Za necelých pět měsíců se Maďaři vydají k volbám, které by podle analytiků mohly být nejdůležitější od pádu komunismu. Viktor Orbán, jenž vládne zemi již patnáct let, čelí dosud největšímu vyzyvateli. Péter Magyar se stal v průzkumu nejpopulárnějším maďarským politikem a jeho středově-konzervativní strana TISZA podle nezávislých průzkumů nad vládním Fideszem výrazně vede.
V Maďarsku odstartovala kampaň před dubnovými parlamentními volbami, které mohou přinést změnu na tamní politické scéně. Orbánova vládnoucí, pravicově populistická strana Fidesz totiž podle průzkumů ztrácí půdu pod nohama. Výsledek voleb tak může rozhodnout o budoucnosti demokracie v zemi, která je mnohými akademiky i organizacemi považována za hybridní, či dokonce kompetitivní autoritářský režim.
Průzkumy dávají šanci na porážku Orbána původně dlouholetému členovi Fideszu Péteru Magyarovi, který byl napojen na vládní struktury, působil v diplomacii a později byl ve vedení státních podniků.
Jeho tehdejší manželka Judit Vargová byla od roku 2019 ministryní spravedlnosti v Orbánově vládě. V roce 2023 se ale stala součástí skandálu, který se týkal milosti pro muže, který kryl sexuální zneužívání v dětském domově, a rezignovala. Podle Magyara z donucení, aby kryla prominenty režimu. Tehdy se vůči straně radikálně vymezil.
„Ani minutu už nechci být součástí systému, v němž se skutečně odpovědní lidé skrývají za ženskými sukněmi, (…) a bez rozmyslu obětují ty, kteří na rozdíl od nich nikdy nepracovali pro své vlastní hmotné zájmy, ale pro dobro své země a svých krajanů,“ napsal v prohlášení poté, co se Vargová stáhla z veřejného života.
I on se záhy vzdal všech svých funkcí a začal na sociálních sítích tvrdě kritizovat vládu. Krátce nato vstoupil do mimoparlamentní opoziční strany Respekt a svoboda (TISZA). Stal se její hlavní tváří a jen několik měsíců poté získala pod jeho vedením ve volbách do Evropského parlamentu téměř třetinu všech hlasů (29,6 procenta).
Magyar dokázal rychle strhnout davy. A popularitu se mu daří udržet, preference jeho strany totiž podle nezávislých šetření totiž setrvale rostou. Podle průzkumu se stal dokonce nejpopulárnějším politikem v zemi.
Pohodlný náskok
Ačkoli agentury napojené na vládu jako je Alapjogokért Központ (Centrum pro základní práva) nebo institut Nézőpont stále předpovídají silný náskok Fideszu, nezávislé průzkumy veřejného mínění ukazují, že TISZA trvale vede před vládnoucí stranou. Server Financial Times (FT) konstatuje, že strana TISZA má „pohodlný náskok“.
Například říjnový průzkum provedený budapešťským think-tankem 21 Kutatóközpont dává Magyarově straně TISZA před vládním Fideszem náskok sedmi procentních bodů (ovšem tři strany byly kolem pětiprocentní hranice). To by v praxi znamenalo, že by v parlamentních volbách pro stranu TISZA hlasovalo o půl milionu lidí více než pro Fidesz. Žádnému ani zdaleka tak úspěšnému vyzyvateli Orbán ještě nečelil.
Na rozdíl od Orbánových dřívějších soupeřů si Magyar totiž dokázal zajistit podporu napříč demografickými skupinami i regiony, včetně venkovských oblastí, které jsou tradiční baštou Fideszu.
Magyar dokáže oslovit velké množství lidí na základě nespokojenosti se současným systémem. Vládní strana Fidesz podle nezávislých institucí jako V-Dem Institute během své patnáct let trvající vlády vybudovala systém založený na klientelistických vazbách a korupci, tvrdě potlačila občanskou společnost a tisk, změnila ústavu a navázala úzké vztahy s Ruskem a Čínou.
Když Evropská komise v létě ve svém hodnocení uvedla, že v Maďarsku přetrvávají problémy související se soudnictvím, nezávislostí médií či fungováním občanské společnosti, Orbánova vláda reagovala, že „ve skutečnosti se jedná jen o poslední kapitolu ve snaze Evropské komise rozebrat hlavní výsledky vlád premiéra Orbána a vnutit Maďarsku politickou kontrolu ze zahraničí“.
