Aktual.: 25.10.2024 13:13
Brno – Zvládnout depresi a úzkosti by onkologickým pacientům mohla pomáhat psychedelika. Vliv látek, které dočasně mění obvyklý způsob vnímání, myšlení a prožívání emocí, zkoumá klinická studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s brněnským Masarykovým onkologickým ústavem (MOÚ). Účinek jednorázové dávky psilocybinu či ketaminu chtějí odborníci do konce roku 2026 posoudit u 60 lidí. Studii dnes na konferenci Brněnské onkologické dny představil její vedoucí Jiří Horáček.
„Některé otázky života a smrti jsou velmi těžko řešitelné prostřednictvím standardních psychologických metod. Standardní terapie je založená na existenci člověka a této jistoty. Pokud je ale vážně nemocný a jistotu nemá, nemá taková terapie velkou šanci,“ uvedl Horáček. Připomněl, že psychedelika jsou účinná třeba i při léčbě traumatu. „Intoxikace mozku vytvoří podmínky pro prožití traumatu a jeho integraci. V peřince drogy si člověk vytvoří nějaký nový koncept, do kterého je trauma zasazené a zpracované do zbytku psychiky,“ dodal psychiatr.
Díky psychedelíkům podle něj člověk dokáže najít smysl i v situaci, kde ho předtím neviděl. Mohou tak pomáhat právě u lidí, které tíží obava ze smrti způsobená onkologickým onemocněním. Hlavním cílem klinické studie je zhodnotit antidepresivní účinek psilocybinu u lidí trpících depresí a srovnat jej s účinkem ketaminu, u kterého je prokázaný antidepresivní efekt.
Z MOÚ by se do studie mohlo zapojit okolo 20 pacientů. „Je to velmi slibná intervence, kterou chceme našim pacientům umožnit a zároveň se ji chceme učit od těch v Česku nejpovolanějších,“ řekl ČTK psycholog Leoš Ševčík. Odborníci z brněnského ústavu mají zájem o zavedení ketaminem asistované psychoterapie do praxe i mimo studii. „Zdravotní systém ji postupně vstřebává, za což jsem rád. Myslím, že takové know-how a podpora je v Evropě ojedinělá. Informace ze studie také mohou sloužit jako podklady při jednání s pojišťovnami ohledně financování,“ doplnil.
Dopadům onkologického onemocnění na psychiku se odborníci věnují čím dál víc. „Jestliže v Česku žije okolo 600.000 onkologických pacientů a každý má několik příbuzných, zasahuje nemoc i miliony lidí. Spustili jsme proto portál psychoonkologie, kde zájemci najdou potřebné informace o tom, co pro sebe může udělat pacient i odborník,“ uvedl předseda výboru Psychoonkologické sekce České onkologické společnosti ČLS JEP Martin Pospíchal. Právě informacemi pro lékaře či zdravotní sestry chtějí upozornit na to, že i odborník může potřebovat psychologickou pomoc, k čemuž slouží kromě jiného bezplatná telefonická linka.
Podle lékaře z MOÚ Radima Němečka onkology trápí strach z toho, že udělají chybu nebo že se špatně rozhodnou v komplikované situaci. „Náročné je samozřejmě i sdělování závažných zpráv. Téma umírání je všude kolem nás, což se dotýká i strachu z vlastní smrti. Někdy máme také pocit vlastní bezmoci, když nádor prostě zmenšit nedokážeme,“ uvedl. V minulosti někdy uvažoval, že i jiná zaměstnání jsou složitá. „Myslím si ale, že je důležité problém pojmenovat. Uvědomit si, že onkologické onemocnění je extrémní situace, pacienti vědí, že umřou a my jsme v tom tlaku s nimi. Je důležité přiznat sám sobě, že děláme náročnou práci. Zároveň ale nesmíme zapomenout na to, proč to děláme. Pomáháme těžce nemocným lidem, je to práce, která má smysl,“ doplnil.
