Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Spotlight Aktuálně.cz – Alena Alena Harciníková a Vladmimír Dzuro. | Video: Tým Spotlight
Podle bývalého vyšetřovatele Haagského mezinárodního trestního tribunálu Vladimíra Dzura by mohla problémy způsobit stávající politická situace. V současné době totiž na politické scéně nefigurují žádné federální strany: „Jsou tam akorát chorvatské politické strany, bosenské politické strany a politické strany srbské.“
Současná generace dvacátníků a třicátníků se do bujícího nacionalismu narodila, podotýká novinářka a stipendistka Fondu Daniela Anýže Alena Harciníková. „Když se rozpadla Jugoslávie, tak ty země se nějak potřebovaly definovat, odlišit se od sebe.“
Dnes to představuje pro celistvost Bosny a Hercegoviny nebezpečí, shodují se oba hosté. Pokud by se zdejší Srbové chtěli odtrhnout a připojit se k Srbsku, došlo by ke změně hranic v Evropě. „A změna hranic je obrovský precedens,“ varuje.
„Kdyby to mezinárodní společenství povolilo, tak to otevře Pandořinu skříňku. Najednou tu máte otázku sudetských hranic, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Basků… Takže změna hranic není otázka jen Bosny a Hercegoviny. Mohlo by to mít obrovský dopad na celou situaci v Evropě.“
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:07-06:09 Jak je možné, že v Chorvatsku ještě nedávno zuřila tak brutální válka? Jak velkou roli sehrál v rozpadu Jugoslávie srbský nacionalismus a kdo byl hlavním viníkem?
06:09-11:45 Jak dnes vnímají nacionalismus lidé v Bosně, Srbsku a Chorvatsku? Je to pořád živá hrozba? Uvědomují si mladí lidé v regionu, že nacionalismus může být potenciální rozbuškou nového konfliktu?
11:45-16:26 Jak je možné, že státy v regionu nemají zájem sjednotit výuku dějepisu a školní osnovy? Neměly by být osnovy systémově nastaveny státem nebo mezinárodními institucemi? Jak se na Balkáně vyrovnávají s minulostí?
16:26-20:40 Jak důležité je, aby lidé zodpovědní za genocidu a válečné zločiny stanuli před soudem? Jak lidé v Srebrenici vnímají masakr, který se tam odehrál v roce 1995?
20:40-25:14 Do jaké míry představují paramilitární a nacionalistické jednotky riziko pro rozdmýchání nového konfliktu? Existuje nějaká cesta z chaosu, který na Balkáně panuje?
25:14-30:27 Funguje Daytonská mírová dohoda? Jak může situaci na Balkáně ovlivnit Evropská unie? Jak vnímají Rusko a jeho vliv na region mladí lidé v Srbsku?
30:27-36:03 Proč by se Evropa měla aktivně zajímat o to, jestli Balkán „prohraje“ nebo „získá“? Co o lidech vypovídá kauza Sarajevo Safari?
