„Operace Pavučina“ v Česku? Proti dronům potřebujeme Terminátora, říká expert

První červnovou neděli zaplnily zpravodajství takřka všech světových médií informace o „operaci Pavučina“. Speciální operace ukrajinské tajné služby SBU v hloubi ruského vnitrozemí upoutala pozornost zejména tím, jak dokázala dostat do akce stovky zkázunosných dronů za pár stovek dolarů a to v místech vzdálených tisíce kilometrů od frontové linie současné války. Rok a půl plánovaný útok dle Ukrajinců zničil až čtyřicet ruských strategických bombardérů, vizuálně potvrzených zničených letadel je asi dvanáct.

Nejen kvůli „Pavučině“ jsou drony hojně diskutované téma v členských státech Evropské unie a potažmo NATO. Co kdyby se nepřítel – ať už jiný stát či pouhopouhý jedinec – pokusil zničit některý z důležitých objektů u nás? Česko má z roku 2014 zkušenost s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, který podle policistů a tajných služeb způsobili agenti ruské tajné služby GRU, či s nedávným pokusem Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cru, který provedl žhářský útok na autobusy v garážích pražského dopravního podniku.

Připravujeme se na války, které už nebudou

„Česko, ale obecně celá demokratická Evropa má problém s ochranou kritické infrastruktury a míst, která jsou důležitá pro obranu státu, jako jsou například vojenské základny,“ líčí pro Aktuálně.cz bezpečnostní expert Milan Mikulecký.

„Na druhou stranu je jen málo zemí na světě, které to mají vyřešené. A ještě méně je zemí, které to mají vyřešené vůči novým hrozbám, jako jsou třeba FPV drony,“ konstatuje s tím, že Česku a potažmo ministerstvu obrany kvůli tomu „nechce nasazovat psí hlavu“.

Podle Mikuleckého by Česko mělo mnohem víc využívat informace z války na Ukrajině, protože zakázky, které resort obrany v současnosti řeší, patří dle něj spíše do konce 90. let minulého století.

„Připravujeme se na války, které už nikdy nebudou. Vidíte to na neustálém prosazování nákupu tanků Leopard 2A8,“ tvrdí. Obecně podle něj platí, že tanky mají na současném bojišti velmi omezenou životnost – bez ohledu na to, o jakou generaci tanku se jedná.

„Není to o tom, že by nové tanky naši vojáci nepotřebovali. Klíčové je, jestli v těch, které dostanou k dispozici, budou mít šanci na přežití,“ říká Mikulecký. Podle něj by bylo vhodné se soustředit na to, aby pořízené starší typy tanků Leopard 2A4 byly vůbec nasaditelné a aby na ně byly urychleně aplikovány systémy ochrany proti novým hrozbám, v míře, jak je známe z Ukrajiny. Mezi takové systémy ochrany patří třeba klece nebo sítě.

Ministerstvo obrany tvrdí, že poznatkům z Ukrajiny pozornost věnuje. „Armáda ČR průběžně sleduje a vyhodnocuje aktuální poznatky z konfliktu na Ukrajině. Tyto poznatky byly v minulosti reflektovány například změnou priorit v pořizování UAS (bezpilotních strojů – pozn. red.) do výzbroje Armády ČR. Pořízení víceúčelových bezpilotních prostředků bylo odloženo v čase a bylo uspíšeno pořízení UAS pro podporu manévrových jednotek,“ uvedla Magda Dvořáková z tiskového oddělení resortu obrany. Podle ní ministerstvo vyhlásilo veřejné soutěže na dodávku několika kategorií dronů s předpokladem prvních dodávek v první polovině roku 2026.

Ohledně ochrany strategicky klíčových objektů by dle Mikuleckého měly resorty spojit síly. Expert zdůraznil, že opatření si vynutí řadu omezení pro společnost.

„Například si v blízkosti letecké základny či muničního skladu nezavoláte, protože by tam měl být mobilní signál rušen. Mimochodem – Ukrajinci v rámci  své operace Pavučina využili ruské 5G mobilní sítě pro připojení ke svým dronům, jimiž udeřili na strategické bombardéry,“ zmiňuje Mikulecký konkrétní situace, při nichž drony představovaly velmi efektivní zbraň.

