Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.

Název pětitisícového městečka v Lucembursku – na pomezí této země, Německa a Francie – zná celá Evropa. Bylo to právě v Schengenu, kde se tyto tři státy společně s Belgií a Nizozemskem dohodly na zrušení hraničních kontrol.

Díky Schengenu mohou i Češi volně přejíždět hranice za prací, studiem či nákupy, nebo třeba dojet do Chorvatska, aniž by ukazovali pas. Pro firmy zase znamená levnější a rychlejší export.

Podpis Schengenské dohody se odehrál v červnu 1985 na lodi. Na stejné palubě si v pátek ministři připomněli čtyřicáté výročí. „Pro moji generaci to, že jsme vstoupili do schengenského prostoru, byl pocit hlubokého osobního štěstí, na který si doteď umím vzpomenout, jak jsem prožíval,“ říká vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Součástí je 29 zemí

V současnosti dohoda zahrnuje celou Evropskou unii s výjimkou Irska a Kypru. Patří sem ale i nečlenské státy, jimiž jsou Švýcarsko, Norsko a Island. Součástí je celkem 29 zemí, v nichž žije zhruba 450 milionů lidí. Jde největší zónu volného pohybu na světě.

„Schengen se neustále vyvíjí, to musíme mít na paměti. Posilovat ochranu vnějších hranic, aby byla Evropa bezpečnější,“ míní eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner.

Posledních deset let byl Schengen kvůli nelegální migraci a pandemii covidu-19 pod tlakem. Řada států kontroly obnovila a někde už dočasný režim trvá roky. Aktuálně kontroluje hranice s různou intenzitou jedenáct států včetně Německa. A velká část Evropy opět zažívá, co znamenají fronty na hranicích.

„Jedna z největších výhod evropské integrace“

„Lidé považují volný pohyb za jednu z největších výhod evropské integrace. Bez volného pohybu nemá evropská integrace budoucnost,“ upozorňuje seniorní analytik European Policy Centre Alberto-Horst Neidhardt.

Přežití Schengenu je provázané s ochranou jeho vnější hranice a zvládnutím nelegální migrace. V ideálním případě se pak hlídky na vnitřních hranicích opět stanou jen krajním řešením a název ospalého městečka bude i dál synonymem evropského úspěchu.

Podíl.
Exit mobile version