Jak upozorňuje server Foreign Policy, úspěch politického nováčka silně pohání také zhoršující se ekonomická situace v Maďarsku, která žene nahoru životní náklady. Země mezi lety 2022 a 2024 zaznamenala nejvyšší inflaci ze zemí EU, kterou se vládě nedařilo účinně krotit. „Hospodářská krize dopadá i na obyvatele, kteří v minulosti volili Fidesz proto, že se jim za jeho vlády vedlo lépe,“ podotkla výzkumná ředitelka Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Narůstající nespokojenost bylo možné zaznamenat také během červnového pochodu hrdosti v Budapešti na podporu práv LGBT+ lidí, kterého se navzdory oficiálnímu vládnímu zákazu zúčastnilo až čtvrt milionu lidí a který přerostl v protest proti kabinetu.
Ani Magyar se Pridu nezúčastnil, ale v rámci své kampaně často používá mobilizaci skrze demonstrace, mítinky a kontaktní kampaň po celé zemi. V květnu zorganizoval například týden a půl dlouhý pochod z Budapešti do části Rumunska, kde žije početná maďarská menšina, aby si získal její podporu. O tu tradičně usiluje také Orbán.
Oslovit mladé
Na konci října pak při příležitosti výročí krvavého maďarského protikomunistického povstání v roce 1956 v Budapešti promluvil k davu asi 170 tisíc lidí.
„Na rozdíl od jiných opozičních stran umí mluvit ‚k masám‘, s liberálními i konzervativními voliči,“ popisuje klíčové body úspěchu Magyara analytik think-tanku Europeum a hungarista Oszkár Roginer-Hofmeister. „Dokáže také oslovit mladší generace, což Fideszu dlouhodobě nejde. Na rozdíl od všech ostatních stran je schopen mobilizovat velké množství mladých lidí, kteří dosud nebyli osloveni,“ pokračuje.
Některé z opozičních stran Magyara podpořily, mezi nimi i bývalý hlavní protiorbánovský kandidát Péter Márki-Zay. „Chci být u toho až někdo nahradí nejzkorumpovanější a nejvíce autoritářskou vládu v maďarské historii a dožene ji k odpovědnosti,“ prohlásil Márki-Zay podle Foreign Policy. „Magyar a TISZA mají největší šanci získat parlamentní většinu a prosadit potřebné změny,“ dodal.
Třeba strana Momentum se rozhodla, že se nebude voleb účastnit, aby usnadnila změnu vlády.
Jeho vysoké podpoře zřejmě nahrává právě i to, že se příliš ideologicky nevymezuje, vyhýbá se potenciální rozdělujícím tématům, a místo toho zdůrazňuje, že jeho cílem je zajistit, aby stát fungoval efektivně a bez korupce.
„Volí ho i lidé, kteří se neztotožňovali s programem, který přinášely většinou levicové nebo liberální opoziční strany. Dokázal ve svůj prospěch zužitkovat svou zkušenost z Fideszu a znalost toho, jak jeho vláda funguje, a působí tedy kompetentně ve své kritice korupce okolo Fideszu,“ vysvětluje Janebová. „Má také charisma, což je pro politika v jakékoli zemi nepostradatelná věc, obzvlášť když stojí proti někomu tak zkušenému, jako je Orbán,“ dodává.
Strana TISZA by se podle ní dala označit za středovou až konzervativní, řadě lidí může připomínat Fidesz, bez skandálů a korupce. „To znamená, že je volitelná jak pro voliče Fideszu otrávené z korupce a klientelismu Orbánova režimu a špatné ekonomické situace, tak pro odpůrce vlády, kteří chtějí cokoli raději než Orbána,“ vysvětluje Janebová.
Postoje k EU a Rusku
Foreign Policy o něm píše jako o „středopravicovém a proevropském kandidátovi“. Magyar sice řekl, že se před Západem nebude klanět, to samé však nechce činit ani vůči Rusku a do velké míry tak následuje rétoriku o „suverénním Maďarsku“, která je vlastní i současné vládě a ve velké části maďarské společnosti rezonuje.
Orbán patří mezi největší kritiky EU, na opozici proti elitám v Bruselu staví velkou část své image. „Pro Maďarsko existují jen dvě cesty: Jedna vede do Bruselu a k úpadku, druhá vede k suverenitě a stabilitě,“ prohlásil v září Orbán. Opakovaně se také vyslovil proti západním sankcím vůči Rusku, na půdě EU blokoval jejich schválení. Je také jedním z mála evropských lídrů, kteří po plnohodnotné agresi Moskvy proti Ukrajině stále udržují vztahy s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Magyar pro FT řekl, že pokud se stane premiérem, bude Maďarsko dodržovat svoje mezinárodní závazky. „Jsme přece součástí EU a NATO, tato klíčová spojenectví zajištují naši bezpečnost a každodenní život. Současná vláda se podle toho nechová,“ prohlásil.
