Aktual.: 10.11.2025 18:45
Prameny (Chebsko) – Možnosti oddlužení Pramenů na Chebsku bude prezident Petr Pavel řešit s nově nastupující vládou i možným budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Řekl to dnes starostce Michale Málkové (ANO) i novinářům při briefingu na návštěvě Karlovarského kraje. Pramenům zbývá splatit ještě 29 milionů z celkového zhruba 120milionového dluhu. Ten vznikl, když obec před lety chtěla vybudovat stáčírnu minerálních vod. Z projektu po investicích do průzkumných a přípravných prací ale sešlo.
Pavel uvedl, že se starostce podařilo za 13 let jejího působení změnit náladu v obci, snížit její zadlužení, ale i podniknout další kroky k tomu, aby mohly Prameny fungovat. „Tato obec prochází něčím, co jinde vůbec neznají. V individuálních případech by možnost bankrotu nebo něco podobného byla dobrým řešením. Obec už byla, řekl bych lidsky, dostatečně potrestána. Nemohou si dovolit nic jiného než nejnutnější udržování toho, co mají,“ popsal.
Pokud by měly Prameny, které hospodaří s ročním rozpočtem něco přes tři miliony korun, splácet dluh podle aktuálního harmonogramu, tedy 800.000 korun ročně, nezačnou podle prezidenta žádnou investiční akci do roku 2062. „Řešení je možné najít, budu o tom hovořit s nastupující vládou i s Andrejem Babišem,“ uvedl Pavel s tím, že podobně zadlužených obcí není tolik, aby pomoc zruinovala systém.
Podle Málkové se s prezidentem přímo o možnosti obcí vyhlásit úpadek dnes nebavili. „Myslím ale, že dnes už jsou kontrolní mechanismy z kraje i ministerstva nastaveny tak, že by se nemělo stát to, co se stalo tehdy v Pramenech,“ řekla. Doplnila ale, že pro uzákonění obecné možnosti vyhlášení bankrotu i samosprávným celkem ona osobně není: „Několik let se tvrdí, že by to byl precedens, že by to obce mohly i zneužít.“
Vedení Pramenů představilo prezidentskému páru, že se podařilo odblokovat díky bezúročné státní půjčce a veřejné sbírce obecní účty. Kvůli úsporám energií se za zbylé peníze z půjčky zmodernizovalo veřejné osvětlení. „V žalostném stavu je kanalizace. Čekáme teď na výsledky průzkumu a odhad, v jakém rozsahu a za kolik bude nutná rekonstrukce,“ řekla Málková. Obec ani nemá vlastní budovu pro úřad, za korunu si pronajímá několik místností. „Pozemek na stavbu máme, původně jsme chtěli opravit objekt dílen, ale lépe by asi vyšla novostavba, kde by byla zasedací místnost a kancelář starostky. Bez dotační podpory to ovšem nepůjde,“ dodala Málková. Kvůli spoluúčasti a předfinancování případné stavby se ale znovu zadlužovat nechce.
V Pramenech žije asi 90 obyvatel. Málková stojí v čele šestičlenné většiny v devítičlenném zastupitelstvu. Dnes ČTK potvrdila, že v komunálních volbách v roce 2026 bude svůj post starostky obhajovat. „Nedovedu si představit odejít teď od rozdělané práce,“ řekla. Před jejím nástupem, když obec přišla o většinu majetku, se opakovaně nedařilo obecní samosprávu poskládat. Prameny neměly ani zastupitelstvo. O základní správu se muselo postarat ministerstvo vnitra.
Podle informací ministerstva vnitra aktuálně působí správce v jediné obci v Česku, v Brodci na Lounsku v Ústeckém kraji, kde žije asi 80 občanů, a to od 24. září 2022. V prosinci by se tam měly konat osmé komunální volby. V uplynulých třech letech se do předchozích sedmi termínů náhradních voleb nikdo nepřihlásil.
Ministerstvo financí ČTK sdělilo, že žebříčky zadluženosti obcí nezveřejňuje. Kritická úroveň dluhu je podle ministerstva pro každou obec individuální. „Při čerpání úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí by vedení každé obce mělo mít především na zřeteli, aby obec byla schopna dostát včas svým splatným dluhům,“ uvedlo. Důležité podle něj také je, aby výdaje na splátky dluhu neomezovaly řádné fungování obce, její rozvoj a poskytování služeb pro občany.
Pavel v K. Varech připomněl, že kraj stále nemá veřejnou VŠ
Karlovy Vary – Prezident Petr Pavel dnes v Karlových Varech připomněl, že se od jeho předchozí návštěvy loni v červnu stále nepodařilo otevřít v tomto regionu veřejnou vysokou školu. Zmínil také to, že bude jednat s kandidáty na ministry, a tak by přivítal i náměty zastupitelů Karlovarského kraje a města Karlovy Vary na otázky, které by s kandidáty mohl probírat. Uvedl to dnes při zahájení dvoudenní návštěvy kraje. Prezident Pavel navštívil i karlovarskou sklárnu Moser, kde se dnes sešli tři držitelé francouzských řádů.
