Aktual.: 4.11.2024 14:20

Praha – Česko by podle prezidenta Petra Pavla mělo kosmickým aktivitám věnovat velkou pozornost. Je v nich potenciál pro mezinárodní spolupráci, řekl dnes při slavnostním zahájení festivalu Czech Space Week v Praze. Kosmické technologie podle Pavla zasahují do téměř všech částí lidského života, bez nich by například předpovědi počasí před zářijovými povodněmi byly méně přesné. Podle ministra dopravy Martina Kupky vybere stát vesmírnou misi pro astronauta Aleše Svobodu nejpozději v roce 2026.

Kosmický výzkum Pavel zároveň považuje za obor s vysokou přidanou hodnotou. ČR má podle něj v této oblasti co nabídnout. „Vidím velkou perspektivu,“ uvedl.

Přestože pro mnoho lidí jsou kosmické aktivity podle Pavla vzdálené, bez nich je život v podstatě nepředstavitelný. „Například jenom povodně, kterým jsme čelili před několika měsíci, a teď vidíme ty dopady znovu ve Španělsku. Pokud bychom neměli tak přesná data ze satelitního průzkumu, tak zřejmě i předpovědi našeho hydrometeorologického ústavu, odhady, kam až povodně budou sahat, by byly mnohem méně přesné, a škody by byly výrazně větší, a to i na životech,“ uvedl prezident.

Spolu s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) Pavel také vyzdvihl účast českého stíhacího pilota Aleše Svobody ve vesmírném programu Evropské kosmické agentury (ESA). „Pokud se to podaří dotáhnout do konce, tak to bude velká prestiž pro ČR,“ uvedl Pavel. Svoboda by se po Vladimíru Remkovi mohl stát druhým Čechem, který se podívá do vesmíru.

Také další kosmické aktivity ve světě podle Kupky nesou českou stopu. Například na evropské raketě Ariane 6, která v červenci dokončila první misi, je i česká vlajka. „Je to víc než jen cesta do vesmíru, jde o to, abychom dokázali zvednout větší vlnu zájmu o kosmické aktivity,“ řekl. Přesto ale Česko potřebuje více studentů v technických a přírodovědných oborech, uvedl. „Potřebujeme to jako sůl. Potřebujeme to proto, aby, mimo jiné, měl na všechny ty vědecké týmy a společnosti, které se věnují kosmickému průmyslu, kdo navazovat,“ dodal.

Kupka věří, že právě festival Czech Space Week lidem vesmírné aktivity lépe vysvětlí a přiblíží. Kosmický výzkum totiž podle něj umožňuje i sledování klimatických změn či světelného znečištění. Důležitý je ale také pro zemědělství a dopravu, řekl.

V listopadu 2022 ESA představila nový tým astronautů pro vesmírný program. V hlavním týmu astronautů jsou dvě ženy a tři muži, kteří budou zaměstnanci agentury, Svoboda je spolu s dalšími deseti lidmi v rezervním týmu, jsou tedy k dispozici jako náhradníci po případném odchodu někoho ze základního týmu.

Šanci podívat se do vesmíru měl také český umělec Yemi A.D., který byl mezi osmi členy posádky, s níž se chtěl japonský miliardář Jusaku Maezawa v lodi společnosti SpaceX vypravit na cestu kolem Měsíce. Japonec ale kvůli odkladům a nejasnému harmonogramu oznámil konec plánu.

Vláda na konci letošního srpna schválila zajištění podpory vesmírných aktivit v Česku přes rámcový projekt ESA i po roce 2025. Projekt ESA má pomoct s realizací národního projektu Česká cesta do vesmíru, který spočívá v propojení firem, výzkumu vesmírných technologií a vzdělávání. Neslouží k financování letu Svobody do vesmíru.

Na kosmických aktivitách se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v červnu podílelo přibližně 150 českých firem, start-upů a akademických institucí. Číslo podle něj rychle roste. České firmy se podle Kupky podílejí na více než 600 úspěšných vědeckých technologických vesmírných programech, jsou zapojeny do 30 vesmírných misí a dodávaly díly pro tři rakety.

Kupka: Stát vybere vesmírnou misi pro astronauta Svobodu nejpozději v roce 2026

Stát vybere vesmírnou misi českého astronauta Aleše Svobody nejdříve na konci příštího roku, nejpozději v roce 2026. V té době už by měl být známý konkrétní program mise Evropské vesmírné agentury (ESA), v níž je Svoboda mezi náhradníky, vliv budou mít také finanční prostředky i výhodnost nabídky pro ČR například z hlediska délky pobytu ve vesmíru. Vedle mise ESA má Česko nabídky od soukromých firem. Novinářům to po slavnostním zahájení festivalu Czech Space Week v Praze řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Na mezinárodní vesmírné stanici by ten pobyt mohl znamenat opravdu i několik dnů, nebo dokonce týdnů, což samozřejmě výrazně rozšiřuje možnosti jednotlivých experimentů,“ uvedl Kupka. Česko se podle něj bude snažit o co největší ekonomický efekt a mezinárodní uznání tak, aby se země mohla zařadit i do dalších vesmírných programů.

V listopadu 2022 ESA představila nový tým astronautů pro vesmírný program. V hlavním týmu astronautů jsou dvě ženy a tři muži, kteří budou zaměstnanci agentury. Svoboda je v rezervním týmu spolu s dalšími deseti lidmi, jsou k dispozici jako náhradníci, pokud by ze základního týmu někdo vypadl. Po Vladimíru Remkovi by se Svoboda mohl stát druhým Čechem, který se podívá do vesmíru.

„Záložní astronauti mají od Evropské vesmírné agentury výcvik, ale tu příležitost si pak hledají sami,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Česko proto podle něj posuzuje také nabídky komerčních firem. Kupka dnes připomněl, že v oblasti vesmírných aktivit se daří propojovat vládní instituce či agentury a soukromé firmy.

Ministerstvo dopravy podle Kupky zatím obdrželo několik nabídek na konkrétní mise od soukromých společností. Jednou z nich je nabídka americké společnosti Axiom a v tomto týdnu v souvislosti s pořádáním festivalu Czech Space Week Kupka očekává také konkrétnější nabídku americké letecké společnosti Vast. „Vedle toho je tu institucionální mise Evropské vesmírné agentury, která v tuto chvíli Aleše Svobodu cvičí,“ dodal Kupka.

Podle Kupky Česko ročně do ESA investuje více než 1,6 miliardy korun. „My bychom rádi co nejvíc z těch finančních prostředků využili právě pro přípravu toho našeho letu, té české mise,“ řekl. V následujících letech se bude ministerstvo dopravy vedle výběru konkrétní mise věnovat zajištění peněz.

„Víme z ostatních států, že každá koruna investovaná do vesmírných technologií se vrací až osmkrát,“ řekl Kupka. Náklady 1,5 miliardy až dvou miliard korun by tedy pro Česko podle něj v dalších letech znamenaly osm a více miliard korun. Ekonomická návratnost závisí také na zájmu o studium přírodovědných a technických oborů, dodal.

Zájem o studium těchto oborů by měl mezi dětmi a mládeží vzbudit projekt Vzhůru do vesmíru, ve kterém se vybere 20 žáků ve věku od 13 do 18 let. Na konci března 2025 zažijí stav beztíže ve speciálně upraveném letounu Airbus 310. Ministerstvo dopravy podle Kupky v projektu eviduje více než 800 uchazečů.

Česko se podle Kupky v uplynulém roce zapojilo do mise evropské rakety Ariane 6 nebo do vesmírné mise Hera, která míří k planetkám ve Sluneční soustavě.

Podíl.