Komerční prezentace Aktual.: 7.07.2025 17:18
Praha – Dnešní jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) se týkalo zajišťování vnitřní i vnější bezpečnosti a schopnosti reagovat na krize, jako je mimo jiné výpadek elektřiny. Na tiskové konferenci po jednání s polským protějškem Andrzejem Dudou to řekl prezident Petr Pavel, který se části zasedání rady zúčastnil. BRS kromě toho projednala vyhodnocení reakce na podzimní povodně, zprávu o obraně státu nebo problematiku kybernetické bezpečnosti.
„Témat bylo více. Týkalo se zajišťování vnitřní i vnější bezpečnosti i naší schopnosti reagovat na krize, mimo jiné právě, jako je třeba výpadek elektřiny,“ řekl Pavel. „Ukázalo se, že schopnost našeho integrovaného systému vypořádat se s takovými krizemi je nastavena dobře, ale samozřejmě v každé krizi se ukáže, že někde máme ještě slabiny,“ podotkl prezident.
Velkou část Česka v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu. Bez elektřiny se po poledni ocitl podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů. Výpadek postihl některá města či regiony Středočeského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje a zejména pravobřežní část Prahy. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS v pátek oznámil, že hlavní mechanickou příčinou byl přetržený vodič, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami.
Vnější a vnitřní bezpečnost jsou podle Pavla velice úzce provázány, zároveň se dotýkají všech a neměly by být předmětem politického boje ani před volbami, ani po volbách, míní hlava státu. „Zajistit bezpečnost pro občany je jednou ze základních funkcí každého státu,“ uvedl. Mělo by to proto stát nad politikou a na vrcholu priorit, dodal Pavel.
BRS dnes mimo jiné projednala zprávu o zajišťování obrany státu v loňském roce nebo vyhodnocení reakce na loňské povodně. Zabývala se například i Národní strategií kybernetické bezpečnosti ČR, zprávou o migraci a integracíi cizinců za rok 2024 nebo zprávou o činnosti Národního bezpečnostního úřadu. Úřad vlády odpoledne v tiskové zprávě informoval, že radě byly předloženy také informace o kybernetickém útoku na Hasičský záchranný sbor z letošního března nebo informace o tom, jak pokračuje zavádění koncepce rozvoje Policie ČR.
Zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč novinářům po skončení jednání řekl, že zpráva o zajištění obrany státu se projednávala v tajném režimu, komentovat ji proto nemůže. K bodu týkajícímu se loňských povodní uvedl, že armáda tehdy podpořila integrovaný záchranný systém v požadavcích, které měl.
Jednání nechtěli komentovat ani šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, generální ředitel hasičů Vladimír Vlček nebo ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jurečka se vyjádřil pouze obecně k tomu, co by měl stát dělat, aby se neopakoval podobný výpadek elektřiny, jako byl ten páteční. „Dobře si zanalyzovat celý řetězec věcí, které se staly po pádu toho vodiče, a hledat kroky k tomu, aby se eliminovalo riziko rozšíření na takovéto území České republiky,“ řekl ministr novinářům.
Prezident se zúčastnil zasedání BRS už několikrát, mimo jiné loni v lednu při hodnocení zásahu při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy z prosince 2023. Jako prezident přišel rvé na jednání BRS v dubnu 2023, hned po nástupu do funkce. Uvedl tehdy, že nemá v plánu účastnit se všech zasedání. Dorazit chce vždy při projednávání témat, která vyžadují jeho účast.
BRS je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další členové kabinetu podle rozhodnutí vlády. Řádné schůze se konají nejméně jednou za čtvrt roku, poslední byla koncem dubna. Rada se sešla mimořádně také před měsícem v počátcích kauzy spojené s miliardovým bitcoinovým darem ve prospěch ministerstva spravedlnosti, která vedla ke konci ministra za ODS Pavla Blažka. Konstatovala tehdy, že všechny bezpečnostní složky státu postupovaly v případu v souladu se svou zákonnou působností.
