Devatenáctý balík sankcí Evropské unie si tentokrát posvítil na největší ruskou automobilku a její vedení. Jak to může ovlivnit produkci vozů Lada? Automobilový gigant a ruský tisk se v hodnocení rozcházejí.
Nová vlna sankcí ze strany Evropské unie tentokrát citelně zasáhne ruský automobilový průmysl. Deník Gazeta například očekává „významný dopad na provoz společnosti, včetně jejího dodavatelského řetězce a partnerských vztahů“.
Že je pro automobilku situace nepříjemná, lze odečíst i z toho, jak na ni reaguje: „AvtoVAZ nemá žádné obchodní vztahy s protistranami z EU, a proto nový balíček sankcí nijak neovlivní provoz společnosti,“ vyhlásilo její tiskové oddělení prostřednictvím agentury RIA Novosti.
Pro ruskou automobilku nejsou sankce ničím novým, už předloni je proti ní zavedla americká vláda. Šéf AvtoVAZ Maxim Sokolov si později stěžoval, že mu banky ve „spřátelených i nepřátelských zemích“ začaly blokovat platby. A že kvůli zavedení amerických omezení „začali zahraniční partneři hromadně odmítat spolupráci“ z obavy ze sekundárních sankcí.
Nové evropské sankce jsou však na rozdíl od těch amerických velmi osobní: Podle věstníku EU bylo rozhodnutí o jejich uvalení také na samotnou osobu Maxima Sokolova učiněno proto, že AvtoVAZ vytvořil strukturální systém na podporu zaměstnanců účastnících se válečných operací a jejich rodin. Konkrétně se jedná o vojáky, kteří od Sokolova dostávají různé výhody, včetně automobilů. AvtoVAZ navíc hradí údržbu takto poskytnutých vozů.
Protiruské sankce zahrnují zmrazení aktiv společností AvtoVAZ a Maxima Sokolova v rámci EU a zákaz jakýchkoli finančních a obchodních transakcí, které se jich týkají. Generální ředitel společnosti má také zakázán vstup do zemí unie.
„Očekává se, že nové sankce zkomplikují podniku zprostředkovatelská nákupní schémata prostřednictvím evropských společností,“ míní list Gazeta. Omezení by navíc mohla ovlivnit dodavatelské řetězce pro zařízení, software a technologie, prohlásil ředitel poradenského oddělení společnosti SBS Consulting Dmitrij Babinskij. „Samozřejmě, že některé dodavatelské řetězce se stanou složitějšími a někteří přímí dodavatelé přestanou pracovat napřímo. Celkově se ale zdá, že na zajištění proti takovým rizikům měl podnik dost času,“ míní Babinskij.
Ve skutečnosti však může být situace pro AvtoVAZ mnohem vážnější, než si to někteří ruští komentátoři teď malují. Pravdou sice je, že si tamní podniky se sankcemi zatím dokázaly poradit díky spletité mezinárodní síti prostředníků. Nakonec takřka vždy dostaly to, co potřebovaly, i když mnohem dráž, než kdyby nakupovaly přímo.
Jenže úřady dohlížející nad dodržováním sankcí se už naučily takové sítě efektivně rozplétat, takže výrobci Ruskem poptávaných součástek mají daleko menší prostor na výmluvy, že nevěděli, kdo je jejich skutečným příjemcem. A z obav, že i je by nakonec sankce mohly dostihnout, spolupráci s prostředníky raději ukončí. V minulosti už takto vůči Rusku postupovaly čínské banky, ačkoliv oficiálně Rusko a Čínu pojí „přátelství bez hranic“.
