Česká televize by měla příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun.
Chudárek zdůraznil, že rozpočet neodpovídá tomu, o čem se s Klempířem bavili na páteční schůzce. „Dohoda byla, že bude vytvořena pracovní skupina, kde budou experti České televize, Českého rozhlasu a ministerstva kultury, a celý návrh budeme společně připomínkovat a řešit,“ uvedl.
Česká televize a Český rozhlas dostanou příští rok místo výnosu z poplatků dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Celkem je to zhruba o 1,4 miliardy korun méně. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se změnou nesouhlasí. „Pořád preferujeme financování z poplatků, které funguje a je zbytečné do něj jakýmkoliv způsobem zasahovat,“ zopakoval dnes Chudárek.
Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Klempíř počítá s tím, že zákon bude platný od ledna příštího roku.
Chudárek nesouhlasí s tvrzením, že návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024. Podle něj to bude výraznější propad. Navrhovaný model financování navíc nepovažuje za dostatečně předvídatelný. „Říct jen, že budeme valorizovat, je nedostatečné,“ podotkl.
Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a publicistiky, plnění vzdělávací a kulturněspolečenské funkce a až na třetím místě má být zábavní a dramatická tvorba. „To, co má dělat ČT, je dáno zákonem o České televizi, memorandem a kodexem ČT. Tam je přesně napsáno, co ČT musí dodávat a dělat. Nelze takto říct, co má a nemá prioritu. Česká televize má i bavit,“ reagoval na to Chudárek.
Podle něj by televize určitě musela propouštět. „Museli bychom dostát závazkům, které máme. To jsou sportovní práva a rozjeté projekty. Pak bychom museli utlumit výrobu a s útlumem výroby přichází i potřeba menšího počtu lidí,“ dodal.
ČT se nemá slučovat s ČRo, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Podle opozice chce vláda dostat ČT a ČRo pod svou kontrolu a chystá se přijetí zákona obstruovat. Klempíř tvrzení opozice odmítl.
