Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat devět set šedesát povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes třicet osm milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun.
„O finanční prostředky na tento druh pomoci domácnostem postiženým povodněmi zažádalo město ze státního rozpočtu. Dotaci poskytne Státní fond životního prostředí ČR na základě mimořádného dotačního opatření k řešení následků povodní na území České republiky. Magistrát jako takový o příjemcích rozhodovat nebude. Peníze totiž rozdělíme na základě žádostí obvodům, které budou jednotlivé žádosti vyřizovat a peníze posílat na konkrétní účty,“ vysvětlil primátor Jan Dohnal (SPOLU). Domnívá se, že radnice jednotlivých městských obvodů umí lépe posoudit konkrétní situace v daném území a jsou v kontaktu se zaplavenými lidmi.
Žádost o peněžitou pomoc je možné podávat pouze prostřednictvím formuláře na internetových stránkách města. Žádosti se budou přijímat od pondělí až do 15. ledna. Zájemcům o případnou pomoc s jejich vyplněním pomohou v jednotlivých městských obvodech.
Zaplavená obytná část
O finanční pomoc mohou žádat domácnosti se zatopenou obytnou částí. V bytech nebo rodinných domech, kde byla zatopena jiná než obytná část, vzniká nárok na dotaci pouze tehdy, pokud záplavy poškodily základní vybavení domácnosti v minimální výši padesát tisíc korun.
„Lidé mohou peníze využít k pokrytí výdajů vzniklých v souvislosti s odstraňováním povodňových škod na majetku, ale také k uhrazení plateb za energie. Za dotační peníze lze rovněž pořídit nové nezbytné základní vybavení domácnosti nebo jimi zaplatit opravu poničeného zařízení,“ řekla náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO). Připomněla, že mezi základní vybavení patří například kotel, tepelné čerpadlo, lednička, pračka, mrazák a podobná zařízení.
Nájemní smlouva a fotodokumentace
„Rád bych upozornil, že součástí každé žádosti musí být fotodokumentace zachycující rozsah škody. Stejně tak je nutné přiložit nájemní smlouvu nebo jiný užívací titul v případě, že nejde o vlastnické bydlení. Každý z žadatelů pochopitelně zastupuje svou jednu domácnost, a nemůže tedy podat více žádostí než jednu,“ poznamenal náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Připomněl, že jde již o několikátou vlnu pomoci zaplaveným lidem. „Od povodní to byla pomoc města, což byl dar ve výši dvacet tisíc korun, pak šla státní pomoc z úřadu práce až do výše dvaasedmdesát tisíc korun a poté i pomoc neziskových organizací z těch zdrojů, do nichž mohli přispívat občané České republiky, a teď je v podstatě čtvrtá vlna,“ podotkl Boháč. K nejpostiženějším lokalitám ve městě patří například Slezská Ostrava, Nová Ves nebo z hlediska poškození bytů Moravská Ostrava a Přívoz.
Státní pozemky
Ostrava přijme také nabídku státu na bezúplatný převod pozemků, na nichž by mohla v budoucnu vzniknout nová zástavba. Pozemky by mohli využít lidé, jejichž domy budou muset být zdemolovány, případně obyvatelé ze záplavových zón, kteří by je chtěli opustit a nový domov si vybudovat na bezpečnějším místě.
Podmínkou převodu státních pozemků na město je zahájení výstavby domů do dvou let od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch města. Další podmínkou je pak dokončení stavby do pěti let od tohoto vkladu. V případě nesplnění podmínek budou pozemky převedeny zpět do vlastnictví státu.
Ostrava od Státního pozemkového úřadu získala návrh na převod zhruba tří set pozemků v různých částech města, nakonec vytipovala třináct. Řada nabízených pozemků nebyla pro rodinnou zástavbu zcela vhodná.
Pozemky, které nebudou využity, město následně vrátí státu. Pozemky chce přednostně nabídnout lidem, kteří o své nemovitosti přijdou kvůli demolicím. V další vlně případně i zájemcům, kteří budou chtít opustit záplavové oblasti.
Hejtman Olomouckého kraje žádá o prodloužení stavu nebezpečí
Následky povodní řeší stále také Olomoucký kraj. Hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) požádal vládu o další prodloužení stavu nebezpečí v záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska, aby tam dál bylo možné rychleji likvidovat povodňové škody. Stav nebezpečí byl v celém kraji po ničivých povodních vyhlášen 14. září a jeho původní platnost skončila 13. října. Bývalý hejtman Josef Suchánek (STAN) poté požádal vládu o prodloužení krizového opatření na Jesenicku a Šumpersku do 12. listopadu. Okleštěk žádá další měsíc navíc, stav nebezpečí by tedy měl v obou horských okresech platit do 12. prosince.
Ministr zemědělství a šéf koaličních lidovců Marek Výborný při příchodu na středeční zasedání kabinetu řekl, že nevidí důvod, proč by vláda neměla žádosti vyhovět. „Nesmí to být v rámci celého kraje, což už není. Pokud jsou tam důvody pro prodloužení, jako člen vlády budu určitě pro,“ uvedl. Doplnil, že stav nebezpečí umožňuje například nasazení armády, což se ukazuje jako podstatné.
Stav nebezpečí umožňuje například rychlejší a efektivnější odstraňování povodňových škod, pružnější obnovu poškozené infrastruktury nejen v oblasti zásobování plynem a elektřinou, ale i vodovodů a kanalizací. Jednodušší bude využití armády a její techniky, vyčištění obcí od povodňového odpadu a naplavenin a obnova silničního a vodního hospodářství.
