
Toxikologické informační středisko od června eviduje už přes osmdesát případů otravy nebo podezření na otravu houbami. Polovinu případů tvořily děti. Podle zjištění České televize se lidé nejčastěji potýkali s problémy způsobenými nesprávným skladováním nebo úpravou běžně jedlých druhů.
„Za letošní červen a červenec jsme řešili osmdesát čtyři případů otravy nebo podezření na otravu houbami,“ uvedla pro ČT vedoucí Toxikologického informačního střediska (TIS) Kateřina Kotíková. Většina konzultací se týkala běžných jedlých hub, které ale lidé špatně upravili nebo skladovali. Například opakovaně ohřívali houbové pokrmy nebo jedli houby, které byly dlouho zmražené.
Vážnější případy nejčastěji způsobuje záměna jedlých hub za nebezpečné jedovaté druhy. Podle předsedy České mykologické společnosti Jaroslava Landy si lidé často pletou bedly nebo žampiony s muchomůrkou zelenou. Objevily se i záměny růžovek za muchomůrku tygrovanou.
Chyby při sběru vedou i k hospitalizacím
Někteří pacienti už skončili kvůli otravě v nemocnici. Například Fakultní nemocnice Olomouc v uplynulých dnech přijala dva pacienty s horečkou a příznaky selhávání jater. „Oba pacienti byli hospitalizováni,“ potvrdil tiskový mluvčí nemocnice Pavel Žára.
Podezření na otravu řešili i lékaři v Hradci Králové. Podle mluvčího Fakultní nemocnice Hradec Králové Jana Špeldy přivezli sanitkou manželský pár s podezřením na otravu po konzumaci zmražených hub. „Otrava se nakonec nepotvrdila, šlo pravděpodobně o nevhodné skladování hub,“ uvedl Špelda.
Z celkového počtu 84 případů, které zatím eviduje Toxikologické informační středisko, se čtyřicet týkalo dětí. Třicet z nich bylo ve věku do tří let, další čtyři případy připadly na děti ve věku čtyři až šest let a dva případy na věkovou skupinu sedm až patnáct let. Podle toxikologů bývají potíže u malých dětí zvlášť nebezpečné, protože jejich tělo reaguje citlivěji na toxiny i bakterie.
Odborníci doporučují sbírat jen známé druhy
Toxikologické středisko letos zatím eviduje méně podezření na otravu než ve stejném období loni. Případů je ale výrazně více než před dvěma lety. „Ve stejném časovém období jsme v roce 2024 řešili sto čtyřicet šest případů a v roce 2023 třicet dva případů,“ upřesnila Kotíková.
Odborníci doporučují sbírat jen dobře známé druhy a houby po návratu domů vždy konzultovat s někým zkušeným. „Varujeme před sběrem podle mobilních aplikací nebo sociálních sítí. Pokud si člověk není jistý, ať se obrátí na mykology nebo houby vůbec nekonzumuje,“ říká vedoucí TIS Kotíková.
Slabý začátek houbařské sezony
Letošní začátek sezony byl podle mykologů kvůli suchu velmi slabý. Podle údajů České mykologické společnosti je hub zatím málo téměř ve všech krajích. Výjimkou je jihovýchodní část republiky a okrajové části Jihočeského a Plzeňského kraje, kde se objevují první známky zlepšení. V jiných oblastech hlásí mykologové sucho a vyschlé plodnice.
Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může být půda v lese suchá i po několika deštivých dnech. „Horní patro lesa dokáže zadržet část srážek, které se nedostanou do půdy. Lokálně se stále vyskytuje na části území začínající až mírné sucho,“ popisuje biometeoroložka Lenka Hájková z ČHMÚ. Dodala, že houby obvykle začínají růst sedm až deset dní po vydatných deštích, pokud následuje vlhké a teplé počasí.