Karlovarský kraj už mnoho let usiluje o vznik samostatné vysoké školy, která by nabídla vysokoškolské vzdělání přímo v regionu. Velká část studentů vysokých škol se po absolvování už do kraje nevrací, čímž se prohlubuje vzdělanostní handicap Karlovarského kraje. Cest k vytvoření pobočky veřejné vysoké školy je více. Například Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) ve spolupráci s Karlovarským krajem připravuje vznik regionálního ústavu, který by měl rozšířit dostupnost vysokoškolského vzdělávání v oboru pohybu, sportu a souvisejících moderních směrů. Podle vedení kraje se tím nijak neomezí spolupráce se Západočeskou univerzitou Plzeň (ZČÚ), která v Karlovarském kraji zajišťuje výuku v několika vysokoškolských oborech.
Prezidenta dnes před Císařskými lázněmi v Karlových Varech přivítali první náměstek hejtmanky Martin Hurajčík (ANO) a primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Dosavadní hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) minulý týden na funkci rezignovala. Dnes Pavel zavítá i do karlovarské sklárny Moser, obce Prameny a Františkových Lázní.
Pfeffer Ferklová (ANO) na úvod prezidentské návštěvy mimo jiné řekla, že rozvody vřídelní vody po městě jsou již zanedbané a město čeká nákladná investice, na kterou by potřebovalo pomoc státu. Poslanec Jan Bureš (ODS) požádal prezidenta například o podporu záměru rozšíření silnice I/13 z Karlových Varů do Chomutova.
Pavel byl v Karlovarském kraji vloni v červnu. V říjnu byl v Ústeckém kraji. Karlovarský kraj patří v některých ohledech ke strukturálně postiženým regionům. Například hrubý domácí produkt na obyvatele je jen na úrovni 60 procent republikového průměru. Také průměrná hrubá mzda je v Karlovarském kraji nejnižší. Nedostatky má kraj i ve školství, kde chybějí kvalifikovaní učitelé. Ve srovnávacím průzkumu krajů Místo pro život agentury Datank obsadil Karlovarský kraj předposlední příčku.
V karlovarské sklárně Moser se sešli tři držitelé francouzských řádů
Tři držitelé vysokých francouzských vyznamenání se dnes setkali v karlovarské sklárně Moser. Navštívil ji prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Pavel, který je držitelem francouzského Řádu čestné legie, se zde setkal se dvěma držiteli Řádu umění a literatury, které uděluje francouzské ministerstvo kultury. Oba nositelé řádu pracují nebo pracovali ve sklárně, Zdeněk Drobný jako sklář, Tomáš Lesser jako rytec. Prezident, který je na dvoudenní návštěvě Karlovarského kraje, si kromě hotových výrobků sklárny prohlédl i výrobu.
Světoznámá firma, založená v roce 1857, si zakládá na zachování tradice, ale ve druhém směru nabízí i moderní umělecké výrobky. V obou směrech ale stojí výrobky Moseru na preciznosti a špičkové kvalitě, řekl v úvodu návštěvy generální ředitel sklárny Moser Martin Dvořák.
Prezidenta Pavla překvapilo, že u výroby je poměrně vysoké procento výrobků, které neprojdou do další fáze zpracování, a to přes 50 i více procent. To znamená, že méně než polovina skleněných výtvorů postoupí k dalšímu zpracování nebo do prodeje. Podle Dvořáka je to právě tím, že sklárna dbá na to, aby její produkty byly skutečně dokonalé a bezchybné.
Pavel s manželkou Evou si dnes prohlédli prodejní galerii a zamířili pak do sklárny, kde si prezident povídal se sklářem Zdeňkem Drobným, který francouzský rytířský řád za umění získal loni. Prohlídka pak pokračovala návštěvou dalších provozů, například ryteckých dílen. Součástí návštěvy hlavy státu byl i rituál, který absolvují nejvýznamnější návštěvníci sklárny, a to vstup do Klubu obřích číší. Roztočení obří číše s pár kapkami becherovky tak, aby číše nespadla ze stolu, absolvovala řada osobností, od politiků přes hosty Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary až po členy královských rodin.
Od sklárny Moser dostal dnes prezidentský pár i mimořádný dar, vázu Magnus, která patří mezi největší výrobky sklárny. Váza byla doplněna unikátní rytinou, kterou provedl další z rytířů umění Tomáš Lesser. „Je to lev jako symbol odvahy. Váza Magnus měří 36,5 centimetru a její barevná kombinace je topaz podjímaný modrou. Tato unikátní barevná kombinace u nás ve sklárně vznikla úplně poprvé,“ doplnila mluvčí sklárny Barbora Vondalová.
