. Podporujeme objevování a poznávání konkrétních osudů konkrétních lidí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
„Celkem v komplexu osvětimských táborů zanechalo svůj život přes 20.000 evropských Romů a Sintů, včetně těch od nás, z celkem 22.000 zde vězněných,“ řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně. Na akci promluvila také bývalá vězeňkyně nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim Hana Sternlichtová.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů.
Předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek uvedl, že antisemitismus se znovu objevuje, někdy skrytě, někdy otevřeně. „Nenechme se zmýlit. Nárůst antisemitismu byl extrémní ihned po teroristických útocích Hamásu. Ne za měsíc, ne později. Po celé Evropě i ve světě zaznamenáváme růst nenávistných projevů, útoků na židovské komunity, vandalismus vůči synagogám, hřbitovům a pamětním místům. Na sociálních sítích se šíří konspirační teorie a nenávistná rétorika, která má své kořeny ve stejném jedu, jenž vedl k tragédiím 20. století,“ řekl.
