„Měli jsme společně s pozůstalými padlých dobrovolníků obavy z reakcí lidí, ale nakonec všechno dobře dopadlo,“ říká zástupce iniciativy Vlny solidarity Jiří Linka. Právě on stojí ve Zlíně za veřejnou instalací, kterou zprostředkoval osudy čtyř Čechů zabitých na Ukrajině. Velké podpory i poděkování se dočkal také od matek dvou těchto dobrovolníků, Karla Kučery a Martina Krejčího.
„Jsem vděčná Vlnám solidarity za tento nápad, vnímám tuto výstavu jako symbolickou poctu všem čtyřem padlým mladým mužům,“ říká Jana Kučerová, jejíhož dvaadvacetiletého syna zastřelili ruští vojáci předloni v březnu v ukrajinském Bachmutu. „Pro mě jako matku je to srdcervoucí, ale kdo není ochoten nic obětovat, ten si svobodu nezaslouží. S manželem nikdy na našeho syna nezapomeneme, navždy zůstane v našich srdcích,“ svěřuje se.
Karel Kučera, známý pod přezdívkou Charlie Czech, byl členem aktivních záloh české armády a po vysoké škole se rozhodl jít pomoci bránit Ukrajinu proti ruské agresi. Podle svědectví jeho spolubojovníků byl velmi obětavý a odvážný. To se ukázalo i v březnu 2023, kdy kryl během přestřelky záda svým kamarádům, dva ruské okupanty zastřelil, ale sám byl smrtelně zraněn.
Mezi těmi, kteří se zastavovali u portrétů padlých dobrovolníků, byli také tito dva školáci. Na první fotografii je Karel Kučera, známý pod přezdívkou Charlie Czech. | Foto: Radek Bartoníček
„Náš syn nedokázal nečinně přihlížet agresi a zvěrstvům, která páchá Rusko na Ukrajině. V České republice, na Ukrajině i v řadě dalších zemí je spousta lidí, kteří nám vyjádřili a vyjadřují podporu. Proběhla spousta vzpomínkových akcí i akcí na podporu Ukrajiny, na kterých byl zmiňovaný náš syn i ostatní padlí čeští hrdinové,“ upozorňuje paní Jana.
Přitom zdůrazňuje, že si jako rodina velmi váží vyznamenání od prezidenta Petra Pavla za hrdinství in memoriam, které za syna převzala. „Toto ocenění nemá ve světě obdoby,“ podotkla s tím, že v případě zlínské výstavy je ráda i za to, že lidé mohli přispívat na pomoc zraněným ukrajinským bojovníkům.
Kromě Karla Kučery si mohli lidé ve Zlíně prohlédnout portrét Martina Krejčího, známého pod přezdívkou Taylor, který zemřel v květnu 2023. Ten působil na Ukrajině od začátku války jako dobrovolník. Jako instruktor bojové medicíny se věnoval hlavně evakuaci zraněných vojáků a civilistů na frontové linii, podle osobních svědectví tak pomohl stovkám lidí. Při jedné z evakuací byl smrtelně raněn střepinou do hlavy a po převozu do Česka po dvou měsících v kómatu zemřel.
„Zlu je třeba se postavit,“ říká paní Ivana, jejíž syn Martin Krejčí byl smrtelně zraněný při evakuaci vojáků a civilistů. I jeho portrét byl ve Zlíně. | Foto: Radek Bartoníček
„Když jsme se naposledy objali před jeho poslední cestou na Ukrajinu, byl strašně vyčerpaný, fyzicky, psychicky, viděl tam hrůzy, které si většina z nás tady v teple a pohodlí a bezpečí ani nedovede představit,“ sdělila jeho matka organizátorům výstavy s tím, že se chtěl ale v každém případě vrátit.
Pomáhat Ukrajině začal okamžitě po jejím napadení Ruskem v únoru roku 2022, nejdříve online v rámci Projektu Phoenix a od dubna už přímo na místě. Jako instruktor taktické medicíny pro poskytování zdravotní péče v bojových podmínkách proškolil a vycvičil se svými kolegy stovky vojáků, policistů a příslušníků domobrany. Následně zachraňoval raněné přímo v místech bojů, poskytoval jim základní ošetření a poté je odváželi terénním autem.
„Viděl, jak jsou ti vojáci na předku odvážní, houževnatí, urputní a připravení umřít za svobodu své země, svých bližních. Cítil, že je tam nemůže nechat bez pomoci. Dnes, kdy je spousta našich spoluobčanů už celou válkou unavena u televizí na gauči, je potřeba stále zvedat hlavu a pomáhat Ukrajině dál,“ uvedla odhodlaně jeho matka, která si je vědoma i problémů, s nimiž se Ukrajina potýká – například s korupcí.
