Rusko oslavuje vlastenectví dobrovolníků, kteří se hlásí do války. Veteráni, kteří se z ní vracejí, se těší slávě v televizi a úřady jim dokonce slibují privilegovaná postavení v místních a regionálních samosprávách.
Diametrálně jiný osud ale čeká na vojáky, kteří upadnou do ukrajinského zajetí. Ještě předtím, než ruská armáda vyšle své muže na frontu, velitelé jim dají jasné instrukce – radši se odpalte granátem než padnout do ukrajinského zajetí. Ti, kteří se rozhodnou vzdát, totiž poté čelí návratu plnému podezření a studu, píše deník Wall Street Journal. Navrátilcům navíc hrozí ukončení finančních příjmů, což často bývá jedním z důvodů, proč dobrovolníci do armády vstupují.
Izolace od rodiny a snaha zjistit jakýkoli pach zrady
Vojáky z ukrajinského zajetí při návratu čeká cesta přes Bělorusko, které hraničí s Ruskem i Ukrajinou a kde dochází k většině výměn. S rodinou často mohou komunikovat pouze prostřednictvím hovorů, v izolaci jsou ale často i měsíc – jsou totiž podrobeni výslechu Federální bezpečnostní služby (FSB), vojenské prokuratury i ruského vyšetřovacího výboru.
Důstojníci se podle listu snaží zachytit jakýkoliv náznak zrady nebo možné kolaborace. V roce 2022 uprostřed chaotické masové mobilizace se Rusko navíc snažilo kriminalizovat dobrovolnou kapitulaci. Na začátku tohoto roku pak země zahájila jedno z prvních trestních řízení o kapitulaci – ruský voják byl odsouzen k 15 letům vězení s vysokou ostrahou po návratu z ukrajinského zajetí v rámci výměny trestů. Vyslechl si obvinění z dobrovolné kapitulace, pokusu o dobrovolnou kapitulaci a dezerci z vojenské jednotky.
Většina vězňů se nicméně po měsíci výslechů místo domů dostává zpět ke svým jednotkám, což pro ně má mnohdy fatální následky. Rodiny vojáků často obviňují velitele jejich jednotek z udělování přísných trestů nebo z posílání do nebezpečných misí.
Někteří příbuzní dokonce bojují za to, aby se jejich rodinní příslušníci do výměny vězňů vůbec nedostali – podmínky v ukrajinských zajateckých táborech jsou totiž častokrát mnohem humánnější, píše deník.
Po návratu jste nedůvěryhodný
Letos v srpnu dostala rodina Igora Dolgopolova zprávu, že se muž stal válečným zajatcem. Jeho příbuzní se nyní obávají, že bude poslán přímo zpět na frontu. Vojáci, kteří se vrátili ze zajateckého tábora, jsou totiž podle jednoho z nich považováni za nedůvěryhodné a velitelé jejich jednotek je ponižují. Muž podle deníku uvedl, že by pro něj bylo lepší zůstat a žít na Ukrajině, a dokonce tam získat občanství.
Obdobnou zkušenost má i Pavel Gugujev, který poskytl sérii rozhovorů ukrajinským novinářům. V jednom videu sám potvrdil, že ho vyslýchala FSB a ostatní vojáci se ho dokonce ptali, proč se místo zajetí podle instrukcí neodpálil. Podle Gugujeva nazvala FSB navrátilé vojáky „ztracenou důvěrou“ a potvrdil rovněž, že je po návratu je čeká izolace a nevhodné zacházení.
Podle Ženevských úmluv, jejichž je Rusko smluvní stranou, nemohou být bývalí váleční zajatci zaměstnáni v aktivní vojenské službě, ale pouze v pomocných rolích. Dokument ruského ministerstva obrany, do kterého deník nahlédl, ale tvrdí, že některá ustanovení úmluvy se na ruské zajatce nevztahují, a to kvůli pokračující válce.