Analytici předpokládají, že naváže bližší vztahy s EU. Janebová očekává, že „konstruktivnější a důvěryhodnější“ přístup v rámci NATO i EU k obratu o 180 stupňů oproti současné vládě nepovede. Od obnovení vřelých vztahů s Bruselem si Magyar slibuje také získání zmrazených eurofondů v hodnotě dvacet miliard eur, které EU zabavila kvůli pochybnostem o nezávislost právního státu.
Regionálně bude podle Janebové i Roginer-Hofmeistera usilovat o obnovení pragmatických vztahů se zeměmi V4, zejména s Polskem.
V otázce Ukrajiny Magyar uvedl, že pokud se dostane k moci, jeho výchozím bodem bude uznání Moskvy jakožto agresora a tlak na okamžité příměří, což je v souladu s postoji spojenců z EU. V rámci snahy o smířlivost k Moskvě nakloněným voličům však dodal, že jeho vláda nezmění kurz v otázce vojenské podpory Kyjeva či jeho členství v EU a nebude ani usilovat o „náhlé“ přerušení vztahů s Moskvou, podotýká FT. I když uznal, že Maďarsko se musí zbavit své energetické závislosti a diverzifikovat své zdroje, s dovozem surovin z Ruska stále počítá.
Maďarsko-ukrajinské vztahy jsou dlouhodobě vyhrocené i kvůli ochraně menšin. Na zakarpatské Ukrajině žije asi 150 tisíc Maďarů a Budapešť Kyjev obviňuje z toho, že je utlačuje. V roce 2022 se vztahy výrazně ochladly kvůli tomu, že Budapešť neuznala, že Rusko agresivně vpadlo na Ukrajinu, a zdráhá se omezit dovoz ruského plynu a ropy.
Korupce, ekonomika, média
I v jiných věcech se Magyar s Orbánem shodne. Prohlásil například, že zachová zavedený dávkový systém na podporu rodin a stejně jako současný premiér chce Maďarsko chránit před ilegální migrací.
Oproti vládě Fideszu však slibuje vysoké investice do bydlení, školství a zdravotnictví, které pod Fideszem strádaly. Chce také obnovit akademickou svobodu a svobodná média, které byly Orbánovým režimem značně přiškrceny, jak poukazuje například nezávislý výzkumný institut V-Dem.
Magyarovou klíčovou prioritou je vymanění země a její ekonomiky „ze spárů Orbána a jeho spolupracovníků“, které za patnáct let vlády dosadil do všech klíčových státních struktur. Skoncování s korupcí, klientelismem a plýtváním veřejnými financemi by podle něj přineslo miliardy do státního rozpočtu, obnovilo důvěru v trh, snížilo výnosy z dluhopisů a zatlačilo dolů úrokové sazby, což by prý pomohlo k růstu ekonomiky.
Vláda Fideszu
Orbán drží moc nepřetržitě od roku 2010, kdy se dostal k moci během dohry finanční krize. Tehdy se mu podařilo prosadit řadu sociálních reforem, snížil ceny energií, cíleně podporoval rodiny. Ekonomicky se Maďarsku dařilo, minimální mzda rostla, na čemž postavil svůj úspěch.
Svoji legitimitu do značné míry staví právě na stabilitě a pořádku, podotýká think tank The Center for European Policy Analysis (CEPA). Tím, že byl opakovaně zvolen s přesvědčivým výsledkem (v roce 2022 volby vyhrál se ziskem 53 procent všech hlasů), obhajuje svoje zásahy do státních a nezávislých institucí, tedy že jen reprezentuje vůli svých voličů.
Orbán za dlouhá léta u vlády využil většinu v parlamentu k tomu, aby upevnil svou moc. Učinil tak třeba překreslením volebních obvodů ve prospěch své vlády, větší kontrolou nad státními institucemi a médii (třeba v indexu organizace Reportéři bez hranic Maďarsko získalo ve věci svobody médií jen 68 z 180 bodů) a oslabil také nezávislý systém soudů. Tyto a další taktiky vedly k vytvoření volebnímu systému, který mezinárodní instituce označily za nespravedlivý.
