Papež Lev XIV. se ve čtvrtek vydá na svou první apoštolskou cestu, navštíví Turecko a Libanon. Hlavními tématy budou především jednota křesťanů, dialog mezi náboženstvími i politické dění v oblasti, uvedl Vatikán. Nový papež svou první cestou naplňuje přání svého předchůdce Františka. Na rozdíl od papežů v minulosti bude Lev XIV. mluvit převážně anglicky. Do Vatikánu se vrátí 2. prosince.
Kvůli zdravotním problémům a bezpečnostní situaci nestihl podniknout cestu do Libanonu a do Turecka papež František. „Papež Lev zdědil tyto sliby a přijal je za své,“ řekl novinářům vatikánský mluvčí Matteo Bruni.
Papežova cesta začne ve čtvrtek ráno odletem do Turecka. Zemi hlava katolické církve navštíví především kvůli 1700. výročí nicejského koncilu. Ten má pro křesťany zásadní význam, protože tehdejší biskupové se shodli na tom, kdo je podle nich Ježíš. Ve vyznání víry formulovaném na podnět koncilu se tvrdí, že je ze stejné podstaty jako Bůh otec.
Právě dialog mezi katolíky, pravoslavím a dalšími křesťanskými církvemi bude jednou z hlavních náplní programu v Turecku. Papež navštíví místa, kde se koncil konal, a bude jednat i s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem.
Hned ve čtvrtek má papež na programu jednání s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který je mimo jiné zastáncem konzervativního islámu. V uplynulých letech si někteří křesťanští představitelé stěžovali na větší tlak ze strany tureckých úřadů. Ve čtvrtek papež přednese svůj první veřejný projev během cesty.
Turecko je zemí, kam papežové často jezdí. Od návštěvy papeže Pavla VI. v roce 1967 se tam vydali i všichni další papežové s výjimkou Jana Pavla I., který vládl jen pár týdnů.
Do Libanonu papež přiletí v neděli, zhruba rok po uzavření příměří s Izraelem. „Zavedli jsme všechna nezbytná opatření,“ řekl Bruni novinářům ohledně bezpečnosti papeže v zemi, na kterou skoro denně útočí izraelské letectvo. Papež se v Libanonu, kde v minulosti vypukly občanské konflikty mezi různými politicko-náboženskými skupinami, setká s prezidentem Josephem Aúnem, který je křesťan, i dalšími představiteli státu.
Libanon je podle Bruniho zemí, která „toho hodně protrpěla, hlavně na přelomu 20. a 21. století“. V úterý papež navštíví jedno z míst tohoto nedávného utrpení, a sice bejrútský přístav, který poničila mohutná exploze uskladněného dusičnanu amonného v roce 2020. Incident ještě více prohloubil vážné institucionální i ekonomické problémy Libanonu.
Libanon i Turecko jsou převážně muslimskými zeměmi a jednou z náplní cesty tak budou i vztahy s islámem. V sobotu papež navštíví Modrou mešitu v Istanbulu a v pondělí odpoledne přednese projev na mezináboženském setkání v Bejrútu. Vedle toho se papež zúčastní i dvou velkých mší v sobotu v Istanbulu a v úterý v Bejrútu.
Cesta bude zřejmě i jazykovým přelomem pro papeže. Vatikán oznámil, že při oficiálních akcích v Turecku a Libanonu bude papež mluvit anglicky a při mších francouzsky. Papež František i jeho předchůdci přitom používali při těchto příležitostech převážně italštinu.
V úterý 2. prosince, při návratu do Vatikánu, by měl papež Lev XIV. mít svou první tiskovou konferenci na palubě letadla, kdy obvykle papežové odpovídají na otázky tisku. Lev XIV. zatím poskytl výrazně méně rozhovorů než v předchozích letech jeho předchůdce František.
O první cestu do zahraničí papeže, který pochází ze Spojených států, je podle agentury AP velký zájem ze strany amerických médií. Všechny větší americké mediální domy mají své novináře v rámci přímého doprovodu papeže, takzvaného volo papale (papežský let), jehož kapacity bývají značně omezené.
