Komerční prezentace Aktual.: 23.09.2025 11:54
Paříž – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu světové ekonomiky pro letošní rok o 0,3 procentního bodu na 3,2 procenta. Globální růst v první polovině roku se ukázal odolnější, než se očekávalo, průmyslovou výrobu a obchod podpořily předběžné nákupy před zvýšením cel. Organizace to dnes uvedla v aktualizovaném výhledu. Upozornila ale, že plný dopad šoku z amerických cel se ještě neprojevil, protože investice do umělé inteligence (AI) zatím podporují aktivitu ve Spojených státech a fiskální podpora tlumí zpomalení ekonomické aktivity v Číně.
Výhled na rok 2026 organizace nechala beze změny na 2,9 procenta. Impulz ze zvyšování zásob podle OECD slábne a vyšší cla budou pravděpodobně brzdit růst investic a obchodu. Loni hrubý domácí produkt (HDP) světa vykázal růst o 3,3 procenta.
OECD upozornila, že dopad vyšších cel se zatím plně neprojevil, protože firmy až dosud absorbovaly většinu šoku prostřednictvím snížení svých marží. Řada firem také nakoupila zásoby před zvýšením cel. Nová cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem zvýšila do konce srpna v USA efektivní sazbu na dovoz zboží na odhadovaných 19,5 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1933, kdy byla ekonomika v nejhlubší fázi hospodářské krize.
Růst americké ekonomiky letos podle OECD zpomalí na 1,8 procenta z loňského tempa 2,8 procenta. Letošní odhad je však o 0,2 procentního bodu vyšší, než OECD odhadovala v červnu. Příští rok by měl růst podle aktuální prognózy zpomalit na 1,5 procenta. Investice do AI, fiskální podpora a snížení úrokových sazeb v USA by podle OECD měly pomoci kompenzovat dopady vyšších cel, pokles čisté migrace a snižování počtu zaměstnanců ve federální správě.
Letošní výhled pro Čínu organizace zlepšila na 4,9 procenta ze 4,7 procenta. V příštím roce pak růst zpomalí na 4,4 procenta, což by bylo o 0,1 procentního bodu více, než počítal červnový výhled. OECD upozornila, že příznivý vliv, který na ekonomiku měl spěch s vývozem zboží před zavedením cel, ustupuje a vládní fiskální podpora slábne.
V eurozóně obchodní a geopolitické napětí vyvažuje příznivý vliv nižších úrokových sazeb. OECD však zpřesnila směrem vzhůru předchozí odhad růstu na letošní rok, a to na 1,2 procenta z dosavadního jednoho procenta. Odhad na příští rok OECD naopak snížila na jedno procento z původních 1,2 procenta. Růst sice podporují zvýšené veřejné výdaje v Německu, brzdí ho však úsporná opatření ve Francii a v Itálii.
Vzhledem ke zpomalení růstu OECD očekává, že většina hlavních centrálních bank příští rok sníží úrokové sazby nebo nechá uvolněnou měnovou politiku, pokud inflační tlaky budou dál slábnout. Pokud vyšší cla nevyvolají širší inflaci, předpokládá, že americká centrální banka (Fed) dál sníží úroky kvůli oslabení trhu práce. Evropská centrální banka (ECB) by podle očekávání měla ponechat svou měnovou politiku beze změny, protože inflace se drží blízko jejího dvouprocentního cíle.
