Aktual.: 25.11.2025 14:48
Praha – Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) navrhne ve středu, aby Sněmovna na své schůzi projednala i vládní návrh, který o rok odkládá povinné využívání systému e-Legislativa pro novelizaci zákonů. Návrh tohoto zákona zatím není na programu schůze zařazen. Sněmovna by ho měla schvalovat zrychleně už v prvním čtení. Okamura to dnes řekl novinářům po setkání vedení Sněmovny a Senátu, které se uskutečnilo v budově horní parlamentní komory. Původně měla povinnost začít platit 15. ledna příštího roku. Od tohoto data bude použití systému povinné v případě, kdy půjde o nový zákon.
Okamura řekl, že systém e-Legislativa není připraven. „Stát do toho investoval spoustu peněz, ale není to připraveno tak, abychom v tom mohli legislativně pracovat, abychom tam mohli podávat do toho systému zákony,“ řekl. „Pan předseda Poslanecké sněmovny potvrdil, že hodlají tento tisk, to posunutí účinnosti sbírkového zákona, předložit co nejdříve na jednání Poslanecké sněmovny,“ řekl novinářům předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z hlediska stavu a připravenosti tohoto systému podle něj není možné s tímto systémem pracovat a práci senátorů by to ztížilo. „Tady jsme se v podstatě shodli,“ uvedl Vystrčil a přístup Sněmovny ocenil.
„Dosavadní praxe ukazuje, že práce v systému činí uživatelům obtíže a praktické uvedení systému do plnohodnotné praxe bude vyžadovat delší období, než bylo původně předpokládáno,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu na roční odklad povinnosti. V systému je podle důvodové zprávy potřeba dokončit řadu funkcí jdoucích nad rámec původního zadání a zároveň systém stabilizovat a otestovat.
Elektronická tvorba právních předpisů e-Legislativa je nástrojem pro tvorbu a projednání právních předpisů. Kromě prostředí pro tvorbu předpisů obsahuje například nástroj pro administraci legislativního procesu nebo propojení se systémy jednotlivých aktérů legislativního procesu. Od července 2024 začala platit povinnost používat e-Legislativu pro akty mezinárodního práva, od letošního ledna pro nařízení vlády a od července pro vyhlášky. Příští rok má začít platit povinnost pro zákony, ústavní zákony, zákonná opatření Senátu a nálezy Ústavního soudu.
Návrh také nově zavádí, že systém nebude využívaný při tvorbě zákona o státním rozpočtu ani při předložení schváleného zákona o rozpočtu k vyhlášení.
Šéfové parlamentních komor se shodli také na tom, že Sněmovna bude pokračovat v dosavadní praxi, kdy nebude posílat Senátu schválené návrhy zákonů jednotlivě, ale vždy v balíku podle toho, jak byly dolní komorou Parlamentu projednány. Umožnit to Senátu naplánovat schůze tak, aby byl proces přijímání zákonů plynulý. Harmonogram schůzí Sněmovny pro první polovinu příštího roku má její organizační výbor schvalovat ve středu, od toho se bude odvíjet i harmonogram jednání Senátu.
Sněmovna by se měla podle Vystrčila snažit doplnit návrhy zákonů o materiály vyznačující změny proti současnému stavu. Chce o to požádat i všechny členy budoucí vlády, s nimiž se chce sejít.
