Ruští novináři, Andrej Soldatov a Irina Boroganová, se pokusili vypořádat se svými vzdělanými kolegy, kteří se rozhodli sloužit prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skrz jejich příběhy popisují v knize Naši drazí přátelé v Moskvě cestu od svobodnějšího Ruska k zemi, v níž vůdce drží v zajetí názor většiny.
Putin zaútočil po zásahu speciálních sil v moskevském divadle na Dubrovce na podporovatele čečenského prezidenta. | Video: Reuters
Kniha je rámovaná mezi začátek Putinova prezidentství, kdy oba novináři pracují v kdysi nejpopulárnějších ruských novinách Segodňa, a dobu, kdy dvojice žije v britském exilu a Soldatovovo jméno je na kremelském seznamu nejhledanějších osob.
Boroganová časopisu Newsweek řekla, že nástup Putina k moci od začátku nesliboval pro kritickou žurnalistiku nic dobrého. Oba se museli kvůli svým článkům stěhovat z redakce do redakce. Někdy kvůli tomu, že se podřizovali požadavkům úřadů na dodržování nové státní linie, jindy kvůli práci, která pobuřovala bezpečnostní složky.
Událostí, která předznamenala Putinovy záměry kontrolovat veřejné mínění, bylo pak podle nich přepadení divadla Dubrovka čečenskými ozbrojenci v říjnu 2002, kdy zejména kvůli bezohlednému zásahu bezpečnostních sil zemřelo 130 rukojmích. „Putin chtěl být vnímán jako silný vůdce, mnohem brutálnější a rozhodnější – ne jako (předchůdce Boris) Jelcin. Když novináři začali psát kritické věci o tom, jak se situace (v moskevském divadle) řešila, opravdu se rozzuřil,“ popsal Soldatov.
Putin tehdy obvinil novináře, že jsou zrádci, a zrovna Soldatov a Boroganová čelili prvnímu vyšetřování tajné služby FSB. Na konci prvního desetiletí většina ruských novin omezila nebo zcela zrušila svá investigativní oddělení. Výhrůžek novinářům přibývalo, což bylo podle Soldatova mrazivým signálem pro ty, kteří psali o bezpečnostních službách.
Ekonomické turbulence postsovětské éry zase způsobily finanční potíže velké části Rusů, kteří se cítili podvedeni Západem, že demokracie jim nezaručila bohatství. Putin toho využil. „Řekl: ‚Budeme silní. Rozejdeme se se Západem, který byl vždy proti nám, a já vzkřísím naši hrdost‘,“ popisovala dobu Boroganová. Lidé tehdy podle ní neměli úplně vymyté mozky, Putin ale našel jejich slabé místo.
Cena ropy, nejlukrativnějšího ruského exportu, zažívala boom a lidé spojovali rostoucí blahobyt s Putinem. „Původní společenská smlouva byla velmi jednoduchá. Veřejnost se vzdala veřejných svobod a účasti na jakýchkoli politických aktivitách výměnou za prosperitu, stabilitu a bezpečnost,“ řekl Soldatov.
Putin také využil touhy Rusů získat zpět hrdost na to, že jsou velmocí. Válkou v Gruzii v roce 2008 chtěl podle Soldatova ukázat, že ruská armáda se už nenechá ponižovat. Nezákonná anexe Krymu v roce 2014 tento pocit hrdosti ještě nafoukla. Od té doby Putin znovu zavedl prvek strachu. „Strach je všudypřítomný,“ tvrdí Boroganová.
V nebezpečí jsou nyní téměř všechny vrstvy ruské společnosti, včetně podnikatelů a státních zaměstnanců. Podtitul knihy Vnitřní příběh zlomené generace nastiňuje právě Putinův rostoucí vliv na veřejný diskurz, zejména v souvislosti se současnou agresí na Ukrajině, kterou rozpoutal. „Většina lidí v Rusku, kteří jsou proti invazi, kvůli tomuto strachu mlčí,“ řekl Soldatov Newsweeku.
Někdy podle něho Kreml záměrně používá Stalinovu rétoriku, aby lidem připomněl, čeho je schopen. Jako příklad uvádí příspěvky exprezidenta Dmitrije Medveděva na sociálních sítích, který pravidelně útočí na Západ a chlubí se jaderným potenciálem Ruska. „Ruskému publiku to dává silný signál, protože okamžitě rozpozná, o jakou formulaci jde,“ dodává Soldatov.
Normální Putinův den: Desítky bodyguardů i pojízdné laboratoře, odhalil utajený film. (Celý článek s videem zde)
Jaká játra má Putin rád na talíři a jaký čaj upřednostňuje. Novináři získali informace o jeho návycích ze soukromého filmu bodyguardů | Video: Aktuálně.cz/You Tube/Ходорковский LIVE
