Komerční prezentace Aktual.: 2.10.2025 13:02
Praha – Národní financování ekologického zemědělství je v Česku v porovnání s jinými unijními zeměmi nízké a chybí mu větší stabilita. Po dnešním jednání na ministerstvu zemědělství mezi experty na ekologické zemědělství (EZ) to uvedla společnost Czech Organics. Nedostatečné financování podle odborníků ekologické farmáře znevýhodňuje a brání plnému využití jejich potenciálu. Zavedli by větší odměny za ekosystémové služby, které ekologické zemědělství poskytuje, jako je čištění vody, opylování či zdravá půdní mikroflóra.
„V současném nastavení podpůrných programů v Česku je EZ často znevýhodněno oproti jiným přístupům, například regenerativnímu nebo uhlíkovému hospodaření. Tyto systémy bývají cíleny zejména na obnovu degradovaných půd, a proto na podporu snáze dosáhnou hospodáři, kteří teprve napravují vzniklé škody,“ uvedl jeden z expertů.
I náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek přiznal některé problémy, ekologičtí farmáři podle něj například často odcházejí z dotačního systému kvůli administrativní náročnosti a v Česku chybí širší podpora EZ ve společnosti.
Odborníci proto navrhují zavést model prémií, který existuje například ve Švýcarsku, kdy zemědělci dostávají vyšší objemy plateb za komplexní a nadstandardní přístup k hospodaření. Švýcarská certifikace je oproti té evropské přísnější, povoluje méně hnojiv a pomocných látek, na druhou stranu ale garantuje spravedlivé pracovní podmínky a poctivost každého produktu, tvrdí Czech Organics.
Společnost vnímá oceňování ekosystémových služeb jako zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství, a to jak ve zvyšování ploch, tak v růstu podílu biopotravin na trhu. „Skutečné ocenění ekosystémových služeb, které zemědělci poskytují, nebo naopak započítání negativních externalit do ceny konvenčních produktů, povede k narovnání trhu, kde v současnosti profitují podniky na úkor dlouhodobé udržitelnosti systému,“ uvedl za společnost Jan Trávníček.
Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Většinu ale tvoří trvalé travní porosty a produkce na orné půdě je podle odborníků stále nedostatečná, stejně jako zpracovatelské kapacity, což vede k vysokému podílu dovozu biopotravin a brání soběstačnosti.
Rozvoji domácího trhu brání i chybějící strategické partnerství mezi nadnárodními obchodními řetězci a lokálními ekologickými farmáři, dodala Pavlína Samsonová, ředitelka Bioinstitutu. „Je potřeba iniciovat a podporovat propojování prvovýrobců a zpracovatelů zejména se školami či nemocnicemi,“ tvrdí společnost.
Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu ekologické půdy. Podle dřívějšího vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to není nereálné, neboť se daří navyšovat i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.
