Komerční prezentace Aktual.: 10.01.2026 14:30
Praha – Spojené státy útokem ve Venezuele zkouší novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Již nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Podle Landovského Spojené státy zásahem ve Venezuele ukázaly, že jejich bezpečnostní politika neexistuje pouze na papíře, ale že i reálně funguje. V praxi pak zkouší novou cestu, která nespoléhá na dlouhodobé obsazování zemí jako tomu bylo v Afghánistánu nebo Iráku, kdy na sebe zároveň američané přebírali břemeno správy země za pomocí okupačních sil.
USA podle něj nyní spíše zkouší přesným použitím síly dodat hodnověrnost své zahraniční politice. „Americkým zájem jíž není šířit podobné systémy jako v USA, ale dosahovat strategických efektů, které se mohou týkat surovin či zamezení cizímu vlivu,“ dodal Landovský. Americký prezident Donald Trump pak podle něj navíc chce ukázat například i Íránu, že je ochotný v některých případech použít sílu.
Svoboda upozornil, že Čína a Rusko proti americkému útoku protestovaly, ale pouze slovně. Spojené státy se teď podle něj pokusí v zemi politickou situaci stabilizovat a je možné, že jejich dohled nad Venezuelou bude fungovat jakousi formou protektorátu. V současnosti USA v zemi nechtějí nové volby a dohodly se na vedení státu s bývalou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou. „Nechystá se teď velký politický převrat. Spojené státy to chtějí spíše stabilizovat v rukou rodiny Rodrigézových, protože bratr prezidentky je předseda parlamentu,“ dodal Svoboda.
Celá situace navíc podle Landovského a Svobody deklaruje, že Spojené státy chtějí podobné incidenty řešit na úrovní vlastního práva, nikoliv mezinárodního. Zajatý Nicolás Maduro byl převezen před americké soudy a je v americké vazbě. Podle Landovského to má být demonstrace toho, že nikdo z možných nepřátel USA není chráněný před americkým právním systémem.
Spojené státy americké v Latinské Americe pravidelně intervenovaly v minulém století v období tzv. studené války. Snahou bylo omezit vliv levicových stran, které často inklinovaly k politice Sovětského svazu a namísto toho dosazovat pravicově smýšlející politiky nakloněné politice USA. Američtí prezidenti v tomto období odkazovali také na Monroeovu doktrínu z roku 1823, podle které evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na území Ameriky.
Americké útoky na území cizích států nebyly výjimkou ani ve 21. století. Pod teroristickém útoku na newyorské obchodní centrum v roce 2001 američané provedli invazi do Afghánistánu a dva roky na to do Iráku. V roce 2014 se připojili k bojům v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát a minulý rok společně s Izraelem provedli několik útok v Íránu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