Navzdory široké podpoře bude pro Magyara volební boj proti Fideszu velmi těžký. Podle aktuálních průzkumů by se do parlamentu dostaly tři nebo čtyři strany a koalice. Magyarova TISZA, Orbánův Fidesz v tandemu s KDNP, krajně pravicoví Mi Hazánk, případně také Demokratická koalice. Janebová však upozorňuje, že předvolební průzkumy nepostihují dynamiku voleb ve 106 jednomandátových obvodech, kde se volí většinově. Finální výsledek tedy bude zásadně záležet na tom, kolik jednomandátových obvodů každá ze stran získá. „Maďarský volební systém byl Fideszem upraven tak, aby silně favorizoval nejsilnější stranu – tak byl Fidesz schopen konstruovat svoje dvoutřetinové ústavní většiny. Bez takové většiny by pro stranu TISZA bylo velmi obtížné až nemožné udělat ve fungování země některé zásadní změny,“ uvedla.
Podle Roginera by mu však Orbánova úprava volebního systému mohla pomoct. Podle něj je vysoká šance, že Magyar utvoří jednobarevnou vládu. „Ironicky, vzhledem k volebním změnám provedeným stranou Fidesz, je velmi pravděpodobné, že pokud volby vyhraje s dostatečným náskokem, tak nezíská pouze většinu, ale díky přerozdělení hlasů by mohl získat dvoutřetinovou většinu jako dříve Fidesz,“ uvedl analytik a bývalý novinář.
Orbánovi „jde o vše“
Magyar tvrdí, že se ho současná vládní garnitura bude pokoušet různými způsoby zdiskreditovat, zmínil například falešná videa vytvořená umělou inteligencí či to, že do jeho domu, auta či kanceláře nastraží drogy. Dokonce nevyloučil ani zapojení ruských dezinformací, které by měly působit ve prospěch Orbánova znovuzvolení. A odborníci uznávají, že všechny tyto scénáře jsou možné, Orbán přitvrzuje v rétorice i kontrole médií a vládní struktury se Magyara snažily delegitimizovat už dříve. Označují ho například za loutku Bruselu či ukrajinského agenta, který chce Maďarsko natlačit do války. V reakci na Magyarovo obvinění ohledně ruského vměšování maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že Evropská unie plánuje v zemi změnu režimu.
I přesto může Magyar z volebního klání vyjít jako vítěz, případně Orbánovu pozici citelně oslabit a otřást tak širokou voličskou podporou, ze které nynější vláda vyvozuje svoji legitimitu. „Orbán disponuje obrovskou institucionální, finanční a politickou mocí, ale všechny výhody volební manipulace, obrovské finanční zdroje a taktika volební kampaně nemusí stačit k tomu, aby čelil výzvám nadcházejících voleb,“ uvádí zpráva washingtonského think tanku The Center for European Policy Analysis.
Otázkou také zůstává, co bude Orbán ochoten udělat, aby si udržel vliv. Janebová ani Roginer-Hofmeister neočekávají, že by došlo k vyloženému falšování volebních výsledků či manipulacím s hlasy. „Byl by to velmi zásadní posun od demokratických principů i v už tak problematickém maďarském kontextu,“ dodala Janebová.
Tvrdí však, že čím těsněji by TISZA vyhrála, tím větší tendenci by Orbán měl výsledek zpochybnit či napadat jeho legitimitu. „Kdyby TISZA vyhrála výrazně, neumím si představit, že by Orbán odmítl moc předat, možná by spíše odjel ze země, vzhledem k tomu, že by mu mohlo hrozit trestní stíhání. Fidesz v minulosti dvakrát relativně neočekávaně prohrál volby, v roce 2002 a 2006. Pokaždé to vedlo k důkladné redefinici strany a jejího vztahu a komunikace s voliči. Situace je ale nyní naprosto odlišná a lze říct, že mu jde o vše,“ uzavírá analytička.
Největší výzvou pro Magyara bude podle Roginera-Hofmeistra období po volbách. „Fideszu se podařilo vystavět enormní počet paralelních institucí zahrnující mediální sítě, univerzity, výzkumné ústavy, huby, think-tanky a centra napojené na vlivné osobnosti a mnoho dalších formálních i neformálních mocenských struktur, na které se Orbán bude moct po roce 2026 spolehnout,“ tvrdí odborník. I kdyby Fidesz prohrál, určitý vliv ve společnosti by si zachoval, minimálně by z opozice zpomaloval reformy a zřejmě by zůstal hlavní relevantní politickou silou na maďarském venkově, míní.
