Komerční prezentace Aktual.: 21.08.2024 12:44
Praha – Historie má bohužel tendenci se opakovat v různých obměnách a lidstvo má bolestivou schopnost historické zkušenosti ignorovat. Při dnešním pietním aktu k 56. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy to před budovou Českého rozhlasu v Praze řekl prezident Petr Pavel.
Důvodů pro připomínku událostí ze srpna 1968 je podle prezidenta celá řada. Jedním je uctění památky obětí a vyjádření respektu všem, kteří v té době měli jasně nastavený morální kompas a neuhnuli před zlem, přestože věděli, že jim to přinese mimořádné těžkosti a možná i ohrožení na životě, uvedl Pavel.
Za důležité ale považuje si dané zkušenosti připomínat i proto, že historie má tendenci se opakovat. „Měli bychom být velice pozorní a obezřetní k tomu, jestli se kolem nás a v tom, co se děje u nás a ve světě, nevyskytují paralely s tím, čím už jsme si prošli. A pokud si tím nechceme projít znovu, měli bychom těmto náznakům, signálům a tendencím věnovat mimořádnou pozornost,“ poznamenal prezident.
Dnešní Rusko se podle něj nijak podstatně neodlišuje od tehdejšího Sovětského svazu. „Hlásí se k odkazu Sovětského svazu, jeho představitelé se otevřeně hlásí ke Stalinovi, k principům, na kterých Sovětský svaz fungoval a podle kterých uplatňoval svoji zahraniční politiku,“ míní Pavel. Za nutné považuje to neignorovat, protože bezpečnostní a mezinárodněpolitická situace ukazuje, že paralely s minulostí existují.
„Buďme opatrní a nenechme si vnutit myšlenku, že s Ruskem by nám bylo lépe. Nebylo,“ řekl a vyzval lidi, aby neodmítali demokracii jako princip, ač není dokonalá. „Snažme se ji vylepšit a vždy se na to dívejme z pohledu dostupných alternativ,“ uzavřela hlava státu.
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968 a už první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty desítky obyvatel Československa. Při pietě položili věnce u budovy rozhlasu mimo jiné všichni nejvyšší ústavní činitelé nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Aktu přihlíželo několik stovek lidí, někteří z nich si přinesli cedule například s nápisem „Dejte Zelenskému letadla“. Provoz na rušné Vinohradské třídě zůstal zachován, policie pouze chodce, kteří nepřišli na akci, posílala na druhou stranu ulice.
Fiala: Moskva se v roce 1968 přepočítala, spoléhala, že společnost je rozdělená
Moskva se v roce 1968 přepočítala, spoléhala na to, že společnost bude rozdělená a velká část lidí bude vojska vítat. Namísto toho se setkala s hrdými a odhodlanými občany, kteří si uvědomovali a jasně okupantům ukazovali morální převahu. V projevu při pietním aktu to v Praze řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Ministerský předseda připomněl období Pražského jara, které podle něj bylo výjimečným obdobím naděje. Lidé tehdy toužili po právním státu, svobodné veřejné diskusi, důstojnějším občanském životě. Rostoucí sebevědomí československé společnosti ale pozorně a nervózně sledoval Sovětský svaz, řekl Fiala.
„Sovětský svaz chápal Československo jako svůj výsostný prostor a byl odhodlán zmařit všechno, co by mohlo oslabit jeho kontrolu nad východní Evropou. A to se také stalo,“ uvedl v souvislosti s invazí 21. srpna 1968. Ocenil roli rozhlasu, odkud proudily nezkreslené informace o okupaci a zároveň se díky zprávám utvořila spontánní demonstrace, která vyústila v boj o rozhlas.
„Moskva bohužel měla dost síly na to, aby prosadila svou. Nechala v Československu své vojáky. Byli jsme okupovanou zemí. Svěřila moc nejtvrdším komunistům, kteří zemi na 20 let uzavřeli před svobodným světem. Veřejný prostor ovládla přetvářka a rezignace. Do zahraničí odešly tisíce vzdělaných a úspěšných lidí,“ vyjmenoval Fiala.
Události té doby by podle premiéra měly zůstat poučením, jak cenná je lidská svoboda, otevřená společnost, jak důležitá je skutečná politická pluralita, jak zásadní je ukotvení Česka v západním světě. Svoboda nemůže fungovat s výhradami, podmínkami, poznámkami pod čarou, uvedl. Svoboda je lidem přirozená, ale není samozřejmá, dodal předseda vlády.
Okupace vytvořila v národu ránu, která se nehojí, řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). „Máme ji dodneška tak hlubokou, jako byla v ty dny, kdy přišla. Každá rána člověku připomíná jeho bolest a to, že musí proti ní něco dělat,“ poznamenal.
Vystrčil: Národ by měl být hrdý na odvahu lidí v srpnu 1968
Národ by měl být hrdý na to, že 21. srpna 1968 do ulic vyšly desetitisíce lidí a bojovaly beze zbraní proti tankům a samopalům. V projevu při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Normalizace znamenala pro celou společnost nesmírně vážnou ránu, tak těžkou a hlubokou, že se dodnes zcela nezhojila a zanechala na duši národa šrám, uvedla šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Osobně jsem přesvědčen, že na 21. srpen 1968 jako národ můžeme a máme být hrdí. Jsme tady před Českým rozhlasem a 21. srpna 1968 se pracovníci Československého rozhlasu rozhodli bojovat. Bojovat slovem, hlasem, proti tankům, samopalům,“ řekl Vystrčil. „A zároveň do ulic vyšly desetitisíce lidí, nejen v Praze, ale v mnoha dalších městech, a také bojovaly proti tankům, samopalům a bojovaly beze zbraní,“ dodal.
Za nutné považuje nezapomínat na to, že při normalizaci byly ničeny lidské kariéry a životy a lámány charaktery. „Doba normalizace byla doba, kterou si také máme připomínat a máme vědět, že na ni hrdí být nemáme,“ poznamenal.
„Žádné hrdinství není zbytečné, žádný boj proti okupantům není zbytečný a je jedno, jestli se jedná o tanky ruské, nebo sovětské,“ dodal šéf Senátu. Poděkoval všem, kteří bojovali beze zbraní proti zbraním, a zejména těm, kdo se následně nenechali zlomit. „Ti učinili první krok k naší skutečné svobodě,“ poznamenal Vystrčil.
„Normalizace znamenala pro celou naši společnost nesmírně vážnou ránu. Ránu tak těžkou a hlubokou, že se dodnes zcela nezhojila a zanechala na duši našeho národa šrám,“ podotkla Pekarová Adamová. V souvislosti s aktuální ruskou agresí proti Ukrajině uvedla, že podobně jako před 56 lety dochází k úplnému matení pojmů, okupace je vydávána za realitu, či dokonce normu, se kterou je třeba se smířit.
„Nikdy více nesmíme dopustit, aby poraženecké postoje převládly nad odhodláním zasazovat se za šanci žít ve svobodě,“ uvedla.
