Po téměř patnácti letech naprosté dominance v maďarské politice roste Viktoru Orbánovi soupeř, který má šanci ho nahradit.
Poslední dva průzkumy veřejného mínění ukázaly, že opoziční uskupení Tisza vedené europoslancem Péterem Magyarem se přiblížilo vládnoucí Orbánově straně Fidesz na čtyři procentní body. Podle sondáže společnosti Závecz z 8. října by Orbánovu stranu volilo 39 dotázaných Maďarů a opoziční stranu Tisza 35 procent. Také agentura Median v polovině září uvedla, že v jejím průzkumu je rozdíl čtyř procentních bodů: 43 ku 39 ve prospěch Orbána.
V červnových volbách do Evropského parlamentu získala Orbánova strana skoro 45 procent hlasů a opoziční Tisza jen přes 29 procent. Parlamentní volby se mají v Maďarsku konat v roce 2026. Maďarské nejvyšší zastupitelství ale na konci září požádalo šéfku Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou o zbavení Magyárovy poslanecké imunity. Důvodem má být vyšetřování incidentu z 21. června, kdy Magyar vzal v baru mobilní telefon muži, který si ho natáčel. Později mu ho vrátil.
Orbán je ve funkci nepřetržitě od roku 2010 a vyhrál parlamentní volby už čtyřikrát za sebou. Kritici jej obviňují z porušení zásad právního státu a z vytlačování opozice z médií. Ve státní televizi nedostávají politici z jiných stran než Fidesz téměř žádný prostor. „Opozice má těžký přístup do médií, vláda má k dispozici mnohem více zdrojů, kterých využívá. Za takové situace vyhrát je a bude velmi těžké,“ řekl v létě Aktuálně.cz Gábor Györi z budapešťského výzkumného centra Policy Solutions.
Italský novinář žijící v Bruselu a monitorující politiku Maďarska v Evropské unii Filippo Repaci pro Aktuálně.cz uvedl, že vláda se snaží vyvíjet nátlak na ty představitele opozice, kteří uspěli v regionálních volbách. „Starostou Budapešti je opoziční kandidát Gergely Karácsony a Orbánova vláda se prostě rozhodla, že omezí peníze pro hlavní město ze státního rozpočtu. A je to,“ popsal Repaci.
Orbán a lidé z jeho blízkosti se opakované dostávají do slovních sporů s politiky jiných členských zemí Evropské unie kvůli postoji Budapešti vůči válce na Ukrajině. Naposledy se tak stalo před dvěma týdny, když si maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předvolal německou velvyslankyni v Budapešti Julii Grossovou. Nelíbily se mu její výroky o tom, že Maďarsko se rozchází s tradičními přáteli a že červencová předem neohlášená návštěva Viktora Orbána v Moskvě znamenala ztrátu maďarské důvěryhodnosti.
Maďarský opoziční lídr Péter Magyar | Foto: Reuters
„Nepřijatelně zasahuje do maďarských vnitřních záležitostí a narušuje maďarskou suverenitu,“ napsal Szijjártó na Facebooku. Německo je největším obchodním partnerem Maďarska a německé automobilky BMW, Opel nebo Audi tam masivně investovaly do výstavby továren.
Lídr opoziční strany Tisza Magyar po volbách do Evropského parlamentu řekl serveru Politico, že sice podporuje Ukrajinu a její právo na obranu proti Rusku, ale že ani on není pro posílání zbraní Kyjevu. „Sdílíme s vládou názor, že si nepřejeme maďarské zbraně ani vojáky na Ukrajině,“ uvedl Magyar.
Video: Maďarsko je skutečně tragický úkaz. Nyní slouží zájmům Ruska, říká exdiplomat Telička (9. 6. 2023)
„Maďarsko je skutečně tragický úkaz. Je to de facto trojský kůň v euroatlantické společnosti,“ uvádí Pavel Telička. | Video: Aktuálně.cz
