
Národní divadlo Brno poprvé na svém jevišti přestaví Krále Rogera – operu polského skladatele Karola Szymanowského Král Roger. Odehrává se na sicilském královském dvoře, kde příchod pastýře naruší zavedený řád tamních hodnot a vidění světa. V hudbě se promítají prvky impresionismu i arabské kultury.
Skutečný král Roger II. Sicilský panoval ve dvanáctém století. Titulní postava opery Král Roger putuje mezi dvěma světy, které si nenaslouchají a jsou výrazně odlišné. Jeden z nich ztělesňuje rozum a světlo, druhý je živelný, temný a iracionální.
„Myslí si, že má svou vládu pevně v rukou. Až do chvíle, než přijde pastýř, který zblbne celé království a zároveň královnu. Roger začne pochybovat o své vládě, o své víře,“ upřesnil představitel sicilského vládce Jiří Brückler.
Pastýř se králi Rogerovi snaží nastavit zrcadlo. „Aby se podíval, jak vládne, jaký je. Poznal sám sebe daleko líp. Což velice často bolí, když se člověk má podívat sám na sebe,“ podotýká pěvec Petr Nekoranec, který ztvárňuje pastýře. Zda v závěru opery král Roger procitne, nebo to byl celé jen sen, závisí na výkladu diváků.
Hra pracuje s myšlenkou, že i rozdílní lidé s jinými názory můžou vedle sebe existovat, pokud jsou ochotni se navzájem obohatit. Aniž by omezovali svobodu druhého. Při inscenování nechal režisér tvořit i pěvce. „Pro mě je důležité, aby se na tom podílely obě strany, abychom byli schopní každý do toho přidat něco svého,“ vysvětlil režisér Vladimír John.
Inspiraci pro dílo, které vzniklo před stoletím, našel skladatel Karol Szymanowski při své cestě na Sicílii. „Máme zde jak vliv chorálu gregoriánského, tak i vliv arabské melodiky,“ upozornil autor hudebního nastudování Robert Kružík. Operu nastudoval brněnský soubor v polštině a orchestr čítá na osmdesát členů.