Dle experta bude nezbytné přesvědčit provozovatele mapových portálů, aby  objekty vojenských základen či muničních skladů vůbec nebyly zobrazovány v reálné podobě na leteckých snímcích. V opačném případě je totiž drony umí používat při srovnávací navigaci. „Pochopitelně platí, že satelitní snímky můžete získat i jinou, komerční cestou, ale proč to protivníkovi zjednodušovat? To jsou některá z takzvaných měkkých opatření,“ zamýšlí se.

„A potom jsou na řadě tvrdá opatření, která budou spočívat v tom, že bude potřeba u extrémně důležitých či zranitelných objektů zajistit aktivní systémy ochrany, například prostřednictvím hlavňových systémů. Existují systémy kategorie C-RAM, jako Phalanx nebo Skyranger, které v takových objektech budou muset být trvale umístěné, nicméně zásadní zlom přijde až s nástupem laserových systémů,“ popisuje expert pro Aktuálně.cz.

Dron řízený optickými vlákny. | Foto: Reuters

Rychlost dronů se neustále zvyšuje, zdokonaluje se i schopnost je vypouštět i z míst vzdálených jen několik stovek metrů či pár kilometrů od chráněných objektů. To vše má vliv na dobu účinné reakce – zkracuje se. Proto v případě příletu dronů přichází na řadu scénář „Terminátor“.

„Smáli jsme se, když jsme v kinech či v televizi viděli prvního Terminátora (akční filmy s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli – pozn. red.). Jenže reálně  neexistuje možnost, že by člověk dokázal na tyhle hrozby účinně reagovat. Tudíž bude potřeba disponovat automatickým systémem, který je sestřelí bez toho, aniž by to nějaký člověk musel schválit,“ nastiňuje Mikulecký, jak by moderní reakce na drony mohla vypadat.

Letecké záběry následků výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. | Foto: Policie ČR

Jak je Česko připraveno na dronové útoky typu ukrajinské operace Pavučina? Dokázala by je armáda odvrátit? Právě tyto otázky Aktuálně.cz položilo  českému ministerstvu obrany. Resort v odpovědi upozornil, že je sice významným, nikoli však jediným koordinátorem a realizátorem opatření vůči potenciálnímu útoku bezpilotních systémů. Sumu peněz, které od vypuknutí plnohodnotné ruské války na Ukrajině v únoru 2022 ministerstvo obrany do dronové obranyschopnosti investovalo, dle něj nelze přesně vyčíslit.

Vypadá to ale, že se na novou realitu válek v moderní době chystá – k aktivní ochraně mohou účinně sloužit i relativně nové armádní jednotky, například 532. prapor elektronického boje – existuje už přibližně 20 let, nyní nabírá čím dál více odborníků.

„Formu ochrany provádějí i jednotky elektromagnetického boje, které disponují prostředky a technologiemi pro lokalizaci a identifikaci UAV (bezpilotních strojů, pozn. red.) a jsou schopny rušit komunikační a řídicí kanály bezpilotních prostředků,“ uvedla Magda Dvořáková z tiskového oddělení resortu obrany.

Foto: Aktuálně.cz, Ministerstvo obrany, 251.plro

„V současné době se realizuje dodávka protivzdušného systému SPYDER. Dále v dohledné době bude pro zvýšení mobility a balistické ochrany zavedena nová mobilní platforma s věžovou stanicí systému RBS-70,“ pokračuje Dvořáková.

Vedle toho se podle Dvořákové pracuje na dalších investicích, jako je zabezpečení ochrany objektů. „Probíhá zefektivnění systému protidronové ochrany vojenských i nevojenských důležitých objektů v ČR. Probíhá koordinace opatření mezi ministerstvem obrany, dalšími orgány státní správy i majiteli a provozovateli jednotlivých objektů,“ říká. Armáda také provádí experimentální cvičení s drony s různými výrobci.