Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Výsledky referenda zveřejnila starostka Michaela Hermanová (Občané pro rozvoj obce) na webu. Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. Podle Hermanové by bylo referendum platné, kdyby hlasovalo minimálně 98 lidí a alespoň sedm desítek z nich zvolilo stejnou odpověď.

Zájem o hlasování byl velký. Lidé do místnosti v obecním domě přicházeli už od jeho otevření v 08:00. Během prvních dvou hodin referenda vhodilo svůj hlas do urny na šest desítek lidí. „Čekali jsme, že zájem bude velký. A že většina lidí, kteří přijdou hlasovat, bude pro přehradu,“ řekla starostka. Dodala, že celkem se pro stavbu vyjádřilo 45 procent obyvatel s právem hlasovat. Celkem je v jesenické obci 281 oprávněných voličů.

Podle starostky je tak referendum platné a pro zastupitele závazné. „Je v souladu se zákonem. Pro obec se tak otevírají možnosti nových jednání s Povodím Odry. Toto vnímám jako nový začátek,“ doplnila.

Původní referendum se ve stejné věci konalo v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Současné rozhodnutí ale nemá žádný vliv na samotnou přehradu. O její stavbě už před lety rozhodla vláda a stavěla by se i přes další odpor obce či jejích obyvatel. Až do teď ale bylo vedení Nových Heřminov vázáno původním referendem.

Lidé chápou nutnost přehrady, říká jeden z místních obyvatel

Jiří Pavelka v Nových Heřminovech žije od roku 1967. Zažil povodně loni i ty v roce 1997. Nyní hlasoval pro stavbu přehrady. Původní referendum označil za nešťastné. „Toho jsem se neúčastnil. Nechápal jsem otázku,“ řekl s tím, že v roce 2013 se pokusil iniciovat nové referendum, ale neuspěl. Dnes je i podle něj v obci jiná nálada než při prvním referendu. „Dnes se tehdejší době smějeme. Myslím, že nyní to lidé vnímají opačně. Chápou nutnost přehrady,“ poznamenal.

František Hlobil bydlí v jesenické obci 21 let. Jeho dům stojí v místech, kam se voda nikdy nedostala. Se stavbou přehrady ale souhlasí i on. „Je to důležitá stavba hlavně pro větší města jako Krnov a Opava. Musí se postavit,“ upozornil muž.

Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za více než desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu. Rozhodnuto by o ní mohlo být do konce dubna.

Na Kladensku souhlasili se stavbou větrných elektráren

Obyvatelé obce Uhy na Kladensku už v pátečním referendu podpořili výstavbu tří větrných elektráren v katastru obce. Pro jich bylo 157 a proti 23, hlasovalo 60,54 procenta obyvatel. Referenda se zúčastnilo 181 z 299 oprávněných voličů, jeden hlas byl neplatný. Výsledky referenda jsou tak platné a závazné, vyplývá z informací na úřední desce obce.

„V pondělí máme zastupitelstvo, kde referendum stvrdíme, a pak už to bude na firmě, jak s tím bude pracovat dál,“ řekl starosta obce Václav Dobrovolný (TJ SOKOL UHY). Ve hře je podle něj řada neznámých, se kterými se nyní bude muset firma vypořádat, například různé průzkumy. „Souhlas v referendu je ale prvotní věc, aby se tím mohli vůbec zabývat,“ doplnil Dobrovolný.

Obec se zhruba čtyřmi sty obyvateli by díky stavbě elektráren mohla získat značný příjem do rozpočtu. Vedle jednorázové platby 700 tisíc korun by po dobu třiceti let ročně dostávala 2,9 milionu korun. Kromě toho by měli mít lidé možnost získat elektrickou energii o dvacet procent levněji, a to po dobu třiceti let. „Máme s firmou uzavřené memorandum, a pokud to celé dopadne, bude smlouva uzavřená podle těchto podmínek,“ dodal starosta.

Soukromý investor chce vybudovat tři větrné elektrárny o celkovém výkonu 18,6 megawattu. Celková výška stožáru je 199 metrů. Podle plánu projektu zveřejněného na webu obce by fáze přípravy trvala 30 až 48 měsíců, případná stavba šest až devět měsíců.

Naopak zastupitelé Menhartic na Třebíčsku na mimořádném zasedání rozhodli o zrušení sobotního referenda k výstavbě větrného parku v katastru obce. Informace o výsledku čtvrtečního zastupitelstva je dostupná na webu obce od pátku, referendum zrušili kvůli tlaku okolních obcí z mikroregionu.

Přesné důvody svého rozhodnutí zatím neuvedli, informace sdělí na veřejné schůzi v pondělí. O stavbu až pěti větrníků u Menhartic má zájem firma Redwood Capital, s obcí by chtěla uzavřít smlouvu o spolupráci.

V sobotu se pak v Česku koná ještě jedno obecní referendum – obyvatelé Karolinky na Vsetínsku rozhodují o koupi areálu bývalých skláren a bytového domu do majetku města.

Podíl.
Exit mobile version