Kdo někdy zažil Gamescom, ví, že to není jen přehlídka nových her, ale hlavně festival kontrastů. Milionové částky za pár sekund slávy, nekonečné fronty, kde čas plyne pomaleji než loading starého PC, a záplava trailerů, které se po chvíli těžko odlišují. Přesto se každý rok do Kolína nad Rýnem sjíždí statisíce lidí, protože Gamescom je unikátní směs byznysu, chaosu a radosti ze společného hraní.
Krotitelé Bossů – Gamescom 2025 | Video: Jakub Zuzánek, Vojtěch Gross, Viet Tran
Kdo chce dnes na Gamescomu zazářit, musí mít pořádně naditou peněženku. Za pár sekund v opening show Geoffa Keighleyho platí vydavatelé miliony, jen aby se jejich hra objevila před zraky hráčů celého světa. Efekt? Často spíš přehršel trailerů, kde se jednotlivé hry slévají do jednoho průměrného bloku. „Wow momenty“ typu Keanu Reeves, který doslova zbořil internet svým příchodem na stage E3 2019, jsou zkrátka minulostí.
Velcí vydavatelé Sony i Electronic Arts na veletrhu chybí – raději si pořádají vlastní prezentace, kde mají vše pod plnou kontrolu a pozornost se upírá jen na ně. Pro nezávislá studia je zase nákladné mít vlastní stánek, proto hledají kreativní způsoby, jak na sebe upozornit. Ať už se přidávají k národním stánkům, nebo chodí s notebookem po halách a nabízejí se novinářům, aby o nich napsali. Nechybí tady ani česká stopa – od Bohemia Interactive přes Warhorse až po SCS Software.
Z pohledu běžného návštěvníka je Gamescom především testem trpělivosti. Hodiny strávené v nekonečných frontách kvůli patnácti minutám hraní jsou pro mnohé samozřejmostí – skládací židličky a konzole v rukou to jen potvrzují. Vstupné stojí tisíce, VIP lístky víc, odměnou je pak ale spíš všudypřítomný dav než možnost exkluzivně si užít odhalení novinky. Gamescom tak zůstává obří komunitní akcí, která ukazuje, že herní průmysl je nejen o hrách, ale především o obrovském byznysu a schopnosti a snaze prodat se.
