Komerční prezentace Aktual.: 20.07.2025 09:45
Praha – Současné vládě koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit deficit státního rozpočtu v absolutním vyjádření i v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). Přispělo k tomu ale i to, že oproti svým předvolebním slibům zvýšila některé daně, shodli se analytici oslovení ČTK při hodnocení hospodářské politiky kabinetu Petra Fialy (ODS). Vládu naopak kritizovali za zavedení dočasné daně z neočekávaných zisků (windfall tax).
„Fialově vládě nelze upřít zásluhy v oblasti fiskální konsolidace. Vládní deficit se podařilo snížit z více než pěti procent HDP na 2,2 procenta ke konci roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Vyzdvihl přitom, že se podařilo v některých resortech snížit výdaje, což je krok, kterému se ministerstva často brání.
Také analytik XTB Tomáš Cverna ocenil, že se rozpočtový schodek snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letos plánovaných 241 miliard korun. „Vládě se během jejího mandátu dařilo snižovat schodky státního rozpočtu, přesto mohla být konsolidace veřejných financí ambicióznější. Na druhou stranu je potřeba přihlédnout k mimořádné situaci, jakou bylo vypuknutí války na Ukrajině spolu s růstem cen energií. Navíc v kontextu dalších evropských zemí se dá letošní očekávané zadlužení 43,1 procenta HDP vnímat jako poměrně konzervativní,“ uvedl.
Ke snížení rozpočtového schodku podle analytiků přispěly daňové změny přijaté v konsolidačním balíčku. „Některé daně, například daň z příjmů právnických osob či daň z nemovitosti, byly zvýšeny. K tomu bylo zavedeno nemocenské pojištění a došlo i na zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) u některých položek. To se Fialově vládě vymstilo s ohledem na její předchozí sliby, že daně zvyšovat nebude,“ podotkl Berka. Upozornil však, že průměrná složená daňová kvóta za čtyři roky Fialovy vlády byla 32,6 procenta HDP, zatímco za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO) činila průměrně 33,7 procenta HDP.
Cverna uvítal úpravu DPH, kdy vláda sloučila dvě snížené sazby deset a 15 procent do jedné dvanáctiprocentní. Ocenil také zrušení silniční daně pro automobily do 12 tun. „Na druhou stranu se vybízí kritizovat konstrukci tzv. daně z mimořádných zisků, která se dotkla ve velké míře akcionářů společnosti ČEZ,“ uvedl. Daň vláda zavedla na roky 2023 až 2025 s cílem pokrýt mimořádné výdaje, které měla kvůli energetické krizi. Zdanění se týká energetických a petrochemických společností a velkých bank. Kritici opatření ale upozorňují, že většinu inkasa daně zajistila polostátní energetická společnost ČEZ, naopak banky odvedly jen nízkou částku. Celkové inkaso za tři roky podle některých ekonomů přesáhne výdaje, které stát s energetickou krizí měl.
Cverna vyzdvihl i rozhodnutí vlády vydávat na obranu dvě procenta HDP. „Navíc se vláda zavázala zvyšovat výdaje na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, což je také mimo jiné velmi důležité pro zvýšení naší obranyschopnosti v dobách geopolitického napětí,“ uvedl.
Berka upozornil, že pro vládu, která vzejde z říjnových voleb, bude důležitým úkolem reformovat pracovní trh. „Ten je dlouhodobě napjatý, což z něj mimo jiné činí zdroj proinflačních tlaků. Pomohlo by nastavit rámec, který umožní pracovat těm, kdo chtějí, ale jsou ve znevýhodněném postavení, zejména důchodcům a matkám na mateřské,“ řekl. Podle něj bude rovněž nutné dál rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
