Austrálie a Filipíny pracují na nové obranné dohodě, jejímž cílem je společně čelit aktivitám Číny v Jihočínském moři. Pakt by měli zástupci obou zemí podepsat příští rok, informovala agentura Reuters. Čínská ambasáda v Manile se k informacím bezprostředně nevyjádřila.
Filipínský ministr obrany Gilberto Teodoro uvedl, že posílená dohoda o obranné spolupráci připraví půdu pro častější společná vojenská cvičení, jejichž cílem je zvýšit společnou operační schopnost a posílit regionální odstrašující sílu. Jeho australský protějšek Richard Marles bez dalších podrobností dodal, že pakt podpoří také rozvoj obranné infrastruktury na Filipínách.
Filipínská armáda před Marlesovým příjezdem do Manily oznámila zvýšenou přítomnost čínských plavidel v okolí sporného atolu Second Thomas Shoal, který se nachází v Jihočínském moři. Stalo se tak v době pokračujících společných cvičení nazvaných ALON, které Filipíny s Austrálií a Kanadou zahájily v polovině tohoto měsíce a které potrvají 15 dní.
„Čínské aktivity v Jihočínském moři jsou nejen důvodem k obavám, ale i k odsouzení. Prohloubily naši nedůvěru k Číně. Ačkoli Filipíny nemohou kontrolovat jednostranné aktivity Číny v této oblasti, je potřeba vybudovat odstrašující sílu,“ řekl filipínský ministr Teodoro.
Filipíny kvůli napětí s Čínou na konci dubna podepsaly obranný pakt i s Novým Zélandem, na základě něhož vznikne společná armáda a vojáci budou moci být rozmístěni na území druhé země. Manila na začátku března dojednala obrannou smlouvu i s Kanadou a v minulosti také se Spojenými státy a Japonskem. V současnosti pokračují jednání s Francií, uvedla agentura AFP.
Čína v roce 2023 vydala mapu, v níž vymezila svůj nárok na prakticky celé Jihočínské moře včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Každá z těchto zemí totiž má v oblasti pod kontrolou několik útesů a ostrůvků. Jihočínské moře je bohaté na ryby, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.
