Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.
„Jsme rádi, že můžeme po letech navrátit ostatky Jindřicha z Lipé na místo, které sám zvolil pro svůj poslední odpočinek. Je to pro nás nejen duchovní, ale i historicky významný okamžik,“ řekl delegát Řádu svatého Augustina v Česku Juan Provecho.
Jindřich zemřel v roce 1329 a jeho tělo bylo po staletí uloženo v kryptě baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V 60. letech minulého století se do baziliky zavádělo parovodní topení a při záchranném archeologickém průzkumu byly ostatky spolu s kostmi dalších čtyř dospělých osob vyzvednuty. Tehdejší vědci je zkoumali dostupnými metodami a přiřadili Jindřichovi.
„Antropologická analýza zahrnovala detailní 3D dokumentaci nalezených pozůstatků, vyšetření čelní kosti na CT a osteologickou analýzu zaměřenou především na ověření závěrů, ke kterým v 60. letech minulého století dospěl docent Milan Stloukal. Jeho závěry naše analýzy potvrzují,“ uvedl antropolog z Masarykovy univerzity Mikuláš Jurda.
GALERIE
Vyzvednutí a výzkum ostatků Jindřicha z Lipé
Na projektu výzkumu ostatků Jindřicha z Lipé spolupracovaly Muzeum města Brna, Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. Zapojily se i další vědecké instituce. „Velkoryse pojatý projekt nám umožnil daleko širší a hlubší výzkum, než jaký bychom si mohli dovolit sami,“ uvedl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.
Další analýzy – včetně genetických, izotopových a radiokarbonových – probíhají v rámci projektu RES-HUM: Připraveni na budoucnost, zaměřeného na dlouhodobou odolnost lidské kultury.
- Jindřich z Lipé byl český šlechtic ze starobylého rodu pánů z Lipé, který tvořil jednu z větví Ronovců. Svou kariéru zahájil ve službách předposledního přemyslovského krále Václava II. Po vymření Přemyslovců roku 1306 a útěku Jindřicha Korutanského ze země už patřil mezi nejvýznamnější představitele české šlechty.
- Po nástupu Jana Lucemburského na trůn roku 1310 byl Jindřich potvrzen ve funkcích podkomořího a nejvyššího maršálka. Král mu zároveň svěřil správu země po dobu své nepřítomnosti a jmenoval ho moravským zemským hejtmanem – tuto funkci zastával od roku 1321 až do své smrti.
- Jindřich využil příležitosti a vyměnil s králem své statky v Čechách za statky na Moravě. Přesídlil do Brna, kam se tehdy uchýlila i Eliška Rejčka. Společně zde založili vlastní dvůr. Jindřich do Brna svolával i šlechtická sněmovní a soudní shromáždění, což jinak náleželo pouze králi.
- Král Jan mu zůstal nakloněn – roku 1321 ho jmenoval říšským maršálkem a i v dalších letech svěřoval správu země Jindřichovým synům nebo jeho blízkým spolupracovníkům. Bohatství i výjimečné postavení pána z Lipé dokládá i povolení razit vlastní minci, které od krále Jana v roce 1321 získal.
- Jindřich z Lipé zemřel ve věku přibližně šedesáti let. Byl pochován v klášterním kostele Nanebevzetí Pany Marie na Starém Brně, kde byla o několik let později pochována i Eliška Rejčka.
Z lebky se zachovala jen malá část
Protože byly kosti Jindřicha z Lipé a dalších čtyř osob od roku 1991 uloženy jinak než v původní kryptě a není známa původní poloha jednotlivých částí, bylo jejich znovusložení do logických celků velmi komplikované. „Jindřichovi z Lipé patří patrně 62 kosterních fragmentů, které jsme poskládali do dvaceti logických celků. Z lebky se zachovaly pouze čtyři fragmenty, proto nemůžeme rekonstruovat jeho pravděpodobnou podobu,“ vysvětlil Jurda.
Ostatní kosti s pohřbem Jindřicha z Lipé nesouvisejí. Historici se domnívají, že patřily lidem pohřbeným na hřbitově, který se nacházel u původního kostela stojícího na místě dnešní baziliky. „Když se po smrti Jindřicha kopalo pro základy baziliky, narazili dělníci na tyto ostatky a pietně je uložili vedle jeho,“ vysvětlil Ostrý.
Z některých biochemických analýz vědci ještě nemají výsledky, část dat však už znají. „Stáří kostí odpovídá době, kdy Jindřich zemřel. Víme, že měřil zhruba 170 centimetrů, což byl na tehdejší dobu nadprůměr. Jednalo se o urostlého muže robustní postavy, který jedl pestrou stravu bohatou na bílkoviny – to bylo možné jen díky vysokému společenskému postavení. Strava běžného lidu byla tehdy na bílkoviny chudá,“ vylíčil Ostrý.
Při výzkumu krypty odborníci objevili také starší zděnou konstrukci z pískovce vytěženého na Červeném kopci, zatímco samotná bazilika byla postavena z cihel.
- Královna Eliška Rejčka, vdova po králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, založila v roce 1323 klášter a kostel na Starém Brně. K jejich ekonomickému zabezpečení využila prostředky ze svých královských příjmů a majetku.
- Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Česku.
- Klášter byl původně určen pro cisterciačky. Po roce 1783, kdy císař Josef II. zrušil původní klášter augustiniánů svatého Tomáše, se tento řád přestěhoval na Staré Brno a převzal i jeho majetek. Klášter se poté stal významným centrem duchovního, vědeckého a kulturního života města. Působili zde mimo jiné Johann Gregor Mendel a Leoš Janáček.
