Rekonstrukce kulturního domu Slavie v Českých Budějovicích, který byl v pondělí slavnostně otevřen, vyjde nejméně na 900 milionů korun. Oproti původním odhadům je to zhruba o 200 milionů více. Podle vedení města za zdražení mohou chyby v projektu a radnice zvažuje soudní spor s projektanty.
Podle náměstka českobudějovické primátorky Petra Maroše (Nezařazení) jde o zásadní zdražení v míře, která není zcela obvyklá. „Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje navýšení, ale my se tímto způsobem dostáváme k hraničním limitům toho, abychom vše poplatili a zároveň nenarušili zákonnou povinnost,“ uvedl náměstek. Dodal, že přesnou částku za rekonstrukci bude město znát až příští rok. Některé práce totiž stále nejsou hotové a radnice dosud nemá uhrazené všechny faktury.
„Ve zvýšení ceny se dostáváme k hranici dvaceti procent. Při rekonstrukci staršího objektu někdy může podobný skok nastat. V tomto případě je ale výrazně vyšší, než se čekalo, a způsobil ho fakt, že v projektu byly velikánské chyby. Průběh stavby pak nebyl vůbec jednoduchý,“ uvedl Maroš.
Dodal, že projekt připravovala trojice projektantů, z nichž dva pocházejí z Rakouska. Třetí je Čech, ale rovněž žije ve Vídni. „Poslali jsme sedm reklamačních dopisů. Projektanti nám na ně vždy nějak odpověděli, ale obávám se, že to nemůže dopadnout jinak než tak, že celá věc skončí u soudu,“ uvedl náměstek.
Hrozila ztráta dotace
Rekonstrukce českobudějovické Slavie začala loni. Původně měla skončit letos na podzim, ale kvůli různým komplikacím se termín otevření posunul na 29. prosince. Město získalo na opravu Slavie dotaci 177 milionů korun z Národního plánu obnovy. Kvůli prodlužování prací však hrozilo, že o grant přijde. Nakonec ale termíny pro čerpání dotace splnilo.
O obnově kulturního domu Slavie se v Českých Budějovicích mluvilo několik let. Původně německý Spolkový dům byl postaven v letech 1871 až 1872. Projektován byl jako kulturní, společenské a politické centrum českobudějovických Němců. Za nacismu se stal centrem německého hitlerovského nacionalismu, později v něm sídlil krajský sekretariát KSČ. Následně byl objekt odevzdán městu, později sloužil armádě. V roce 1960 ho ministerstvo obrany předalo státu a stát jej o dva roky později vrátil městu. V posledních letech před rekonstrukcí byl kulturní dům stále v provozu, měl však už řadu technických i provozních nedostatků.