„Ukrajinci, kteří zůstali a brání svou zemi, si zaslouží nejen naši pomoc, ale hlavně úctu a porozumění. Na tom nic nezmění ani korupční kauzy, které sami Ukrajinci zveřejňují ve snaze s korupcí bojovat. Pokud by Ukrajina padla, nastane exodus obřích rozměrů. Navíc by Rusům nic nestálo v ničivé cestě dál. Zlu je potřeba se postavit,“ prohlašuje odhodlaně matka Karla Krejčího.
Takové reakce jsem ani nečekal, říká organizátor Linka
Zbývajícími dvěma padlými dobrovolníky, jejichž portréty a příběhy byly ve Zlíně ke zhlédnutí, jsou Tomáš Zavázal, zvaný Sparta, a Michal Janík s přezdívkou Španěl. Zavázala zabili Rusové loni v únoru v ukrajinské Avdijivce, Janíka v červnu roku 2022 v Izjumu.
Zavázal se působit v řadách Mezinárodní legie obránců Ukrajiny a prošel nejtvrdšími boji. Zemřel ve chvíli, kdy kryl ústup svých spolubojovníků a zasáhl ho minometný granát. Janík byl na Ukrajině rovněž od začátku války, nejprve působil jako dobrovolník, pomáhal uprchlíkům z válečných oblastí a rozvážel pomoc po celé zemi. Později se přidal k jednotce ukrajinské armády, v jejíchž řadách ho zabil minometný granát.
Od té doby bylo zabito několik dalších českých dobrovolníků. Zatím naposledy zemřel u Izjumu v Charkovské oblasti sedmadvacetiletý Jiří Kotrla K. z Uherskohradišťska a šestačtyřicetiletý dobrovolník z Oder s iniciály V.P.
Organizátor výstavy Jiří Linka společně s řadou dalších lidí z iniciativy Vlny solidarity vozí na Ukrajinu pomoc už dlouhou dobu, teď se ale rozhodli i pro zmíněnou instalaci a sbírku. „Chtěli jsme lidem ukázat tváře těchto dobrovolníků a přiblížit jejich příběhy, aby lidé u nás věděli, že Češi na Ukrajině kromě odvozů pomoci pomáhají Ukrajincům i aktivně vybojovat si svobodu a demokracii,“ sdělil.
Inspiraci pro tuto instalaci našel při cestách po Ukrajině, kde jsou tváře padlých mužů a žen vystaveny téměř v každém větším městě. „Lidé se u nich zastavují, čtou jejich příběhy, někteří zapalují svíčku či položí květinu. Kromě emocí, jako je smutek, vděčnost či hrdost, je to také nemilosrdné vyjádření toho, jak vysoká je cena svobody tváří v tvář brutální diktatuře,“ podotkl.
Zároveň přiznal, že z reakcí lidí měli určité obavy, ale nakonec vše dopadlo dobře. „Příbuzní padlých dobrovolníků se báli, jak to tady dopadne, jestli někteří lidé instalaci nepoškodí. Naštěstí se tak nestalo. A když člověk viděl, jak tady lidé stáli a příběhy si četli, nebo když jsem viděl vesměs pozitivní ohlasy na sociálních sítích, tak jsem to ani nečekal. Celá věc udělala obrovskou radost rodinám dobrovolníků,“ upozornil Linka.
Byť výstava skončila, lidé můžou dál posílat peníze na transparentní účet 2402189984/2010. Za sesbírané peníze bude možné pomáhat zraněným Ukrajincům a Ukrajinkám v návratu do běžného života. Pomoc ze Zlína je přitom vždy adresná, jak potvrdil spoluautor výstavy Jiří Robenek, který je zástupce Skautského krizového centra ve Zlíně. Centrum už mnohokrát pomáhalo v Česku, ať už v době covidu, tornáda nebo záplav. A po zahájení války Ruska proti Ukrajině začalo pomáhat i tam právě ve spolupráci s Vlnami solidarity.
„Ze začátku války jsme vozili převážně věci pro uprchlíky, kteří se přesouvali do Evropy, byla zima, takže jsme často vozili spacáky, deky, jídlo, základní potraviny. Vozili jsme ve velkém také výživu pro kojence. Potom už následovaly věci pro Ukrajince, kteří se rozhodli zůstat doma, často pro seniory,“ uvedl a dodal, že ve Zlíně vyrábí dobrovolníci svíčky, díky kterým se Ukrajinci můžou alespoň trochu ohřát, když jim Rusové ničí ve velkém energetická zařízení.
VIDEO: Rozhovor s českým dobrovolníkem na Ukrajině Macem
Spotlight News – Mac, český dobrovolník na Ukrajině. | Video: Matyáš Zrno, Tým Spotlight
